Odolnost bakterií vůči antibiotikům způsobuje hlavně nesprávné užívání těchto léků. Lidé si zvykli, že je mají vždy k dispozici, a to i ve chvíli, kdy je nepotřebují. Antibiotika totiž zaberou jen na infekce bakteriálního původu, nikoli tedy na běžnou rýmu, kašel, nachlazení…
Rezistentní bakterieBakterie odolné proti léčbě běžnými antibiotiky. Vyskytují se často v nemocnicích a u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů. Proti rezistentním bakteriím se zatím dokážeme bránit jen pomocí tzv. rezervních antibiotik, vyšších dávek nebo jiným druhem antibiotik. To však znamená pro tělo i větší nápor a více nežádoucích účinků. Navíc i tady existuje možnost, že bakterie zase najde nějakou cestu, jak se naučit účinek antibiotika obejít a znovu posílit. Antibiotik navíc máme k dispozici pouze omezené množství, a pokud budou jejich účinky nadále slábnout, nebude je čím nahradit. |
„Situace v České republice není ideální. V rámci sledování zastoupení rezistence u vybraných bakterií se často více blížíme zemím východní a jižní Evropy než vyspělým zemím západní či severní Evropy. I u nás se již setkáváme s bakteriemi, které jsou natolik odolné, že léčba infekcí, které vyvolávají, je obtížná či dokonce zcela nemožná,“ říká přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN Motol Milan Trojánek.
Infekce způsobené rezistentními bakteriemi se léčí jen velmi náročně a jde o dlouhý proces. Antibiotická rezistence vede k delšímu pobytu v nemocnici, zvyšuje i riziko úmrtí pacienta a v neposlední řadě léčbu samotnou prodražuje.
Jedním z faktorů, které k rozvoji antibiotické rezistence přispívají, je časté používání širokospektrých antibiotik. Často by přitom stačilo použít jiný druh, který cílí přímo na původce infekce a chrání přirozenou mikroflóru lidského těla.
„Nejsou antibiotika jako antibiotika. Liší se například v množství nežádoucích účinků, mají různé mechanismy působení, a proto také odlišné spektrum účinnosti. I jejich léčebný efekt nastává v různou dobu. Často máme volbu z více možností,“ vysvětluje lékař a klinický farmakolog FN Olomouc Jan Strojil.
Třídenní antibiotika? Raději zapomeňte
Rozhodně podle něj neplatí, že nejlepší antibiotikum je to, které účinkuje na nejvíc bakterií a bere se co nejméně často za den, i když to je nejpohodlnější. Právě naopak.
„Tento přístup, kdy jdeme ,kanónem na vrabce’, je jednou z příčin našich současných potíží. Navíc velká část běžných infekcí je virového původu a antibiotika u nich nemají význam. Antibiotika by měla být spíše skalpel, kterým cíleně a s rozmyslem řešíme problémy, které jinak řešit nejde,“ dodává Strojil.
Vyléčí rýmu a není nutné je dobírat. Nejčastější mýty o antibiotikách |
Pomůže kratší léčba a hlavně osvěta
Jak ale s rezistencí bojovat? Efekt by podle odborníků mohlo mít zkrácení léčby antibiotiky u některých infekcí, například u močových či respiračních.
„Důležité je také eliminovat předepisování méně vhodných antibiotik, mezi něž patří tzv. třídenní, která mají řadu negativních charakteristik a zároveň značně indukují rezistenci. Nadužívají se především u respiračních infekcí,“ popisuje doktor Trojánek. Cílem odborníků je podle něj zvýšit poměr užívání méně rizikových a ekologičtějších antibiotik, kam se řadí například i klasický penicilin.
Další, co by mohlo pomoci, je vzdělávání lidí. Nezřídka se totiž stává, že chtějí předepsat antibiotika preventivně například před dovolenou, nebo na nemoci, se kterými si tyto léky stejně neporadí. Podle průzkumů například téměř pětina lidí někdy užívala antibiotika bez konzultace s lékařem a 37 procent respondentů si mylně myslelo, že antibiotika urychlí léčbu nachlazení.
I proto vznikla kampaň Prevence antibiotické rezistence (antibiotickarezistence.cz), která už přinesla první výsledky. Například přes 82 procent Čechů už nyní ví, že antibiotika neléčí viry.
