RECENZE: Na novém albu dvojice Röyksopp zní hlas norské Popelky

Norská dvojice Röyksopp sice s předchozí deskou The Inevitable End prohlásila, že formát dlouhohrajícího alba je pro ni vyčerpaný a nehodlá se k němu v budoucnu vracet, nicméně nikdy neříkej nikdy.

Po osmi letech je tu s nahrávkou Profound Mysteries. Svein Berge a Torbjorn Brundtland si vždy potrpěli na „konceptuální“ přístup k hudbě, což v případě novinky znamená, že ke každé skladbě pořídili krátký snímek – každý od jiného režiséra – a také vizuály od australského umělce Jonathana Zawady.

Tihle dva jsou prostě zvyklí si dělat věci po svém a moc se neohlížet na to, co by se mělo a nemělo. Klidně album začnou dvěma instrumentálkami a faktickým písňovým otevírákem je až třetí Impossible s hostující zpěvačkou Alison Goldfrapp.

V práci s geometricky přesným rytmem, pozvolna rozvíjenou melodií, nápaditým vrstvením jednotlivých zvukových ploch a neodmyslitelnou porcí stále funkční severské melancholie jsou to typičtí Röyksopp. Zasmušilí, introvertní, jen váhavě se dělící o své poklady. Účelně pracující s vývojem skladby a nenápadnou gradací.

Zprvu máte dojem, že se v písničce nic moc neděje a po šesti a více minutách užasle shledáte, že posloucháte jako zařezaní, aby vám neunikl ani jeden tón a zvuk. V tom jsou Berge a Brundtland stále jedineční, stejně jako v navození svíravé atmosféry. Možná už nejsou tak čarovní jako na památném debutu Melody A. M. z roku 2001, což bylo zjevení z čistého nebe, ale stále si udržují část neproniknutelného tajemství.

Profound Mysteries

75 %

Röyksopp

A pořád umějí dokonale pracovat s hostujícími vokalistkami. Díky naléhavému hlasu Susanne Sundfor je písnička If You Want Me vrcholným momentem desky. Povznášející, čirá a odzbrojující nádhera.

Pro našince stojí za zmínku účast Astrid S, která si zahrála titulní roli v norském remaku Vorlíčkovy vánoční pohádkové klasiky o Popelce. Její hlas zní v hybné Breathe, která dává vzpomenout na Only This Moment z alba The Understanding. Na něm se Röyksopp v porovnání se zmíněným debutem přiklonili více k popu a čas od času si podobnou písničku rádi dopřejí.

V předposlední The Mourning Sun opět kraluje jedinečná Susanne Sundfor a deska končí smyčkou Press «R», v níž se opakují slova „press R to continue“. R jako repeat. Nebo snad R jako Röyksopp? Výzva k opakovanému přehrání je jasná, otázkou zůstává, jak silně vzali Svein a Torbjorn formát alba na milost.