Odborníci uvádějí, že existuje asi 1 800 druhů jedlého hmyzu, většina se konzumuje ve stadiu larvy či kukly. K jídlu se využívá zhruba ve 120 zemích světa. Nejméně v Severní Americe a v Evropě.
Hmyz by mohl nahradit maso
"Nebýt předsudků, hmyz by se mohl klidně stát ideální potravinou. Jeho bílkovina se podobá bílkovině kuřecího masa, proto může být skvělým zdrojem aminokyselin. Kvalita tuku hmyzu je zase srovnatelná s tukem mořských ryb, navíc jsou v jeho těle také minerály a chitin, který je obdobou vlákniny," říká odborná asistentka Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Marie Borkovcová
V Česku se zatím jako krmivo chovají malí a velcí mouční červi, cvrčci stepní, k dostání jsou i sarančata a švábi, ovšem jako potravina tu hmyz uznaný není. Přesto jím historicky nejsme až tak nedotčeni - dřív se u nás hlavně na venkově hmyz pojídal. Vytěsnil ho až nadbytek potravin, město a s ním představa, že kde je hmyz, tam je nečisté místo. Odtud pak pochází náš blok. Přesto se ještě za první republiky objevují hmyzí recepty, například na chroustovou polévku.
Chroustová polévkaRecept z roku 1920 pro 6 osob: 1/4 kg chroustů ve studené vodě omytých vhoď do horké vody, přidej kořínkovou zeleninu, kmín, trochu soli a 1/4 hod. vař. Pak udělej ze 6 dkg másla a 6 dkg mouky bledou zásmažku a nechej v ní zapěnit jemně sekanou zelenou petržel. Vodu z chroustů sceď, zalij jí zásmažku a nechej chvíli povařiti. Pak zakloktej polévku 2 žloutky a 6 lžícemi husté smetany. |
Jak vlastně chutnají
V plastových krabičkách na stole se to jen hemží: míhají se tu nožky a tykadla sarančat, švábi se melou, cvrčci cvrkají, červi jemně šustí. Asi třícentimetroví tlustí mouční červi, larvy brouka Zophobas morio, potemníka brazilského, vypadají tak, že mi začíná jít mráz po zádech. Tohle mám ochutnat? Vzít do pusy a sníst?
A tak jdeme ochutnat. Na stole pracovny doktorky Borkovcové se objevují sušení červi, vzápětí je kuchař Petr Ocknecht připraví i smažené. Křupnou, ale nic. "Když kousnete do masa, má to chuť, hmyz ji má však velmi jemnou nebo téměř žádnou. Člověk hledá svalovinu, ale tady není," vysvětluje Borkovcová. Dojem je zvláštní – kůže je jako slupka z popcornu, chuť je jemně chlebová.
To sušený trubčí plod je jiná dobrota: nasládlá, je cítit po medu a plástvi, něco mezi měkkým oříškem a hrozinkou.
"Hmyz můžete kandovat, sušit, péct... Mění chuťové vlastnosti pokrmu jen jemně – je trochu jako cuketa," říká kuchař Ocknecht. V brněnské restauraci, kde donedávna působil, nabízeli i hmyzí menu. "Jezdili na něj lidé až ze Slovenska," tvrdí.
Na pánvi se mezitím smaží v másle červi, pak přicházejí na řadu cvrčci. V rámci kuchařských příprav člověk ztrácí zábrany, už vůbec necítím odpor, skoro se těším, jaké to bude.
"Pro mě byl nejhorší první šváb. S tím jsem měl problém, ale teď už jím všechno, naopak bych si nedal třeba býčí žlázy," tvrdí Ocknecht.
A už je tu první porcička: malí i velcí červi nám chutnají víc než sušení, okořenění jsou vážně fajn, proč je nekřupat třeba k vínu. Zophobas s česnekem je docela lahůdka. Cvrček je jemný, trochu připomíná houby. A vůbec to není špatné.
Jak usmažit larvy
Larvy bource morušového se dají smažit na másle či na oleji, mohou se jemně kořenit, samy o sobě mají mírně slanou chuť. Jejich tělo je vláčné, uvnitř moučnaté, navíc překvapivě syté, trochu připomínají kešu oříšky. První kousky chutnaly, pak už moučnatost začala vadit, nebo si tělo uvědomilo, že na exotické pokrmy by si měl organismus zvykat postupně. Kuchař larvy okořenil česnekem a bylinkami a přidal do salátu mizuno, dozdobil jedlými květy. Zajímavé. A rada sommeliéra navíc: vyzkoušejte s mladým vínem odrůdy Müller Thurgau.
Čtěte v dnešní MF DNES
Jak chutná šváb, saranče nebo další potraviny, které si někteří lidé oškliví? A proč máme s některými jídly problém? Čtěte v dnešní MF DNES v magazínu Víkend.