Muzea vonící párou
Sledovat další díly na iDNES.tvHistorie výtopny v severočeském Frýdlantu se začala psát na začátku 20. století. V květnu 1900 společnost Frýdlantské okresní dráhy (FOD) otevřela svoji první trať z Raspenavy do Bílého potoka pod Smrkem a už v srpnu téhož roku následovala úzkokolejná trať o saském rozchodu 750 mm do Heřmanic, kde se napojovala na žitavské úzké dráhy. Heřmaničce se věnoval i jeden díl seriálu Zaniklé tratě.
S chystanou stavbou tratě do Jindřichovic pod Smrkem a napojení na německou železniční síť (Zaniklé tratě zde) se začalo řešit i stání pro parní lokomotivy. Výtopna stála až na konci Frýdlantu, u mostu, přes který vlaky do Heřmanic překonávaly hlavní trať.
Výtopna od počátku sloužila jak pro stroje úzkorozchodné, tak pro normálněrozchodné. Před ní byla dokonce točna pro oba rozchody. Dnes výtopnu využívá spolek Frýdlantské okresní dráhy, od roku 2008 je v ní otevřeno železniční muzeum.
 |
Jako za starých časů
Staré časy na vás dýchnou už v okamžiku, kdy k frýdlantské výtopně teprve přicházíte. Na prostranství před budovou, kde se v minulosti potkávaly lokomotivy normálního i úzkého rozchodu, jsou vystavené nákladní vagony. Některé na Heřmaničce jezdily, jiné členové spolku získali z různých evropských zemí.
Zavítat můžete dovnitř unikátního generátorového vozu Zctr. Byl v něm umístěn dieselový motor, který pro traťové dělníky vyráběl elektřinu, kterou potřebovali při opravách kolejí.
Mohutný zelený vagon navíc stojí na jedinečném podvalníkovém voze. Heřmanická úzkokolejka byla jediná na našem území, která toto zařízení používala. Je to vlastně úzkorozchodný vagon, jehož rám tvoří kolejnice o rozchodu 1 435 mm. Klasický vagon na tento vůz najel a mohl tak být dovezen kamkoli po úzkokolejné síti.
Podvalový vůz v rámci běžného provozu (vlevo) a jako muzejní exponát (vpravo).
Sny a plány
Uvnitř výtopny to vypadá, jako by byla stále v běžném provozu. Na první pohled vás zaujme opravovaná motorová lokomotiva T211.1611 a úzkorozchodný vagon B4i 20224, který se ze Švýcarska dostal přes Rakousko a Rumunsko až do Frýdlantu.
Členové spolku s ním mají velké plány. Chtějí obnovit původní trať až do km 1,670 k zastávce Frýdlant zastávka a tímto vagonem vozit z místního nádraží turisty.
Původně švýcarský (později rakouský a rumunský) vagon B4i 20224 čeká ve výtopně, až bude moci opět vyjet na trať Heřmaničky.
Mimochodem na úzkokolejném nádraží ve Frýdlantu už jsou ve štěrku uložené tři koleje rozchodu 750, jedno kolejové pole leží i v místě budoucího konce trati a historická spolková motorová lokomotiva zatím jezdí v Německu na žitavských tratích. Držme tedy nadšencům palce.
Železnice Frýdlantského výběžku
Součástí expozice jsou samozřejmě i méně rozměrné exponáty. Ve výtopně se seznámíte nejen s historií Heřmaničky, ale taky obou dalších tratí FOD. Děti určitě pár desítek minut zůstanou u modelové železnice, na řadu exponátů si mohou sáhnout a vyzkoušet si je i dospělí.
Vystavena je samozřejmě i zabezpečovací technika. Reléový zabezpečovač pochází přímo z frýdlantské stanice. Byl zprovozněn ještě v době, kdy vlaky jezdily až do Heřmanic, trať je na panelu ještě vyznačena.
Expozice zabezpečovacího zařízení ve výtopně Frýdlant
V muzeu si můžete prohlédnout také různé typy staničních hodin, tabulky z různých kolejových vozidel nebo třeba unikátní směrové orientační tabule, které byly dřív pověšené na každém vagonu a motoráku.
Muzeum ve frýdlantské výtopně vás zkrátka dostane. Doporučujeme prohlédnout si i místní úzkokolejné nádraží nebo nedalekou zastávku Frýdlant zastávka. Vydejte se i po stopách zaniklé Heřmaničky, krátí se vám čas, na tělese dráhy by od km 1,670 měla vzniknout cyklostezka.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
