Hned na úvod je dobré vědět, že specifické poruchy učení nezpůsobuje porucha vývoje ani zrakové či sluchové nebo jiné zdravotní postižení. Specifická porucha učení se nejčastěji objevuje po nástupu do školy, kdy se dítě intenzivněji seznamuje s čtením či počítáním, a tak mívá nejvíce problémy v hodinách českého jazyka a matematiky.
Při plnění zadaných úkolů bývá pomalé, nesoustředěné. Často tyto problémy pokračují i v dalších školních ročnících, někdy dokonce až do dospělosti.
Příčiny poruch nejsou jasné
Proč takové poruchy u dětí vznikají není zcela jasné. Důvodů může být celá řada, například nepříznivý nitroděložní vývoj, některé komplikace při porodu, dlouhodobý stres matky v průběhu těhotenství, málo podnětné prostředí, v němž dítě odmalička vyrůstá, nebo třeba dědičnost - tyto poruchy se totiž častěji objevují u potomků, u nichž jeden či oba rodiče tuto poruchu též mají.
A jaké jsou nejběžnější „dys“ poruchy? Nejčastěji se u dětí mladšího školního věku objevují dyslexie, dysgrafie, dysortografie a dyskalkulie. Co si pod těmito složitými pojmy lze představit?
Dyslexie
Je to v podstatě porucha čtení. Dítě čte celkově výrazně pomaleji než například jeho vrstevníci, trvá mu i déle jednotlivá slova přečíst, častěji slova slabikuje, někdy čte slova, zejména jejich první slabiky, znovu a znovu. Může také zaměňovat podobná písmena, měnit pořadí písmen i slabik ve slově nebo je i vynechávat, nedokáže správně spojovat a číst předložky.
Poruchy učení a inteligenceSpecifické poruchy učení mohou pochopitelně ovlivňovat také psychiku dítka, obzvlášť, když se mu ve škole tolik nedaří. Proto je důležitý vlídný a klidný přístup všech zúčastněných. Poruchami učení mohou trpět i velmi nadaní, dokonce nadprůměrně inteligentní žáci. A nejinak tomu bylo i v minulosti. Takovou poruchou učení si totiž prošla i celá řada známých a úspěšných světových osobností, jako například Albert Einstein, Steve Jobs, Bill Gates, W. A. Mozart, Tom Cruise nebo třeba Whoopi Goldbergová. |
Některé děti ale naopak mohou číst velmi rychle, až zbrkle, a dokonce si samy domýšlejí i slova. Někdy jim může delší dobu trvat, než pochopí přečtený obsah.
Dysortografie
Projeví se při učení se pravopisu a gramatiky. Malému žáčku dělá zkrátka psaní písmenek řadu potíží. Nedokáže (nebo jen s obtížemi) rozlišovat takzvané měkké a tvrdé slabiky, sykavky či krátké a dlouhé samohlásky, vynechává ve slovech i písmenka, zapomíná psát háčky i čárky ve slovech, slova různě komolí, špatně je skloňuje.
Při slovním projevu takové obtíže nemívá, pouze v psaném. Někdy se dysortografie objevuje společně s dyslexií.
Dysgrafie
Jednoduše řečeno se jedná o poruchu psaní. Dítě se učí psát s velkými obtížemi a jeho krasopis? O tom nemůže být ani řeč. Na to bude třeba si zvyknout - dítě rozhodně za jeho neúpravy v psaném projevu nekárejte. Špatně, nevzhledně a nečitelně totiž píše jednotlivá písmena, která navíc zaměňuje.
Písmenka bývají i různě velká, mají různý sklon. Píše velmi pomalu, s častými chybami, v textu též hodně škrtá a slova i opakovaně přepisuje.
Dyskalkulie
Také v hodinách matematiky se může projevit jedna z poměrně častých poruch učení, a to dyskalkulie. V tomto případě je pro dítě i základní matematika, tedy jednoduché počítání náročné, chybuje ve sčítání, odčítání, násobení.
Další, méně časté, poruchy učeníJednou z nich je dyspraxie. Vyznačuje se určitou neobratností, nemotorností v oblasti jemné i hrubé motoriky. Takové děti nebývají příliš manuálně zručné, proto mohou mít problémy v takových předmětech, jako je tělesná či výtvarná výchova. Setkat se ale také můžete s dyspinxií. V tomto případě jde o poruchu výtvarných schopností. Dítko velmi špatně a často tím pádem i velmi nerado kreslí, s tužkou zachází velmi neobratně. U dysmúzie jde o poruchu hudebních schopností, kdy žák špatně vnímá hudbu, mívá problémy s rozpoznáním hudebních nástrojů. |
Také geometrie pro ně bývá velmi obtížná, dítě si v řadě případů dlouho při počítání pomáhá prsty.
Důležitá spolupráce žáka, školy a rodiny
Pozor, ne každý neúspěch či potíže dítěte ve škole jsou nutně dány právě poruchou učení. V řadě případů, kdy dítě například nechápe jednoduché matematické úkony, má neúhledný rukopis nebo nečte dostatečně plynně, se časem vše zlepší, obvykle stačí třeba jen intenzivnější dohled rodičů nad přípravou do školy nebo zvýšení intenzity procvičování daných cvičení.
Naopak při poruchách učení jde o dlouhodobější systematický proces. K zjištění poruch učení je třeba poměrně přesná diagnostika. Při podezření na specifickou poruchu učení je dobré neotálet, ale naopak se snažit zjistit co nejdříve, zda by dítko některou z uvedených poruch třeba mohlo mít.
V tomto případě bývá obvykle nápomocná školní pedagogicko-psychologická poradna. Následně, po jejím případném potvrzení, je třeba společně s pedagogy přijmout taková opatření, která dítěti mohou s jeho učením pomoci, zklidnit ho a také se snažit s danou poruchou pracovat tak, aby dítě při učení co nejméně zatěžovala.
Důležitá je proto cílená domácí příprava, která by měla být sice pravidelná, ale rozhodně by neměla dítě demotivovat.
Dítě by také nemělo být ze vzniklé situace vystresované, je naopak třeba klidný, trpělivý přístup doma i ve škole, důležitá je také pozitivní motivace dítěte. Někdy se může projevit u dítěte i zhoršený prospěch, nerozumí si se spolužáky, nerado chodí do školy, mívá i ze školy strach.
V takovém případě není na škodu vyhledat pomoc dětského psychologa, který s dítětem bude cíleně pracovat. Neměla by pochopitelně chybět ani snaha vzbudit v dítěti zájem o školní vzdělávání a pochopitelně i ujištění, že nejde o neřešitelnou věc, a i se specifickou poruchou učení se dá studovat, a to i velmi úspěšně. A hlavně pamatujte na to, že i dítě s dysfunkcí by mělo být šťastné.
