První informace nemusí být správné
První dojem je totiž silnější než tank. Mnozí odborníci na neverbální komunikaci se domnívají, že při seznámení dvou lidí jsou důležité první tři sekundy. Tak krátká doba nám prý stačí na to, abychom si udělali názor o lidech a oni o nás. Jiní experti tvrdí, že ta doba prvního dojmu je delší, ale nejde příliš přes minutu.
Co všechno o sobě ovšem za tak kratičký moment řekneme? Vlastně nemusíme říct skoro nic, ani pozdrav a jméno. Všechno se odehrává především v oblasti neverbální komunikace. Držení těla napoví něco o naší jistotě a sebevědomí, podobně jako oční kontakt. Zvládnete se dívat hned napoprvé lidem do očí? A tak, aby jim to bylo příjemné, tedy zhruba tři sekundy? Všimneme si jistě i toho, s jakou energií člověk kráčí, co má na sobě, jak se tváří. Když se k nám víc přiblíží, vnímáme jeho vůni. Je toho zkrátka hodně, co umí náš mozek během chvilinky vyhodnotit.
Vzápětí nás ovlivní další věci: Síla stisku ruky při seznámení, hlas člověka, ovšem nejen to, co říká (reagujeme přitom na různé drobnosti: „Sem ňákej Novák.“ „Jan Novák, těší mě.“ „Já jsem docent doktor inženýr Novák.“), ale i tón hlasu nebo rychlost, s jakou mluví...
Názor vytvořený hned zkraje při seznámení se opravuje dlouho. Musíme daného člověka lépe poznat, abychom si pak v hlavě „přepsali“, že dotyčný není vyděšený plašan, který se bojí lidí, nebo naopak Rambo, který chce všechny převálcovat. Dáma že není sebestředná fiflena, ale na první schůzku se prostě jen nevhodně oblékla, což byla chyba. V první chvíli nám totiž nedochází, že lidé (a také my sami) o sobě někdy vysílají mylné informace. Jiné bude seznámení v případě, že jsme se dobře vyspali a netlačí nás boty, než když zoufale přemýšlíme o tom, zda už je doma našemu blízkému líp a nemá horečku... Proto bychom měli svůj první dojem častěji přezkoumávat. Důvody jsou jasné.
I když se nám někdo nelíbí, může být dobrý
Nechte si projít hlavou, kolik z vašich přátel a známých, které máte rádi, se vám pozdávalo už na první pohled. Líbili se vám všichni? Zamilovali jste se do svého partnera nebo partnerky hned „na první dojem“? Nebo nějakou dobu trvalo, než jste svým blízkým „přišli na chuť“ a oblíbili si je?
Míváme tendence lidi, kteří nás nezaujali, či nás dokonce odpudili, dostat pryč ze svého života. Podvědomě vyháníme ze svého okolí ty, kteří nás nezajímají, nesouznějí s námi nebo nás ohrožují. V pravěku se to dělo ve skutečnosti – ten, kdo se odlišoval, byl vyhnán z tlupy a špatně dopadl.
Život naštěstí často rozhoduje za nás. Nová kolegyně, která se nám na první pohled zdála nemožná, s námi v kanceláři zůstala – a hle, vyklubala se z ní skvělá ženská. Samozřejmě to ale platí také naopak. Někdo nás na první dojem naprosto okouzlí a my si pak vyčítáme, kam jsme dali oči.
Dotyčný mohl na prvním dojmu zapracovat
Ano, i to se dá zařídit. Víte třeba o sobě, že jste velmi nesmělí. Vstoupit asertivně do místnosti, ve které jste nikdy nebyli, je problém. A tak na tom pro své vlastní dobro začnete pracovat. Otužujete se. Nevyhýbáte se možnostem si něco takového zas a znova zkoušet. Někdo volí i psychoterapii, jiný si zaplatí kurzy. Časem zjistíte, že už na cizí dveře klepete hlasitěji a do místnosti vcházíte, jako byste tam patřili. Ovšem znamená to, že už jste přestali být nesmělí? Že vás napříště nezaskočí jiná neznámá situace?
