Milan Václavík je šéfkuchařem v brněnské Arabsko-indické restauraci Klub cestovatelů. Normálně tedy musí vařit běžná jídla, ale každých čtrnáct dní tam pořádají večery hmyzí kuchyně. Běžně připravují šest druhů hmyzu, mezi své favority řadí červa potemníka brazilského.
Mimo to se tu připravuje několik druhů švábů, štír vietnamský a saranče stepní. „To bylo původně domovem v Africe. Jenže teď už je skoro vyžrané. Tradovalo se o něm, že zničí úrodu na celém poli. Jenže domorodci se na hejno vrhnou a sesbírají ho a dostanou do těla víc živin než z toho obilí,“ vysvětluje hmyzí aktivista.
„A dokonce ta sarančata suší a draze jako potravu prodávají těm kmenům, jejichž pole měla tu smůlu, že je hmyzí pohroma nenavštívila,“ neodpustí si ironii. Dnes je proto saranče více vidět spíše v Asii.
Václavík si je vědomý toho, že česká legislativa zatím nezná hmyz jako kategorii potravin, proto spolupracuje s hygieniky, aby neměl při svých experimentech problémy. „Navíc mám chovatele, který mi dodává hmyz chovaný v hygienických podmínkách. Nekrmí to granulemi pro psy jako ve zverimexu, ti brouci jsou naprosto čistí,“ ujišťuje.
U pravidelně pořádaných hmyzích večerů má tu výhodu, že přicházejí lidé, kteří hmyzí menu chtějí ochutnat, anebo už měli s pojídáním hmyzu zkušenost na svých cestách po exotických zemích. Když Václavík rozbalil své „nádobíčko“ v átriu iDNES.cz, setkal se s daleko rezervovanějším přístupem.
„Je to klasická náboženská událost. První slova jsou Ježišmarjá,“ směje se. Je však pravda, že pokud už někdo z kolegů opravdu ochutnal, musel přiznat, že smažení brouci jsou dobří. Ostatně podívejte se na video.
Hmyz obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny a to až v 80% množství, obsah tuku kolísá – některý hmyz je velmi tučný, což je důležité pro obyvatele rozvojových zemí, jiný má zase tuku mizivé množství, což jistě ocení lidé posedlí nízkokalorickými potravinami hlídající si linii. Vzhledem k obsahu do jisté míry nenasycených mastných kyselin, může být hmyz kvalitou přirovnáván k masu drůbeže či ryb.
Obecně se ví, že hmyz je stravou budoucnosti, už jen proto, že současný chov dobytka kvůli potravě je jedním z nejnehospodárnějších způsobů, jak nakrmit lidstvo. „Samozřejmě nečekám, že někdo bude někoho nutit jíst hmyz, tu bariéru v hlavě jen tak neodstraníte. Ale můžete vyrobit hmyzí moučku a přidat ji do chleba. Tím tu potravinu nesmírně obohatíte. Anebo se dělaly pokusy s tím, že do hamburgeru namleli čtyřicet procent masa z hmyzu, nikdo to na chuti nepoznal a přitom to maso bylo z hlediska výživy bomba,“ vypočítává Václavík.
