Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv
Přes třicet amerických univerzit zachvátila v minulých týdnech vlna protestů proti postupu Izraele ve válce s teroristickým hnutím Hamás. Protestující deklarují šíři požadavků počínající mírem v Gaze, přes přerušení ekonomické spolupráce univerzit s izraelskými firmami až po likvidaci židovského státu, na kterou odkazují mimo jiné hesly typu From River to the Sea.
„Problém je, že oni často vůbec netuší, co ta hesla znamenají. Vidí tu strašnou válku, vidí utrpení nevinných žen a dětí a protestují. Na amerických školách, a nejen na univerzitách, je velmi rozšířený černobílý pohled na svět. Na jedné straně jsou ti zlí a privilegovaní, což jsou většinou běloši. Tato skupina vykořisťuje nebo utlačuje. Na druhé straně jsou ti ostatní – barevní, ženy, sexuální menšiny. Ti jsou hodní a je třeba je chránit. Je to součástí ideologie, která na americké univerzity nastoupila v posledních padesáti letech a v současnosti tam velmi výrazně dominuje. Takže na jedné straně máme kvalitní vzdělávání, ale na druhé ideologický pohled na věc.“
Podle Tomáše Klvani situaci zhoršuje i v atmosféra strachu, která v současnosti na amerických univerzitách panuje. „Přestože extrémně ideologicky nastavena je menšina profesorů i studujících, tato menšina dokáže být velmi hlasitá a radikální. Dochází tam k zastrašování těch, kteří s nimi nesouhlasí, takže se pak většina profesorů bojí židovských studentů zastat. To dřív nebylo,“ přidává host Rozstřelu srovnání s devadesátými lety, kdy on sám ve Spojených státech studoval. „Třeba atmosféra na Filozofické fakultě UK je podle mě v tomto směru mnohem zdravější, svoboda slova je tam daleko robustnější.“
Sociální sítě vše posouvají do jiné roviny
Jako jeden z důvodů, proč podle něj američtí studenti nereagovali podobně bouřlivě například v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině, případně po brutálním teroristickém útoku Hamásu na civilní obyvatelstvo v říjnu 2023, Tomáš Klvaňa uvádí: „Velký vliv na vnímání studentů mají sociální sítě, ostatně to vidím i na svých studentech, kteří sem na půl roku přijedou.“
„Používají zejména TikTok. To je sociální síť výrazně ovlivněna přáními čínské vlády. Je dokázané, že algoritmus TikToku, který běží ve světě, nikoliv toho čínského, je nastaven tak, že utrpení obyvatelstva Gazy ukazuje v poměru 10:1 k utrpení izraelské strany. Takže ti studenti jsou neustále bombardováni nejen propalestinskými hlasy vyjadřujícími solidaritu, ale i různými vyjádřeními ze strany Hamásu za globální intifádu. A pak to křičí dál. Čínská vláda TikTok využívá k vyostřování rozporů na Západě.“
Protesty strašákem demokratů před volbami
Americká veřejnost přistupuje podle hosta Rozstřelu k demonstracím se zdravým rozumem. „Oni v zásadě říkají, že mladí mají právo na protest, ale že by neměl být násilný a nemělo by při něm docházet k zastrašování židovských studentů. A pokud se to děje, pak je správné, že policie zasahuje.“ Pro koho jsou v současnosti podle Tomáše Klvani vyhrocené demonstrace strašákem, to je demokratická strana. „V roce 1968 probíhaly na univerzitách násilné demonstrace proti válce ve Vietnamu, které se přelily i do ulic. V té době se zároveň konal v Chicagu nominační demokratický sjezd.“
„A protože tehdy, stejně jako dnes, se k těm studentským demonstracím přidala řada radikálů, kteří bojovali proti všem a všemu, a hlavně proti kapitalismu, došlo k násilným potyčkám a bitkám s policií. Tyto záběry byly v televizi pořád dokola a přispěly k tomu, že volby tenkrát vyhrál republikán Richard Nixon, i když tehdejší kandidát demokratů Hubert Humphrey byl velmi umírněný, středový, seriózní politik. Dnes máte ze sociálních sítí dojem, že nám univerzity hoří, a proto se demokraté zcela legitimně bojí. Navíc republikáni už přišli s tím, že ve čtyřech výborech ve Sněmovně reprezentantů budou nastalou situaci vyšetřovat. A to Bidenovi pochopitelně v podzimních prezidentských volbách nepomůže.“
Jak velká část amerických studentů vlastně protestuje, jaká je šance, že se podobné protesty rozšíří i na našich univerzitách, jak vnímá útoky na ředitelku Herzlova centra izraelských studií anebo kam se podle něj bude ubírat vývoj akademické svobody ovlivněný v posledních letech politickou korektností a woke konceptem, i o tom hovoří Tomáš Klvaňa dále v Rozstřelu.
