Kolem deváté večer se areál festivalu opět evakuoval, hromy a blesky se ale nakonec Festivalparku vyhnuly a posunutý program pokračoval dál jen s drobnými improvizacemi a absencí skáčkových Irie Revoltés, kteří si svou neúčast ale vynahradí už příští týden v závěru festivalu Mighty Sounds.
To, že se jako první po bouřkové světelné show na velkém pódiu ukázalo zrovna kanadské psychopatické duo Crystal Castles, působilo, jako by to snad někdo zlomyslně a přitom geniálně plánoval. Jejich hudba založená na lo-fi přístupu, k nepoznání zkresleném vokálu zpěvačky Alice Glass a sonickém bordelu totiž naživo ještě víc než z desek působí jako zhudebnění chaosu. Pro několik tisíc návštěvníků, kteří se nenechali odradit počasím a zůstali, to muselo být opravdové zjevení.
Rock for People ze země, ze vzduchu i při bouřceProhlédněte si fotografie z letošního ročníku    |
Zvlášť když jejich set gradoval s brutalitou soundu systémového techna. Zařadit odvážně a pro mnohé nesrozumitelně experimentující kapelu do programu ve dni věnovaném zejména selance a známým melodiím tuzemských kapel, tak trochu působilo jako snaha fanoušky festivalu drobně profackovat a nenásilně posunout neprobádaným hudebním směrem. A vzhledem k událostem okolo právě to vyšlo skvěle. Z koncertu Crystal Castles totiž vesměs všichni odcházeli s tak trochu omámeným a hodně udiveným výrazem, který značil, že se jim v hlavě honí jediná věta: Co tohle, sakra, bylo?
Trochu jiným otevíráním očí byl ještě před bouří i podvečerní koncert rozverné dánské formace The Asteroids Galaxy Tour, která ukázala, že v sobě má víc než pár nápadů na písničky do reklam. Znělo to, jakoby snad na nevtíravost v kombinaci s chytlavostí fasovali v severských zemích nějaké prášky. S nenucenou a přitom šmrncovní blondýnou Mette Lindberg za mikrofonem i jednoduše pojatou dechovou sekcí se stali jedním z těch překvapení, kvůli kterým se na festivaly a konkrétně na Rock for People vyplatí jezdit. S Mandrage nebo Vypsanou Fixou si tu fanoušci sice zpívali texty celé odpoledne nadšeněji, uvědoměleji a i pod pódiem jich české kapely měly víc. Ale to samé mohou skoro každý letní víkend i jinde.
Z vystoupení tuzemských umělců mělo nakonec největší auru asi to, které odehrál David Koller. Přijel totiž nahradit svůj koncert z minulého dne, který zrušila bouřka. A málem se mu to stalo znovu. Možná i proto úvodní tóny jeho hitu Chci zas v tobě spát nastolily v YouTube stanu ještě vřelejší prostředí, než jaké zpívající ženy a dívky několika generací se svými vilnými pohledy dovedou na jeho koncertech vytvořit obvykle. V závěru jeho vystoupení už byl program festivalu znovu přesně rozvržený až do čtvrt na čtyři do rána. A tak se titul jeho nového politického songu Jsme v prdeli, který s ním přijela zazpívat i herečka Barbora Poláková, naštěstí nestal heslem osmnáctého ročníku Rock for People. I když jeho slova s nimi nadšeně zpíval celý stan.
