Orri Páll Dýrason mluví o nahrávce Kveikur pro bubeníka netypicky vysokým a až ostýchavým hlasem. "Tu desku jsme začali psát hned po dokončení minulého alba. Nevím, co přesně za tím stálo, ale rozhodli jsme se pro návrat k základům," říká. Se Sigur Rós, kteří v ranku severské hudby získali až kultovní status, zahraje ve čtvrtek 18. července coby hvězda prvního dne festivalu Colours of Ostrava.
Nemluví o tom úplně přímo, ale důležitým momentem před nahráváním nové desky a pro její celkové vyznění byl odchod čtvrtého a služebně nejmladšího člena Sigur Rós, klávesisty Kjartana Sveinssona. Měl totiž jako jediný z kapely muzikantské vzdělání a staral se o většinu z neklidných a působivých aranží ve všech písních. "Spontánně jsme se začali scházet u mě v garáži. A první věc, kterou jsme tam složili, je i první písní na nové desce. Nechtěli jsme se opakovat a navzájem jsme se hecovali. Chtěli jsme se prostě pohnout, udělat něco čerstvého," vzpomíná Orri na začátky práce ve zredukované sestavě, která vyústila v patrně nejdivočejší nahrávku v historii kapely.
"Hrát ve třech bylo zprvu zvláštní. Nejdřív jsme dokonce zkoušeli s počítačem, který jsme si po našem klávesákovi pojmenovali Kjartan. Věděli jsme, že bude odcházet, takže jsme měli dost času se na to připravit, ale stejně chvíli trvalo, než jsme se s tím naučili pracovat," přiznává bubeník Sigur Rós.
Kapele podle něj změna nakonec výrazně prospěla a všechno je prý teď o dost jednodušší. "Snadněji se dohodneme a rychleji to umíme, protože je nás zkrátka míň. Víc se však bavíme o věcech, které děláme, a proč se do nich pouštíme. Jsme otevřenější. Dřív jsme si do svých nástrojů navzájem nemluvili, teď si předáváme názory a tak jako vždycky si nástroje i různě měníme. Já kromě bicích na desce hraju i na klávesy. Nejsem v tom nijak dobrý, ale dělal jsem, co jsem mohl," ilustruje změny v kapele Orri.
Na Colours of Ostrava diváci Sigur Rós uvidí v plné koncertní sestavě, která se ze tří stálých členů rozroste na jedenáct hudebníků. "Chtěli jsme, aby to z pódia znělo dobře a bylo zajímavé se na to koukat. Proto jsme přidali co možná nejvíc živých nástrojů. Navíc, když jsme na šňůře, víc lidí znamená i víc zábavy. Kapela tím dostala do žil novou krev, jezdí s námi mladí kluci a mají taky ještě sílu pařit," říká o současných koncertech bubeník Orri Páll Dýrason, který prý dosud platil za největší "zvíře" v kapele.
Islandská skupina Sigur Rós vystoupila v hale pražské Sparty - Praha, 19. srpna 2008
"Letos mi bude třicet šest a už na mě doléhá věk. Do rána to s ostatními nedotáhnu," říká o večírcích, které si po koncertech neodpustí ani tak zvukově "zasněná" kapela, jakou jsou Sigur Rós. Ostatně, těch překvapivých momentů je kolem nich poslední dobou docela dost. Třeba nahrávání pro kultovní animovaný seriál Simpsonovi. "Tvůrci Simpsonů kontaktovali našeho manažera, že natáčejí díl o Islandu a že by potřebovali nějakou hudbu. My to bereme jako velkou poctu, velkou věc. Na nabídku, že budeme v Simpsonových, jsme přeci nemohli říct ne," říká s notnou dávkou nadšení Orri. "Kapela vtipálků pravda zrovna nejsme, ale jsou to přeci Simpsonovi! Ani jsme nad tím nediskutovali a okamžitě souhlasili. Jen jsme zrovna neměli čas to natočit, tak jsme improvizovali a nahrávali při turné na hotelových pokojích a v autech," popisuje bubeník polní podmínky, za jakých příspěvek kapely do seriálu vznikl.
Ale tahle práce už je hotová. Teď je důležitější, jak vlastně bude koncert Sigur Rós na Colours of Ostrava vypadat. Orri na to má poměrně jasnou odpověď. "Je to taková směs. Z nové desky hrajeme pět písniček, zbytek je v podstatě best of ze všech našich nahrávek. Nechystáme nic speciálně vymyšleného, protože my jsme prostě vždycky hráli rádi naživo a dávali tomu všechno. A to se nezměnilo a nezmění ani tentokrát," těší se bubeník.
