Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPři jednom mamografickém vyšetření provedou radiologické asistentky dohromady čtyři snímky. Ty následně hodnotí nezávisle na sobě dva specialisté v oboru mamární diagnostiky. V případě, že se na výsledku neshodnou, následuje ještě tzv. arbitráž, tedy posouzení snímku dalším lékařem. „Ze sta pacientek se třeba na čtyřech neshodneme,“ doplňuje doktorka Šírová, „pak vedeme diskuzi a hodnotíme, jestli se jednalo pouze o nějakou abnormalitu, anebo je skutečně potřeba provádět další vyšetření,“ popisuje proces mamografického vyšetření, který už většina veřejnosti nevidí.
Umělá inteligence by podle doktorky Šírové v této fázi mohla napomáhat detekci. Práci lékařů by ale podle ní nenahradila: „Následně bychom stejně my museli zhodnotit, zda místo, které umělá inteligence detekovala, je opravdu rizikové. A za pomoci moderní techniky, kterou máme v podobě 3D mamografie, se nám diagnostika velmi zpřesnila.“
Umělá inteligence se musí učit na milionu snímků
Podle doktorky Šírové ale může umělá inteligence specialistům výrazně ušetřit čas: „V našem oboru a zejména v západních zemích je obecně nedostatek mamárních diagnostiků a když každou mamografii čtou dva radiologové, tak je ta časová zátěž opravdu veliká.“
Při diagnóze hraje velkou roli i struktura prsní tkáně. „Rozlišujeme dva extrémy: buď se jedná o tukové prsy, což většinou vidíme u starších žen, protože mléčná žláza se během života fyziologicky přeměňuje na tukovou, anebo prsy s vyšším zastoupením mléčné žlázy. U těch už musíme být obezřetní. Tukovou tkání totiž rentgen krásně prochází a my díky tomu vidíme i milimetrové abnormality, zatímco u mléčné žlázy se dá nádor snadno přehlédnout, protože vypadá velmi podobně jako žláza. A tady to chce opět dostatečnou zkušenost“.
Zkušenost lékařů potřebná k mamární diagnostice se sbírá podle doktorky Šírové minimálně 2–3 kroky. „A to v České republice v rámci těch větších center denně čteme 60–100 snímků“.
Přínos umělé inteligence vidí doktorka Šírová v tom, že by mohla vyselektovat nerizikové pacientky a ty by následně mohl hodnotit pouze jeden radiolog. „Západní svět je ale velmi obezřetný. Systém ještě není dostatečně vyzkoušený, navíc může mít určité problémy v rámci legislativy a lékařské etiky. Ozvaly se i hlasy pacientek, které nechtějí, aby jejich mamografii četl stroj,“ popisuje současnou situaci.
Pacientky si váží toho, že s nimi hovoříme
Přestože doktorka Šírová vidí v umělé inteligenci velkou budoucnost, nemyslí si, že by jednoho dne vytěsnila práci lékařů: „A to mluvím jenom o té odborné úrovni. Nemluvím o tom, že s pacientkami hovoříme o jejich stavu, vysvětlujeme a jsme s nimi ve chvíli, kdy jim byla diagnostikována rakovina prsu. A toho si, myslím, váží nejvíc.“
V Rozstřelu dále vedoucí lékařka mamografických center skupiny Medicon mluví o tom, jak si stojíme v prevenci rakoviny prsu v rámci světa, vysvětluje, proč není potřeba se mamografického vyšetření obávat a dotkne se i tématu prsních nádorů u mužů.
