Spát přes den se obyčejně považuje za známku lenosti, ale stále více studií potvrzuje, že pravidelný i občasný šlofík přispívá k lepší mentální výkonnosti a celkovému osvěžení organismu. Odpolední zdřímnutí podle vědců povzbuzuje kreativní myšlení a paměť a také zvyšuje produktivitu a bdělost především v pozdějších hodinách dne. Z dlouhodobého hlediska pak snižuje riziko infarktu a mrtvice, ale i cukrovky nebo obezity.
Odpolední ospalost je normální
Odpolední únavu často přičítáme těžkému obědu, ale ospalost se objevuje i v případě, že jsme polední jídlo vynechali. Nadchází zkrátka čas pro klidnější fázi dne: naše reakční doba se zkracuje a horší je to i s pamětí, koordinací pohybů a celkovým naladěním.
"Ospalost brzy odpoledne je důsledkem vývoje člověka. Většina ostatních savců spí převážně ve dvou krátkých intervalech, člověk si však během vývoje celý spánek přesunul do jednoho delšího období v noci. Náš organismus si na to však ještě zcela nezvykl, takže odpoledne většinou zatouží po starých dobrých časech druhého spánkového intervalu," vysvětluje MUDr. Jiří Náhlovský ze serveru www.dobry-spanek.cz.
Spánek na míru
Správně si zdřímnout ovšem není jen tak. Důležitá je délka spánku i to, v jaké části dne spíme. "Mnoho odborných studií skutečně potvrdilo, že krátký spánek brzy odpoledne (tzv. "power nap") zlepšuje soustředění, zvyšuje výkonnost a zahání pocit únavy. Důležité je však nespat více než půl hodiny - pak už se spánek dostává do hlubokých fází spánku, takže po probuzení je člověk naopak ještě více unavený a zmatený," potvrzuje Náhlovský.
K tomu, abyste se rozhodli pro nejlepší dobu na spánek, potřebujete znát svůj chronotyp. Kdybyste měli naprostou volnost v rozhodování, v kolik hodin byste nejraději uléhali do postele a v kolik hodin vstávali?
Pokud patříte k typu "skřivan" a nejraději byste chodili spát nejpozději kolem desáté a vstávali klidně v šest, je nejvhodnější doba pro váš odpolední spánek kolem jedné nebo půl druhé odpoledne.
V případě, že preferujete uléhat kolem půlnoci nebo jedné v noci a vstáváte mezi osmou a devátou, ideální čas pro vaše denní zdřímnutí je v půl třetí nebo ve tři odpoledne.
|
Většina lidí je podle odborníků spánkově deprivovaná. V průměru spíme o hodinu až o hodinu a půl méně, než bychom měli. |
Někteří odborníci radí, že pokud se chcete probudit poté, co si zdřímnete, pěkně čilí a svěží, měli byste si předtím dát šálek kávy. Kofeinu totiž trvá dvacet až třicet minut, aby začal účinkovat, takže vás "nakopne" zrovna v okamžiku, kdy se budete budit.
Aspoň na chvilku!
Většina lidí je podle odborníků spánkově deprivovaná. "V průměru spíme o hodinu až o hodinu a půl méně, než bychom měli," uvádí ve své knize Sex Sleep Eat Drink Dream: A Day in the Life of Your Body její autorka Jennifer Ackermanová. Mnohé studie dokazují, že spánkově deprivovaný mozek způsobuje, že děláme vinou chabé pozornosti a pomalých reakcí chyby v běžných činnostech.
I velmi krátký spánek je přitom podle vědců lepší než nic. Britský časopis Guardian v lednu zveřejnil britskou studii, která upozorňuje na to, že i několikaminutové zdřímnutí snižuje krevní tlak a zklidňuje organismus, ale z dlouhodobějšího hlediska zároveň napomáhá větší bdělosti.
Pokud se člověku chce během dne spát pravidelně, něco může být v nepořádku. "Jedinou výjimkou je únava brzy odpoledne, která je normální. Ostatní ospalost svědčí o nedostatku kvalitního spánku během noci. Několik kratších schrupnutí během dne, s výjimkou dvaceti až třiceti minut brzy odpoledne, může zejména u starších lidí a pacientů se spánkovými poruchami narušit normální schopnost usínání v noci," upozorňuje Jiří Náhlovský.
Zvýšenou únavu během dne byste proto měli raději zmínit před svým lékařem.
