Až 80 procent lidí trpí podle odborníků zánětem dásní. Typickým projevem je krvácení dásní. Ačkoli je nejčastější příčinou zánětu hromadící se plak na zubech a v dásňovém žlábku, riziko jeho vzniku ještě narůstá v období hormonálních změn v pubertě či v těhotenství, ale také třeba u kuřáků nebo pacientů s cukrovkou.
„Gingivitida je považována za nejčastější zánět v lidském těle, vyskytuje se zhruba u 80 procent populace. V poslední době se přitom setkávám s vyšším výskytem zánětu dásní u dětí ve věku 12 až 15 let, u nichž se projevuje kombinace nedostatečné ústní hygieny s hormonálními změnami,“ říká dentální hygienistka pražského Zubního centra Ořechovka Alena Jasenovcová.
Vlivem hormonů jsou zánětem dásní ohroženy také těhotné ženy. „Těhotenské hormony obsahují cukr a navozují vyšší citlivost dásní k toxinům a enzymům, tkáně tak mají velice dobré podmínky k množení bakterií,“ vysvětluje dentální hygienistka Hana Vrbová.
Zejména u žen, které gingivitidou trpěly již před otěhotněním, hrozí při nedostatečné ústní hygieně zhoršení stavu dásní. I proto je nutné právě v těhotenství péči o chrup nepodceňovat. A i v případě nevolností zuby čistit pravidelně a důkladně.
Neléčený zánět může způsobit předčasný porod
Zánět dásní vzniká převážně kvůli špatné ústní hygieně, a to když nepoužíváme správné dentální pomůcky, nebo je používáme málo či špatně. Tehdy se na zubech a v dásňovém žlábku hromadí plak s bakteriemi, dásně rudnou, otékají a reagují krvácením, které rozhodně není normální.
Krvácení z dásní se potom projevuje při čištění chrupu klasickým zubním kartáčkem nebo při použití mezizubního kartáčku, ale třeba i při kousání tvrdého jídla.
„Lidé, kteří považují krvácení dásní za normální, jsou na velkém omylu. Je potřeba zdůraznit, že zánět dásní není jen lokální problém. Bakterie způsobující gingivitidu produkují toxické látky, které mají vliv na celý organismus,“ varuje stomatolog Zubního centra Ořechovka Robert Vondruška.
Co může za vznik zánětu dásní- Zubní plak |
Zánět dásní bývá navíc častou příčinou zápachu z úst a například u těhotných žen, pokud se nebezpečné bakterie dostanou do krevního oběhu, hrozí dokonce riziko předčasného porodu nebo nízká porodní hmotnost dítěte.
Obecně pak může neléčená gingivitida časem přejít v parodontitidu, kdy bakterie destruují vaziva, která drží zub v kosti, postupně dochází k úbytku kosti kolem zubů, k viklání a následnému vypadávání zubů.
Dásním škodí stres i kouření
Rizikovým faktorem vzniku zánětu dásní je i špatný životní styl. Dásně jsou k rozvoji zánětu náchylnější například při dlouhodobějším stresu, který snižuje obranyschopnost organismu. Samostatnou kapitolou je pak kouření.
„Vlivem kouření se sliznice dutiny ústní vysušuje, mění se pH v ústech, což může způsobit rozvoj infekcí a zvýšit riziko vzniku zánětu dásně a parodontózy,“ vysvětluje dentální hygienistka Hana Vrbová ze Zubního centra Ořechovka.
Zánět dásně ovšem může být u kuřáků maskován, jelikož nikotin stahuje cévy, a dásně tak nemusí krvácet. V takovém případě může napovědět i to, jak dásně vypadají. Jestli mají přirozenou, zdravě růžovou barvu, nebo jsou naopak nezdravě zarudlé až nafialovělé a zduřelé.
Samotná a mírnější změna barvy dásní však může mít i jinou příčinu. „Mám pacienty, kterým přecitlivělost až zarudnutí dásní a sliznic způsobil mentol, tedy nejčastější složka ústních vod, past a žvýkaček,“ upozorňuje hygienistka Alena Jasenovcová.
Vznikem zánětu dásní jsou více ohroženi i lidé, kteří podstupují určitý typ léčby. Například pacienti s cukrovkou, kteří mívají zhoršený průtok krve v dásních, onkologičtí pacienti, lidé po transplantacích, ale i ti, kdo užívají léky na vysoký krevní tlak či antiepileptika.
VIDEO: Přesný návod, jak správně čistit zuby |
U pacientů s HIV může dojít k silnému zarudnutí dásní i při minimálním množství plaku, přičemž při neléčení tohoto stavu se může rychle rozvinout agresivní parodontitida.
Důležité je čistit zuby i mezizubní prostory
Zánětu dásní lze předcházet správnou a pečlivou ústní hygienou. Zuby byste si měli čistit alespoň dvakrát denně, a to minimálně tři minuty. Čistění pouze kartáčkem zabere 2-3 minuty. Pokud pečlivě čistíte i mezizubní prostory, počítejte s dalšími dvěma minutami.
Při čištění vždy postupujte směrem od dásní k zubu. Přiložte kartáček nad horní zuby pod úhlem zhruba 45 stupňů a provádějte jemné vibrace směrem k zubu. Důkladně vyčistěte vnější i vnitřní plošky zubů.
Poté dejte kartáček vodorovně na kousací plochy stoliček a čistěte pohybem ve směru dopředu a dozadu.
Nezapomínejte také jednou za půl roku chodit na pravidelné prohlídky k zubaři a dentální hygienistce, kteří případný začínající zánět mohou odhalit a začít s jeho včasnou léčbou.
