Román O údělu člověka sleduje osud mladého muže Philipa Careyho, který po letech vyrovnávání se s vlastními pocity méněcennosti nachází smysl života v pomoci druhým. Autor čtenáře provází jeho životem od dětství, v pozadí dokresluje společenskou situaci na přelomu 19. a 20. století a míří i za hranice Anglie, do Německa nebo Francie.
Obálka knihy O údělu člověka
„Hrdinův život je paralelou k pocitům a pochybnostem celé mladé generace z přelomu století,“ uvádí nakladatelství Prostor, které přichází s druhým vydáním románu po pětapadesáti letech. Poprvé v Česku vyšel v překladu Jarmily Fastrové ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění v roce 1964, tedy rok před autorovou smrtí.
Zásadní roli v příběhu W. S. Maughama sehrává láska a intenzivní, ačkoliv soudobým jazykem řečeno toxický vztah s manipulativní a chladnou Mildred. Shodou špatných životních rozhodnutí však přerůstá spíše v soucit a potřebu pomoci. Osud Mildred nechává autor v knize neuzavřen.
Známý prozaik a dramatik se narodil v Paříži, kde s rodiči žil do svých deseti let. Po jejich smrti se musel přestěhovat do Anglie, kde žil společně se strýcem. Jelikož se jako další muži v rodině nechtěl věnovat právu, rozhodl se raději pro lékařství.
Už první román z roku 1897 Liza of Lambeth však zaznamenal takový úspěch u čtenářů, že mohl Maugham medicínské praxe okamžitě zanechat. Největší úspěch měl jako autor slavit ve třicátých letech. Stal se tehdy nejlépe placeným spisovatelem doby.
Vedle románu O údělu člověka již v Prostoru vyšla Somersetova díla Poslední půlšilink, Barevný závoj nebo Veselice.
