Primark se už od svých počátků na konci 60. let honosí širokou škálou produktů. V jednotlivých obchodech naleznete kromě dámského, pánského a dětského oblečení také doplňky, obuv, kosmetiku, bytový design, kuchyňské náčiní a dokonce i sladkosti. Jsou to ale především extrémně nízké ceny, které přitahují tisíce lidí denně do všech čtyř stovek prodejen po celém světě.
Když jsem se poprvé jako patnáctiletá podívala do Londýna v rámci školního zájezdu, překvapilo mě, že téměř každý druhý nese tašku Primark. Výjimkou nebyla ani ostatní děvčata z naší skupiny, která si kolikrát nadšeně před autobusem ukazovala své nejnovější úlovky. Říkala jsem si tehdy, co je na Primarku tak úžasného.
V té době byly pojmy jako udržitelnost ještě neznámé a levná móda hrála mezi masami prim. O deset let později se sice již množství lidí přiklání k zelenému způsobu života i odívání, pro konzum je však v současném světě stále místo, jak ostatně dokazuje šílenství kolem nového Primarku v centru Prahy. Dlouhé fronty lidí, statečně odolávajících přímému slunci, museli dokonce kropit hasiči. Ačkoliv se první zákazníci od mnoha diskutujících na sociálních sítích dočkali nelichotivých přívlastků, Primarku udělali skvělou reklamu. Teď, když se atmosféra trochu uklidnila, jsme se vypravili do prodejny osobně.
Před vchodem se stále tvoří dlouhé fronty, které se táhnou až do středu náměstí. Na bezpečnost lidí, zejména na přechodu přes vozovku, dohlíží zaměstnanci. Podle slov Erica Paula, vedoucího pražské prodejny, však fronta rychle „odsejpá”. „Půl hodinky a jste uvnitř,“ říká. Hned na první pohled je jasné, kdo je hlavní cílovou skupinou, v zástupu převažují mladé dívky a ženy. Moji domněnku potvrzuje i Eric Paul. Jejich partneři a otcové často postávají opodál, nebo se bezúspěšně snaží zaparkovat. Hned pro začátek je tedy důležité říct: jet do Primarku autem rozhodně člověku přidělá pár vrásek. Parkovací místa jsou tedy něčím, na čem by vedení mohlo ještě zapracovat. Pokud to ovšem vůbec půjde.
Hned při vstupu na první pohled zaujme množství doslova všeho. Člověk si tu přijde jako dítě v obrovském hračkářství. Nejlepší na tom je fakt, že každou z věcí, na kterou mu padne zrak, si může dovolit. Ceny jsou totiž podle očekávání opravdu nízké. Všude okolo stojí figuríny v šatech, které připomínají zbrusu nové modely popkulturních i instagramových hvězd. Tyhle jsou ale za pár stovek, ba i desítek korun.
Fronty se od slavnostního otevření prodejny příliš nezkrátily
Hned ode dveří vpravo se nachází tzv. trendroom, tedy koutek s horkými módními hity. Dnes v něm najdeme letní šaty se spadlými rameny a rákosové kabelky. Zítra to už ale může být úplně jinak. Figuríny se podle jednoho z obchodních asistentů mění na denní bázi, šestkrát týdně jsou i dodávky nového zboží. Sortiment je stejný jako na všech ostatních prodejnách v zahraničí.
Kousek pro každého
Pražský Primark se však od svých starších sourozenců ve světě v mnohém liší. Jak jsme psali před dvěma lety v reportáži z jednoho z britských primarků, v prodejnách irského řetězce často vládne chaos, lidí je v nich příliš mnoho, a tak do sebe narážejí, do kabinek se málem nedostanete a oblečení se válí na zemi. Člověk se musí k onomu vysněnému kousku „prohrabat”, což někdy zabere i pár desítek minut. Finanční úspora je tak nakonec úměrná vynaloženému času.
Takový obrázek na Václavském náměstí nenajdete. Zboží je úhledně vyskládáno, z podlah by se dalo jíst a o komfort návštěvníků a pořádek se stará množství personálu. Je třeba vzít v úvahu, že k žádnému chaosu ještě dojít snad ani nemohlo. Od otevření prodejny neuběhly ani dva týdny a kvůli restrikcím je povolen vstup pouze 313 zákazníkům, od soboty 26. června pak 450.