Jsou lidé, kteří si před pohovorem dají poradit, co si mají obléknout, jak by měli reagovat či jak se co nejlépe představit... Není to nic proti ničemu, ale ve výsledku jsou trochu jiní, což nás později může překvapit.
Svou roli sehrává i rozpoložení
Jak už jsme se zmínili, dojem, který zanecháváme v ostatních lidech, je často ovlivněný tím, jak se zrovna v té chvíli cítíme. Samozřejmě se nebudete při seznamování s novými lidmi nebo u pohovoru svěřovat, že máte doma problémy, syn fláká školu a dcera si nechala potetovat levou tvář, ale zapomenout na to se vám nedaří. A tak jste posmutnělí, zamyšlení, shrbení. Lidé proti vám netuší, že se trápíte. Můžou si o vás udělat mylný dojem.
Klasickým příkladem bývají nedorozumění na rautech. V jistou chvíli si tam hlavně ženy začnou dělat takzvané blokátory, tedy překříží si ruce před tělem nebo zkříží nohy. Ti, kdo milují a přeceňují neverbální komunikaci, se vyděsí. Co se stalo tak šíleného, že se dáma totálně zablokovala vůči okolí? Ale ta chudinka jenom mrzne v koktejlkách bez rukávů nebo ji k zbláznění tlačí boty.
Kovářova kobyla kouká nejdřív na podkovy
První dojem bývá u mnoha lidí hodně ovlivněn profesí. Fyzioterapeut nejdřív vnímá držení těla, kadeřnice sleduje vlasy, optik brýle, stomatolog zuby, kosmetička pleť, obuvník boty, učitelé správnou mluvu a tak dále. Na profesní zatížení jde jen těžko zapomenout, ale měli bychom mít alespoň na paměti, že ne každý, kdo nás něčím odpudil, je celkově špatný. Tak prostě, paní učitelko, nehovoří spisovně. Nebo, pane doktore, nenasadil rovnátka. Přesto to může být člověk, který hodně pozitivně ovlivní váš život.
A naopak – nenechte se ošálit tím, kdo mluví jako kniha, svítí vyběleným chrupem a účes má na jedničku. Může být skvostný, anebo taky ne. To je ta síla prvního dojmu.
Na co si dávat při seznámení pozor?
Držení těla a chůze
Lépe vypadá člověk, který má narovnaná záda, hlavu vytaženou z ramen a kráčí jistě. Hrbí se ti, kteří jsou nejistí, a jimi pak okolí mnohem snadněji manipuluje. A naopak – rázně si vykračující „generál“ také budí obavy.
Překonání cizího prostoru
Pokud máte třeba při pohovoru projít místností, v níž jste nikdy nebyli, až ke stolu na opačném konci (což bývá někdy záměr), snažte se v chůzi neváhat. Dáváte najevo, že nemáte strach.
Správný oční kontakt
Kdo nezvládá podívat se lidem přímo do očí, ten bývá většinou „vyřazen ze hry“. Naopak pohled delší než tři sekundy (nemusíte to počítat, je to přesně ta doba, která je nám příjemná) může znamenat manipulaci. Anebo zamilovanost.
Vhodné oblečení a vůně
Je přirozené, že se dobře cítíme s lidmi, kteří se nám podobají. Takzvaná metoda zrcadla hraje roli, chceme ve druhém trochu vidět sebe. Proto je dobré si před pohovorem například zjistit, jak v dané firmě chodí lidé oblečeni. Mají nějakou korporátní barvu, kterou bychom mohli trochu použít na našem oblečení? Hodí se u ženy rozpuštěné vlasy? Měl by jít muž v obleku? Nezapomeňte ani na nevtíravou vůni.
Síla stisku ruky
Teď si sice při seznámení radši ruce nepodáváme, ale i tak je dobré vědět, že ruka má být při podání příjemná – tedy suchá a teplá. Potí-li se vám nervozitou dlaně, otřete je. Stisk ruky musí být tak akorát, žádné „leklé ryby“ ani „lamželeza“.
