Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Jmenuji se Gábina a je mi 32 let, manželovi je o dva více. Vzali jsme se před sedmi lety po roční známosti. Po svatbě jsme si pořídili byt na hypotéku a žili spokojený manželský život. Děti jsme pochopitelně mít chtěli, alespoň dvě a nejlépe páreček. Ale nespěchali jsme na ně. Chtěli jsme si nejdříve trochu užít jeden druhého.
Oba sportujeme, rádi cestujeme. Před svatbou i po ní jsme procestovali celou republiku i kus Evropy. Jsme spíš dobrodružnější povahy, takže spaní ve stanu a cestování s krosnou na zádech nám nedělalo žádné potíže.
Dcera byla plánovaná
Shodli jsme se i v milostném životě. Oba jsme už měli za sebou nějaké ty zkušenosti s předchozími partnery, ale až teprve spolu jsme zažili ten nejlepší sex v životě. A při jednom takovém nádherném spojení jsme počali naši Verunku. Po šesti letech manželství jsme oba po dítěti už zatoužili a povedlo se nám ji počít prakticky napoprvé.
Oba jsme se na dítě moc těšili. Chtěli jsme být překvapení, takže jsme nevěděli, jestli se nám narodí holka, nebo kluk. Ale oba jsme tajně doufali, že to bude holčička. A přání se nám splnilo.
Manžel od počátku mluvil o tom, že bude u porodu. Přiznám se, že já po tom moc netoužila. I když je to dnes naprosto běžné, já bych byla bývala radši, kdyby tam nebyl. Moje máma mi taky radila, ať mu to rozmluvím. Naopak manželova matka v tom syna podporovala. Manžel navíc všechno řešil v práci a tam mu kolegové řekli, že u porodu byli taky a že to nic není, ale ten pocit, když viděli, jak se dítě narodí, je prý naprosto skvělý. Tak jsem nakonec souhlasila. Kdybych věděla, jaké to bude mít následky, byla bych zásadně proti.
Těhotenství i porod byly bez komplikací
Těhotenství jsem prožívala naprosto v pohodě. První tři měsíce mi sice nebylo nejlépe, ale dalo se to vydržet. Do práce jsem chodila až do doby, než jsem už musela nastoupit na mateřskou. Pracovala jsem v kanceláři, bez jakéhokoliv stresu, takže jsem nemusela jít dřív. Manžel se o mě po celé těhotenství vzorně staral, pořád mi ulevoval, až jsem se musela bránit, že jsem těhotná, ne nemocná a žádné extra úlevy nepotřebuji.
Otec u porodu: co čekat a na co se připravit? |
Porodní bolesti mi začaly tři dny po termínu. Všechno už jsem měla doma nachystané do porodnice, manžel byl naštěstí doma, takže jsme sedli do auta a jeli. V porodnici to probíhalo v klidu, v den, kdy jsem rodila, bylo málo porodů, takže klid a pohoda. Manžel byl pochopitelně pořád se mnou, zvládli jsme to, až přišel ten velký okamžik. Porod proběhl bez komplikací a ten pocit, když mi dali na prsa moji holčičku, byl prostě nepopsatelný. Manžel byl sice trochu zelený a zakřiknutý, ale tekly mu slzy štěstím a úlevou, že je to za námi.
Z porodnice nás s Verunkou pustily po pár dnech. Měla se čile k světu, mně se dařilo hned od počátku dobře kojit, tak nebyl důvod zůstávat v porodnici. Manžel byl s námi doma týden, pak přijela na pár dní moje máma, také tchyně nám zpočátku pomáhala. Dcera byla moc hodná, i další týdny a měsíce. Dalo by se říct, že všechno bylo dokonalé.
Dny, týdny, měsíce bez sexu
Jak ustát porodZtrátu chuti na sex a odcizení probírají maminky v diskusích na eMimino.cz |
Ovšem náš sexuální život dokonalý nebyl, nebyl totiž vůbec žádný. Po šestinedělí jsem se k manželovi přitulila, že už můžeme, ale on mi řekl, že nechce, že je nějaký unavený. Bylo mi to divné, vždyť náš sexuální půst byl už opravdu dlouhý. Ale nic jsem neřekla. Po několika dnech jsem to zkusila znovu a jeho odmítnutí se opakovalo.