Pro budoucí návaly je však prodejna dobře vyzbrojena. Vše je zde velmi přehledné – každé pohlaví má svůj vlastní velkorysý oddíl, stejně tak děti, bytový design a kosmetika. Každý je označený velkým nápisem, který rozhodně nemůžete minout. Potěší i takové detaily, že zboží vystavené na figurínách najdete v regálu hned za nimi, nebo že se zde nacházejí i toalety, jejichž absence vyhnala už nejednoho zákazníka z nejednoho obchodu. Jednotliví zaměstnanci mají na cedulkách se jménem pomocí vlaječek vyznačeny i jazyky, kterými se dokážou se zákazníky dorozumět.
Pokladny i kabinky se v hojném množství nachází na každém patře. Na vyzkoušení si můžete vzít neomezený počet věcí, asistentka vám klasicky podá štítek, do kterého však počet zkoušených kusů zanese elektronicky. Kromě běžných kabin tu najdete i rodinné, které jsou opravdu prostorově velkorysé, ale třeba i uzpůsobené pro lidi s hendikepem, ze kterých si můžou přivolat pomoc. Ti (ale nejen oni) se po třech patrech mohou pohodlně přesouvat výtahy, pro ostatní jsou tu eskalátory.
Inkluzivita je v celé prodejně převládajícím motivem. Z plakátů shlíží modelka s downovým syndromem, figuríny jsou ve dvou velikostech a ty v dolním patře, v sekci spodního prádla, dokonce ve třech barvách kůže. Každý si tak může představit, jak na něm daný kousek bude vypadat. Speciální místo zabírá i duhová kolekce k oslavě LGBTQ+ komunity. Velikosti sortimentu se pohybují od XXS po XXL.
Mnoho odborníků i laiků poukazuje na nízkou kvalitu sortimentu, nutno ale dodat, že i zde se kvalita liší. Indikátorem je především cena. Od trička za 75 Kč nemůžete čekat zázraky, pokud si nějakou tu stovku připlatíte, rázem dostanete už od pohledu kvalitnější kousek.
Zelený konzum?
A jak je to tedy s onou mnohokrát probíranou (ne)udržitelností? Manažerka Primarku, která nás po obchodě provází, se dušuje, že se řetězec chová ekologicky i eticky. Suroviny k výrobě podle ní z velké části pochází od farmářů z Indie a Bangladéše, kteří jsou pro tento účel speciálně vyškoleni. Etický tým pravidelně navštěvuje všechny továrny, kde kontroluje podmínky i férový přístup k zaměstnancům. Pod značkou Primark Cares najdete v prodejně řadu produktů vyrobených za použití udržitelných, recyklovaných a organických materiálů. Důraz je kladen i na charitu, v Praze se tak společnost například spojila s Fondem ohrožených dětí. Zdali se však nejedná jen o kupování si čistého svědomí, je otázkou.
Produkty denim z udržitelných zdrojů v Primarku
Samozřejmě se ptám také na ceny. Jak je možné produkovat tak masivní množství výrobků, držet ceny mimořádně nízko a k tomu navíc brát v potaz i otázku udržitelnosti? Odpověď zní: žádná reklama, úspory energie v prodejnách a logistický systém založený na co nejefektivnější distribuci. Výrobky v různých fázích procesu by se tak neměly v nákladních lodích plavit po celém světě, nýbrž putovat co nejpřímější cestou rovnou k zákazníkům.
Kombinaci nízkých cen, dosavadního pocitu jisté „nedostupnosti” a velkého výběru nejnovějších módních trendů vděčí Primark za svůj status ikony na poli levné a „rychlé” módy. Plusové body mu mezi cílovou skupinou jistě přidává i důraz na inkluzivitu. Tím ale rozhodně není míněno, že by byl pro každého. Naopak bude zřejmě dále dělit spotřebitele na dva nesmiřitelné tábory: říkejme jim třeba „zelený” a „rychlý”.
Druhý jmenovaný, tedy zejména mladí a méně výděleční lidé, zřejmě i do budoucna ocení možnost být oblečen levně a podle nejnovějších trendů. Co se týče pražského Primarku, bude jistě zajímavé sledovat, zdali si dokáže udržet vysoko nasazenou laťku pořádku, čistoty a přehlednosti, až po uvolnění restrikcí začnou ještě masivnější nájezdy rychlého tábora.
