Je to první výsledek jen čtyři roky starého programu na sledování kvality léků v méně vyspělém světě a WHO se obává, že skutečnost bude ještě o něco horší. Monitorovací síť zatím totiž není příliš hustá. (popis situace, odhad dopadů).
V Africe bují byznys s padělanými léky. Obsahují škrob i nemrznoucí látku |
Falešné či neúčinné léky (konkrétně špatná či málo účinná antibiotika) způsobují podle analýzy v jedné ze zpráv zřejmě desítky tisíc úmrtí na zápal plic či malárii. A v tomto i v dalších případech způsobují i druhotné potíže, především zvyšují problém získané odolnosti proti antibiotikům u patogenů. Na slabých dávkách antibiotik se bakterie jednodušeji vytrénují, a pak svou „znalost“ mohou šířit dál do zbytku světa.
Mimochodem, WHO od letošního května používá výraz „falešné“ léky (fake drugs), místo dříve používaného „podvržené“ (counterfeit), který odkazuje na porušování autorských práv než na možné nebezpečí pro uživatele. Má to signalizovat přesun pozornosti od ušlých zisků k možné zdravotní újmě.