Po měsíci jsem na něj uhodila, co se děje, jestli má nějakou milenku, nebo co, vždyť jsme spolu dřív spali pomalu denně a teď už kolik měsíců nic, to přece není normální. Manžel mi řekl, že prostě nemůže, že ho nevzrušuji, že pořád vidí ten porod a představa, že by se se mnou miloval, se mu protiví. To jsem nečekala, byla jsem z jeho přiznání naprosto konsternovaná. Manžel ale řekl, že to je určitě dočasné, že to musí přejít.
Mám milence
Jenže nepřešlo. Nespíme spolu a já mám milence, ale jen kvůli sexu, protože já ho potřebuji. Jak je na tom manžel, nevím. Netuším, jestli se mu protiví jen sex se mnou, nebo sex vůbec. Bojím se ho na to zeptat, protože by to pro mě asi byl začátek konce našeho vztahu.
On o mém milenci neví, tím jsem si jistá. Uvažuji, že mu to řeknu, aby viděl, kam až jsme se dostali. Možná ho to nakopne a svůj odmítavý postoj přehodnotí. On je pro mě pořád na prvním místě, svého milence se klidně vzdám.
Jinak jako rodina a rodiče fungujeme naprosto bez problémů. Manžel mi pomáhá, dceři se hodně věnuje. Také babičky se angažují, takže jsem mohla i na částečný úvazek začít pracovat. Nebýt sexuální absence, byl by náš život víceméně bez chyby.
Gábina
Názor odbornice: Obnova intimity je možná
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.
Vážená Gábino! Popisujete pokles manželova zájmu o sex. Připisujete jej faktu, že byl manžel přítomen narození dcery, vaše přání to navíc tak úplně nebylo. Porod dítěte je na poli emocí velmi silným zážitkem. Není možné tatínkovi přítomnost u porodu jeho dítěte univerzálně doporučit. Mnozí otcové se na takový zážitek necítí a je velmi vhodné, aby je jejich partnerka respektovala, když se rozhodnou u porodu nebýt. Na druhé straně stojí jistý tlak našeho sociálního okolí, které se leckdy domnívá, že přítomnost otce u zrození dítka patří tak nějak k bontonu.
Dohoda o ne/přítomnosti partnera, otce dítěte u porodu jeho potomka by však měla být výhradně na dvou lidech - mamince dítěte a tatínkovi. Oba by partnerovi či partnerce měli být schopni a ochotni sdělit své pocity i případné obavy ohledně takového rozhodnutí. Vždyť je před nimi mnohaletá výchova společného potomka, která je v podstatě řetězcem různých rozcestí a křižovatek vyžadujících diskusi rodičů o dalším vhodném směru.
Každopádně se nyní s manželem nalézáte v situaci, kdy máte z jeho chování dojem jeho nezájmu o intimní oblast. Dodržení sexuálního půstu v šestinedělí jste zvládli, ale hned po jeho uplynutí jste čekala, že se váš intimní život vrátí do starých kolejí. Váš muž však možná potřeboval více času, třeba jej držel zpět také silný zážitek porodu, kde vás najednou neviděl jako sexuální partnerku, ale jako matku - dárkyni života. Konec konců o tom i mluvil, že má porod stále před očima.
Intimní život partnerů bývá někdy složitou chemií. Čím déle jsou partneři spolu, tím pečlivěji by měli o společný prostor pečovat, zvláště když se něco zvnějšku změní (třeba přijde společný potomek). Dobře fungující intimní oblast často potřebuje podhoubí společných zážitků, času jeden pro druhého, doteky nesexuálního charakteru. Někdy vyžaduje návrat k uspokojivé partnerské intimitě čas a trpělivost, někdy i značnou vynalézavost. Na straně druhé je řešení takzvaně konzumním stylem - nedostává-li se mi uspokojení doma, sáhnu prostě jinam.
Ptáte se, zda vašemu vztahu pomůže, když se manžel o vašem milenci dozví. Spíše bych čekala, že mu vezme důvěru v nejbližšího člověka a víru ve funkčnost vztahu, než že by se následkem takového zjištění stal přes noc z Vašeho muže sexuální přeborník. Rozhodně jej taková informace raní. Práce na obnově intimní oblasti je možná. Jako nefunguje zhubnutí na základě požití jedné pilulky, nelze čekat, že práce na jakékoliv oblasti partnerského soužití bude splňovat parametry rychle rozpustného instantního nápoje.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 8. ledna 2018. Anketa je uzavřena.
