Barnes, který vystudoval Oxford a stal se jednou z výrazných osobností ostrovní postmoderny, se v románu drží oblíbených a fungujících postupů. Pracuje se zpětným pohledem na minulost, bilancováním, subjektivitou vzpomínek, problematickou pravdou a časem proměňující se pamětí. To vše v kulisách britské společnosti sužované prudérností. Svůj příběh loupe jako cibuli. Tak, aby oči čtenáře štípaly až v závěru.
Kniha se odehrává v 60. letech minulého století a jejím katalyzátorem je láska a touha devatenáctiletého vysokoškoláka Paula. Během letních prázdnin v tenisovém klubu potkává osmačtyřicetiletou matku dvou dětí, ironií sršící Susan. Navzdory tomu, že by mohla být jeho matkou, se do ní Paul zamiluje. „Raději byste milovali víc a tím víc trpěli, nebo milovali míň a o to míň trpěli? Domnívám se, že je to jediná skutečná otázka,“ ptá se protagonista příběhu v úvodu, čímž čtenáře cíleně a příliš okatě směruje k jedné z hlavních linek vyprávění.
Obálka knihy Jediný příběh
V první části Barnes sleduje Paula jako trochu nabubřelého mladíka pohrdajícího stářím a vším s ním spojeným. Sebevědomí a jistota se však postupem času proměňuje, a když autor přechází do druhé osoby, sleduje již o něco dospělejšího Paula, který se vyrovnává s alkoholismem ženy, kterou miluje.
A proč Barnes zvolil titul Jediný příběh? Ústy svého hrdiny odpovídá už na prvních stránkách. „Většina z nás vypráví jen jediný příběh. Nemám tím na mysli, že se v našich životech odehraje jen jedna událost. Událostí je bezpočet a my je proměňujeme v bezpočet příběhů. Jen na jediném ale záleží – jen na jediném, který stojí za to vyprávět. Tohle je ten můj,“ píše.
Barnesovu novinku kritici i čtenáři srovnávají s jeho knihou Vědomí konce z roku 2011, za kterou získal Man Bookerovu cenu, a přiznává to i on. „Nejprve mě napadne situace, bezvýchodné dilema, morální nebo emocionální svízel, poté řeším, komu by se mohla stát, kdy a kde. V tom Jediný příběh vychází z Vědomí konce, kde také máme ústřední vztah mezi mladým mužem a ženou středního věku,“ popsal autor pro Guardian. Do češtiny román přeložil Petr Fantys.
