Nabízíme vám tipy na vybrané běžkařské trasy a oblasti ve všech našich hlavních pohořích. Při výběru jsme zohlednili hlavně to, aby na tratích probíhala pravidelná strojová úprava a neobjevovaly se na nich strmé kopce a nepřehledné zatáčky. Důležitá je také podle nás možnost operativního zkrácení výletu a snadná dostupnost místa startu autem nebo veřejnou dopravou. Tak vzhůru do stopy!
Šumava
Centrální Šumava je jednou z klasických běžkařských oblastí, která se těší velké oblibě. Už samotný přívlastek „šumavské pláně“ naznačuje, že se tu nepotkáte s mnoha strmými kopci, tratě jsou tu většinou rovinatější bez velkého převýšení. Výhodou je rovněž hustá síť strojově upravovaných stop a dobré zázemí restaurací po cestě.
Úsek mezi Kvildou a Horskou Kvildou patří k nejoblíbenějším.
Vyhledávaná je „promenádní“ trasa Kvilda – Horská Kvilda, kde bývají najety i více než dvě stopy vedle sebe. Z Horské Kvildy lze pokračovat na Zhůří, Churáňov nebo na Filipovu Huť. Z Churáňova doporučujeme stopy na Nové Hutě, případně vyzkoušet klidnější trasy směrem na Popelnou, které však leží níže nad mořem a často trpí nedostatkem sněhu.
Populární Modrava nabízí pěkné trasy vedoucí podél Modravského nebo Roklanského potoka. Klidné a pohodové svezení nabízí trasa podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu z Rokyty k parkovišti Machov, zde však bývá méně častá strojová úprava.
Zajímá vás více informací o běžkách na Šumavě? Přečtěte si náš článek Šumava na běžkách: klasika nádhernou přírodou, nebo Přejezd Šumavy od západu k východu. Vzhůru na běžky ve stopách profíků.
Lužické hory
Lužické hory nemají jeden ucelený a jasně patrný hřeben jako jiná pohoří, po celé oblasti najdeme řadu zalesněných a v kraji jakoby bez nějakého řádu roztroušených vrcholů. Trasa 26 kilometrů dlouhé lyžařské Lužické magistrály vede z obce Prácheň u Kamenického Šenova přes Polevsko k Nové Huti, Stožeckému sedlu na Myslivny pod horou Luž. Běžkaře jistě potěší nová lávka „Na Šébru“ přes hlavní silnici ve Stožeckém sedle, která významně zjednodušila překonání rušného silničního tahu
Lesní cesta Hadovka se kroutí jako had mezi skalami a bunkry pod Liščí horou.
Nejvíce upravovaných lyžařských stop najdete v okolí Polevska, hory Luž a Cvikova, kde za dostatku sněhu upravují běžkařské okruhy. Na jednu stranu tu nečekejte úroveň tratí jako například v Jizerských horách, ovšem vše vyvažuje mnohem klidnější provoz a pohoda ve stopách.
Psali jsme: Mezi skalami a bunkry. Nádherný přejezd Lužických hor ocení samotáři.
Krušné hory
Krušnohorská magistrála na Zaječím vrchu
Krušnohorská lyžařská magistrála představuje jednu z nejkrásnějších dálkových tras u nás. Udržovaná trať spojuje Boží Dar s Bublavou, vede zhruba podél hranice s Německem a měří 41 kilometrů. Od páteřní magistrály se na mnoha místech oddělují variantní trasy, takže vzniká síť tras, na jejíž prozkoumání vám nebude stačit ani týden.
Video: jak správně namazat běžky. Osvědčené vychytávky |
Až na výjimky zde najdete jen mírně zvlněný terén, velká část tratí vede po velkoryse širokých cestách a dává tak dost prostoru pro bruslení i předjíždění.
Vyzkoušet můžete klidnější trasu Přebuz–Jelení a zpět, vedoucí po zasněžené silnici přes důl Sauersack. Populární a vděčná je rovněž trasa z Božího Daru do Horní Blatné s možnou odbočkou na Blatenský vrch s rozhlednou. V oblasti východních Krušných hor můžete například vyrazit z Adolfova na Komáří Hůrku.
