RECENZE: Zní to kacířsky, ale i Woody Allen umí nudit. Byť po svém

Jednak je Festival pana Rifkina již 49. filmem Woodyho Allena v pořadí, jednak účelově využívá režisérův únik z Ameriky, kde ho kvůli nařčení ze sexuálního nátlaku skandalizují, do Evropy, kde ho ještě ctí (a platí).

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv

To je potřeba si uvědomit před pokladnou kina i v případě, že divák patří k Allenovým ctitelům; čím méně čeká, tím menší zklamání zažije. Neboť příběh zasazený do festivalu v San Sebastiánu, kde měl pak premiéru, potvrzuje kacířské zjištění, že i slovutný tvůrce Annie Hallové, Manželů a manželek či Manhattanu umí nudit. Byť po svém.

Mimochodem, hlavní představitel novinky Wallace Shawn debutoval právě v Manhattanu jako exmanžel postavy Diane Keatonové, pak se u Allena objevil ještě několikrát a nynější titulní role působí jako dárek pro rodinného přítele. Ne že by Shawn hrál špatně, ale uznávanější je spíše coby dramatik a hlavně postrádá osobní kouzlo režiséra, jehož alter ego přebírá.

Pan Rifkin zosobňuje filmového kritika, jenž nostalgicky horuje pro evropskou klasiku, zatímco jeho žena se stará o propagaci sebevědomého tvůrce nové éry tvrdícího, že „můj film usmíří Araby a Izrael“.

Snobské festivalové zákulisí, rozhovory, reklamní akce, aféry a klepy postihuje snímek výtečně, bohužel však od nich rychle uhne k romantické notě. Paní Rifkinová se zaplete s dotyčným režisérem, hypochondra Rifkina zas okouzlí místní lékařka, kvůli níž komáří štípnutí vydává za podezřelou bulku.

Stavbu díla Allen nemění, opět jej hrdina sám vypráví a glosuje, opět tu padají bonmoty typu „jen Žid by zažaloval Boha a jen Žid by vyhrál“, ovšem jednu hračku navíc přece jen režisér přidal. Do děje totiž vkládá ukázky, respektive vlastní úpravy scén ze slavných filmů.

Křížovka pro filmové nadšence cituje mimo jiné tituly U konce s dechem, Jules a Jim, Muž a žena, Osm a půl nebo Persona. Je příjemné zahlédnout mladičkého Jeana-Paula Belmonda a je zábavné sledovat, jak skvěle si Christoph Waltz poradil s postavou Smrti v Sedmé pečeti. 

Festival pana Rifkina

50 %

Scénář a režie Woody Allen, hrají Wallace Shawn, Gina Gershonová, Louis Garrel, Elena Anaya, Christoph Waltz

Kinobox: 59 %

IMDb: 6.1

Horší je, když Woody Allen vykrádá sám sebe. Horkokrevný partnerský střet lékařky s jejím milým, místním umělcem, totiž silně připomíná obdobnou hádku z filmu Vicky Cristina Barcelona, v níž to však Javier Bardem a Penélope Cruzová rovněž ve španělských kulisách jinak rozpálili!

Kdežto Festival pana Rifkina zůstává v Allenově filmografii pouze řadovou, po všech stránkách prostřední položkou, kupodivu i herecky. Jako by si režisér vybíral oddechový čas před jubilejním snímkem číslo padesát.