Miluji přírodu a pobyt venku. Když jsem začínal běhat, bylo to pro mě vlastně takovým „vylepšením“ turistiky. Chtěl jsem běhat, abych se za stejný čas dokázal dostat dál, viděl víc a prozkoumal vzdálenější místa. Většinu času jsem trávil na malém městě, kde byl les vzdálen pět minut a v okruhu 15 kilometrů jsem mohl běhat každý den po práci jinou cestou. Výběhy jsem plánoval jako výlety, a když mě omrzelo okolí, stačilo deset minut popojet autem a hned jsem měl kolem sebe nový svět plný neprozkoumaných pěšin. Bylo to tak trochu dobrodružství.
Jenže časy se mění, práce člověka táhne do města a najednou jsem zjistil, že stále více času trávím v Praze, les se proměnil v sídliště a z běhání se stala nudná rutina. Do přírody je to mnohem dál, stále stejná cesta v parku se brzy omrzí a při proplétání se mezi auty na parkovišti se vlastně ze všeho nejvíc těším na to, až to budu mít za sebou. Co s tím?
1 Vyrazte s ostatními
Nejde to sice úplně pokaždé a často je problém najít společný čas, pomáhá mi však vyrazit na výběh s někým dalším. Můžete využít například společných RUNGO.cz výběhů, které pořádáme ve větších městech, nebo se domluvit s kolegy z práce. Když se zapovídám, cesta uběhne mnohem příjemněji, nevnímám únavu a často vlastně ani cestu, po které běžím.
2 Dopřejte si oblíbenou hudbu
Jasně, spousta z vás určitě namítne, že nejlepší je přece poslouchat přírodu, ptáky a zurčení potoka. Jenže ve městě to prostě ztrácí své kouzlo a zvuk klaksonů, dieselových motorů či prodejců zmrzliny zkazí poslech i těch pár odvážných opeřených pěvců. Když mi v uších zní má oblíbená hudba, dodá to celému běhu zcela jinou náladu a často mě to napumpuje energií. Spíše než romantické balady mi pomáhá energická hudba, která hraje do kroku. Většinou pak dokonce běžím rychleji, než stíhám dýchat, a pohodový výklus se promění v intervalový trénink. Nuda je ale pryč, a to je pro mě v tu chvílí to hlavní.
3 Dejte svému běhu cíl
Říká se tomu spojit příjemné s užitečným nebo zabít dvě mouchy jednou ranou. Dát svému běhu nějaký konkrétní cíl, třeba doběhnout do pivovaru a uhasit žízeň jednou osmičkou (tohle na mě prostě platí), zaběhnout na nákup nebo na poštu vyzvednout zásilku. Spousta mých přátel běhá i do práce nebo z práce, a pokud máte tuhle možnost, naběhané kilometry narůstají jedna báseň. A lze tak i ušetřit dost času.
4 Najděte si výzvu
Moje nejsilnější motivace k běhání byla příroda, dobrodružství a radost z pohybu venku. Ve městě už není tak silná, a tak mi pomáhá vytvořit si motivaci jinou. Třeba zapojením se do RUNGO výzvy a snahou naběhat více než moji přátelé nebo členové redakce RUNGO.cz. Nebo můžete zkusit, jak dlouho dokážete běhat v kuse každý den bez přestávky alespoň pár kilometrů. Třeba takový Ron Hill to dokázal 52 let. To už musela být opravdu silná motivace!
5 Někdy je nejlepší nevyběhnout
Když už je nejhůř, běhat zkrátka nejdu. Vždyť běh není jediný pohyb na světě. Pomáhá mi střídat ho s bruslemi, kolem nebo třeba koloběžkou. I když nemám vlastní, domluvit se v půjčovně není problém a pak už hurá na nějakou pěknou cyklostezku. A když je málo času, zaskáču si alespoň na švihadle. Důležitá je změna, která mě vytrhne ze stereotypu a prospívá i mému tělu.
A co vy? Máte také své tipy, jak si zpříjemnit běhání ve městě? Podělte se o ně v diskusi pod článkem.