Spousty užitečných informací najdete také v článku Zaniklé obce a tajuplná příroda. Parádní běžky v opuštěných horách.
Tiské stěny a východní Krušné hory
Krušnohorská běžkařská magistrála u Tisé
Pískovcová skalní města kolem Tisé jsou vyhledávaným místem letních výletníků, za dobrých sněhových podmínek se tu však můžete vyžít i v zimě. Oblast protkává síť strojově upravovaných běžkařských tras, kterou doplňují prošlapané stopy vedoucí například k četným skalním vyhlídkám.
Nejoblíbenější úsek bez většího převýšení a se dvěma stopami na klasiku (nelze bruslit) vede ze Sněžníku po trase Krušnohorské lyžařské magistrály přes Turistickou chatu až do Rájeckého sedla.
Podrobně popsanou trať kolem skalních měst najdete zde, zapomenutým pohraničím na běžkách po Krušnohorské magistrále vás pak provedete tento průvodce.
Jizerské hory
Ranní běžkařská pohádka na Jizerce
Kdybychom měli jmenovat nejpopulárnější běžkařskou destinaci v České republice, Jizerské hory by jistě byly jedním z favoritů na čelní pozici žebříčku. Důvodů je několik – hustá síť běžkařských tratí, pravidelná údržba, příjemně zvlněný terén a také znovu obnovené lesy. Celkem tu mají běžkaři k dispozici téměř 200 kilometrů upravovaných tras tzv. Jizerské magistrály a dalších cca 100 nabízejí přiléhající tratě na polském území u osady Jakuszyce.
Vyrazit do stop můžete z mnoha míst, ta nejvýše položená jsou Bedřichov, Smědava a Jizerka. Mezi Smědavou a Souší vede v zimě neudržovaná silnice, která nabízí širokou dráhu, kam se vedle sebe vejdou klasici i bruslaři. Pěkné trasy vedou z Jizerky na Smědavu, z Bedřichova můžete vyrazit na klidnější úsek magistrály od parkoviště Maliník k vodní nádrži Bedřichov.
Přečtěte si: Tady budete jako na Aljašce. Na běžkách za skalními vyhlídkami Jizerek.
Krkonoše
Cestou k Výrovce
Přestože nejvyšší hory Česka zdánlivě nabízejí zimní vyžití hlavně pro sjezdaře, svůj ráj na zemi tu najdou také vyznavači bílé stopy. Krkonošská magistrála je dokonce svým způsobem evropským unikátem, protože běžkaři mají k dispozici zhruba 550 kilometrů turistických nebo závodních tras. Centrální část magistrály spojuje Harrachov a Žacléř, měří 71 kilometrů a vede po panoramatických cestách přes nejvyšší krkonošské hřebeny.
Pro začátečníky ovšem mnoho krkonošských tras představuje těžký terén s velkým převýšením, na hřebenech pak často stopy rozfouká vítr nebo rozšlapou pěší turisté. Pro začátečníky nejsnazší výlety tak nabízejí úseky vedené v údolích nebo lesích, jako je například cesta podél Mumlavy od Mumlavských vodopádů k rozcestí Krakonošova snídaně nebo trasa Labským dolem.
Pokud se ovšem na hřebenovku odvážíte, přečtěte si tohoto průvodce. Kam v Krkonoších za jistotou sněhu se dozvíte zde.
Orlické hory
Výstup na Velkou Deštnou
Orlické hory vystupují nad okolí táhlým, přes padesát kilometrů dlouhým hřebenem, na který se díky vysoko položeným silničním sedlům Šerlich a Mezivrší lze pohodlně dopravit autem nebo autobusem.
Nejvyšší část hor protkávají široké cesty, tzv. „bunkrovky“, které byly budovány v souvislosti s výstavbou betonových opevnění. O něco klidnější oblast nabízí nejvýchodnější výběžek Orlických hor, areál Buková hora – Suchý vrch, kde je strojově upravováno dalších 65 kilometrů stop.
