Mýtus 1: Za vaše kazy mohou špatné geny
„Zuby se mi kazí, protože to máme v rodině.“ Svádění zanedbaného úsměvu na chatrnou genetickou výbavu je podle lékařů pouze výmluva. „Zdědit zubní kaz jako nemoc prakticky nejde, je to mýtus. Příčinou zubního kazu je především zubní plak, který je nutné pravidelně odstraňovat. Dědičné mohou být v rodině návyky v ústní hygieně, stravovací zvyky a podobně,“ říká Ladislav Korábek ze Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.
Mýtus 2: V těhotenství se zuby kazí více
Zubní kaz nevznikne bez zubního plaku, čistý zub se tedy nekazí ani v těhotenství. „Tvrzení maminek, že přišly o zuby v důsledku těhotenství, protože si dítě bralo z jejich zubů vápník – což je oslabilo natolik, že se zkazily a musely být odstraněny – se nezakládá na pravdě. Je to výmluva a hledání viníka jinde než u sebe,“ vyvrací Korábek další ze zavedených pověr.
Mýtus 3: Mléčné zuby nemá smysl intenzivně čistit
Podle stomatologů jsou zuby malých dětí obzvláště náchylné k tvorbě zubního kazu. „Sklovina dočasných zubů je měkčí a slabší než sklovina zubů stálých. Tato skutečnost v kombinaci s nedokonalým čištěním a nesprávnou stravou v čele se sladkými nápoji přispívá k rychlému vzniku kazů. Přitom stav dočasných zubů výrazně ovlivňuje, jak budou vypadat ty stálé,“ vysvětluje Korábek s tím, že při předčasné ztrátě dočasných zubů navíc hrozí i ortodontické anomálie, tedy následné nošení rovnátek.
Mýtus 4: Čím tvrdší kartáček, tím účinnější hygiena
„Kartáček by rozhodně neměl být příliš tvrdý, protože by mohl poškodit dásně a po delším používání i zubovinu kořenů zubů s následkem vzniku krčkových defektů,“ varuje Korábek. Ovšem ani opačný extrém není žádoucí. „Extrémně měkké kartáčky mají zase malou čistící účinnost, proto nejsou vhodné ani tyto, alespoň ne pro většinu populace, která není ochotná čistit si zuby kartáčkem dvakrát denně dvacet minut,“ dodává.
Mýtus 5: Cena pasty odráží její účinnost
Všemožné reklamami velebené vlastnosti zubních past jsou silně přeceňovaná záležitost. Podstatné je hlavně, aby obsahovala fluor. Cena zubní pasty přitom není pro úspěch ústní hygieny rozhodující. „Důležitý je dobrý zubní kartáček, správná technika a dostatečná doba čištění zubů. Zuby se dají vyčistit dokonce i bez zubní pasty, ta ale celý proces čištění zkracuje. Některé zubní pasty navíc přinášejí benefity v podobě hojivých a antiseptických účinků, pomáhají snižovat citlivost krčků nebo vyspravit počínající mikroskopické defekty zubní skloviny při procesu vznikajícího zubního kazu,“ vysvětluje stomatolog.
Mýtus 6: Žvýkačky vytahují z chrupu výplně
Ačkoli řada lidí vnímá žvýkačky jako ničitele plomb, ve skutečnosti jsou naopak velmi užitečné. „Žvýkačka vytáhne jen nevyhovující výplň, například prasklou nebo takovou, pod kterou je kaz, a upozorní tak na problém. Navíc žvýkání žvýkaček bez cukru zvyšuje tvorbu slin, které pomáhají smýt ze zubů zbytky jídla a pomáhají neutralizovat kyseliny plaku na zubech, poškozující zubní sklovinu,“ uvádí na pravou míru Korábek. Ovšem zdůrazňuje, že pouhé žvýkání rozhodně nemůže nahradit čištění zubů kartáčkem, je to jen vhodný doplněk ústní hygieny.
Mýtus 7: Čištění je vhodné ihned po každém jídle
Kyseliny v potravě, zejména kyselé ovoce, ale také džusy a kolové nápoje, naleptávají zubní sklovinu. To nejhorší, co můžete udělat po konzumaci jablka nebo pomeranče, je vyčistit si zuby. Naleptanou zubní sklovinu tím ještě více oslabíte a dochází tak k jejímu mikroskopickému narušení. S čištěním proto raději dobrou půlhodinku počkejte. Naopak k neutralizaci kyselin se doporučuje obyčejná voda. Pomoci mohou také žvýkačky bez cukru, které podporují tvorbu slin.
