A cigarety způsobují také impotenci a v neposlední řadě škodí vzhledu, kůže kuřáků stárne mnohem rychleji.
Důsledky kouření se většinou neprojeví ihned. Kuřácký kašel stejně jako rakovina se většinou objevují po letech kouření, ostatně nyní v zemi přibývá rakoviny plic u žen, což je přímý důsledek toho, že v posledních desetiletích přibývá kuřaček. Na rakovinu plic ročně zemře asi pět tisíc lidí.
Čtvrt století života
Kouření zhoršuje průběh nemocí, kterými člověk onemocněl i bez něho, jde například o cukrovku. Zhoršuje také negativní důsledky obezity.
"Kouření přímo způsobuje asi dvacet nemocí. Je nejčastější z příčin smrti, kterým lze předcházet," vyčísluje internista Petr Sucharda.
Čísla jsou hodně výmluvná: polovina všech kuřáků zemře kvůli své vášni pro tabák a čtvrtina kuřáků zemře o celých dvacet až pětadvacet let dříve, než kdyby nikotinu nepropadli. Celkem lze říci, že kouření zkracuje život v průměru o deset let.
V Česku ročně na následky kouření zemře více než dvacet tisíc lidí, tedy asi pětina všech zemřelých. Ve světě cigarety rok co rok zabijí tři a půl milionu lidí.
Tisíce zplodin
Nedá se přitom předem či jasně říci, komu nikotin ublíží více a komu méně. Někteří lidé mohou onemocnět i kvůli pasivnímu kouření, jiní kouří do stovky a cigarety jim neudělají nic. Jisté je jen to, že kouření nejvíce ubližuje lidem, kteří návyku propadli v době, kdy jim bylo méně než dvacet. Na druhou stranu není pravda, že čím dříve člověk začal, tím hůře se mu odvyká.
Ačkoli s přibývajícími léty kouření zdravotních potíží většinou přibývá, přesto se i tehdy vyplatí přestat. Riziko nemocí srdce a cév, což je nejčastější příčina smrti v důsledku kouření, se přiblíží tomu nekuřáckému zhruba po pěti letech, riziko nádorového onemocnění přibližně po deseti letech.
Mimochodem, cigarety obsahují asi pět tisíc různých toxických látek a některé z nich zůstávají v těle kuřáků už navždy, řeč je třeba o různých dehtových zplodinách.
Člověk, který se rozhodl skoncovat s kouřením, má na výběr několik metod. "Nejúčinnější je kombinace náhražek nikotinu a psychoterapie," vysvětluje lékařka Eva Králíková z poradny pro odvykání kouření.
Je libo náplasti, nebo žvýkačky?
Náhražky nikotinu mají různou podobu, může jít o náplasti, žvýkačky, inhalátory či špičky. Zmírňují abstinenční příznaky.
Nejde jen o větší pohodlí budoucího nekuřáka, pomůcky totiž výrazně zvyšují šanci na úspěch - podle Králíkové minimálně dvakrát. Metody lze samozřejmě i kombinovat - silný kuřák například může potřebovat jak dlouhodobě působící náplast, tak inhalátor, který mu pomůže zahnat okamžitou krizi, totiž akutní chuť na cigarety.
"Čistý nikotin v nich obsažený je vždycky menším zlem než ten v cigaretách,! dodává lékařka.
Samotná psychoterapie je úspěšná asi u deseti procent lidí, psychoeterapie kombinovaná s léky (nikotinové náhražky či speciální léky pro odvykání) u dvaceti až pětadvaceti procent.
Kuřáci se mohou obracet s prosbou o radu jak do poraden pro odvykání, tak na svého praktika.