Začátečníkům lze doporučit nastoupit do stop na Šerlichu nebo Mezivrší a ušetřit si tak náročné stoupání z úpatí hor. Lépe zaparkujete na Mezivrší, parkoviště na Šerlichu má malou kapacitu a o víkendech tu doprava kolabuje.
Pěkný úsek, který se vyhýbá přetížené Velké Deštné, vede ze Šerlichu na Vrchmezí a stejnou cestou zpět, z Mezivrší lze doporučit rovněž jednosměrnou trasu na Anenský vrch s rozhlednou. Poněkud náročnější trasa traverzuje ze Šerlichu celý hřeben Deštné až do Rokytnice nebo Říček. Přečtěte si:Běžkařská klasika, která neomrzí. Přes Orličky tam a zase zpátky.
Žďárské vrchy
Tři Studně
Ačkoliv nadmořskou výškou nepatří Žďárské vrchy mezi nejvyšší pohoří v Česku, zdejší tradici běhu na lyžích by jim mnohde mohli závidět. Příjemně zvlněná krajina bez strmých kopců určitě bude vyhovovat méně zdatným lyžařům i rodinám s menšími dětmi a na rozdíl od vysoko položených pohraničních pohoří tu většinou panuje mírumilovnější počasí.
Pokud sem přijedete mimo víkend, budete pravděpodobně ve stopách sami nebo jen s místními lyžaři. Při dostatku sněhu si na Novoměstsku můžete vybrat až ze 100 kilometrů upravovaných tras a v podstatě všechny jsou vhodné pro začátečníky.
Upravované trasy se rozbíhají do krajiny zejména z Nového Města na Moravě a ze Žďáru nad Sázavou, napojit se na ně můžete třeba také ve Svratce nebo v Jimramově. Trasy vedou po loukách i lesy a proplétají se obydlenou krajinou Vysočiny kolem vesnic, osad i malebných samot. Začít můžete v obci Tři Studně, ležící ve výšce 750 metrů, tedy o více než 100 metrů výše než se nachází lyžařský stadion v Novém Městě. Doporučená trasa vede přes Fryšavu do Kadova a zpět kolem Medlovského rybníka, případně lze z Kadova pokračovat do Sněžného a Milov.
Přečtěte si: Tady jsou běžkaři jako doma. Bílé pláně Novoměstska budou bavit i děti.
Rychlebské hory
Lyžařský okruh Malý Šengen
Lyžařské trasy v Rychlebských horách, a zejména v okolí chaty Paprsek, nabízejí jedny z nejlepších běžkařských terénů na Moravě. Pravidelně tu bývá upravováno několik okruhů s poetickými názvy, jako Pohádka, Pralinka nebo Velký a Malý Šengen, některé z nich přesahují na polskou stranu.
Pohodový a široký úsek vede od chaty Paprsek k Císařské chatě, opačným směrem dojedete k rozcestí U Růžové boudy (pak následuje těžký sjezd). Pěkně se svezete i na okruhu zvaném Pralinka.
Psali jsme: Po tisícovkách Rychlebských hor. Pohádkový okruh na běžkách.
Jeseníky
Okruh Stadion kolem horní nádrže přečerpávací elektrárny
Pro běžkaře je v Hrubém Jeseníku nejatraktivnější oblastí tzv. Jesenická magistrála, 55 kilometrů dlouhá trasa vedoucí z Ramzové do Malínské rokle u Šumperka. Pro značné převýšení a několik těžších úseků však jde o poměrně náročnou trasu nepříliš vhodnou pro začátečníky. Těm můžeme doporučit okruhy kolem hor Mravenečník a Dlouhé Stráně, na které se dostanete sedačkovou lanovkou z Koutů nad Desnou. Pravda, lanovka není úplně nejlevnější (letos stojí jedno vyvezení za 390 Kč), ale odměnou vám budou pohodové trasy, relativně málo lidí a nádherné výhledy. Přečtěte si: Je to drahé, ale luxusní. Výlet za tři stovky na Dlouhé stráně na běžkách.
Pěkný a klidný úsek vede ze sedla Skřítek směrem k rozcestí Hvězdy, opačným směrem lze vyrazit k bývalé chatě Alfrédka.
