Masivní užívání antibiotik i na banální choroby, které by šlo vyléčit i bez nich, vedlo k tomu, že bakterie zdokonalily svůj obranný systém a navíc rozšířily portfolio rezistence. Dokonce si ji mezi sebou předávají, a to nejen rodiče svým potomkům, ale i bakterie mezi sebou prostřednictvím určité části DNA. Geny rezistence se tak šíří na ostatní mikroby nejen v rámci jednoho druhu, ale i mezidruhově.
Čtěte v magazínu Rodina DNESVelké téma o tom, které léky přestaly zabírat, proč tomu tak a jakou má lidstvo v souboji s mikroby naději do budoucna, najdete v pátečním magazínu MF DNES Rodina DNES.  |
Pokud bude rezistence narůstat stejným tempem jako dosud, tak do roku 2050 zemře podle studie britských vědců, kterou zveřejnil server BBC, každý rok na neléčitelnou infekci 10 milionů lidí.
Nedávno například ve Spojených státech zemřela žena na infekcí zkomplikovanou zlomeninu kyčle. „Její“ bakterie totiž vzdorovala každému z bezmála třiceti dostupných antibiotik. A lékaři vyřazují každoročně ze seznamu další a další již nefunkční druhy.
Antibiotika „v tom“ však nejsou sama. Tamiflu (odborně oseltamivir) je nejznámějším lékem proti chřipce, starým teprve desetiletí. Brání virům, aby se z napadené buňky dostaly ven, takže brzdí jejich šíření po těle. Evropská komise však už v roce 2007 zjistila, že některé viry začínají být vůči tomuto léku odolné.
Mimo antibiotik neúčinkují ani léta vyvíjené léky na Alzheimerovu chorobu. Proběhlo více než 400 klinických testů různých preparátů, avšak marně. Skutečně účinná látka se nenašla. Řada firem proto vývoj léků proti této nemoci vzdává.
Podobně je to s léky na revmatoidní artritidu. Na ni a další revmatické nemoci u některých pacientů klasické léky zkrátka nezabírají. Naštěstí pomáhá biologická léčba, byť je hodně drahá.
