Spánek je nezbytnou součástí procesu tvorby paměti, regeneruje se při něm centrální nervový systém a rozumové funkce. Ostatně pozitivní vliv spánku na výsledky paměťových testů je znám už dlouho.
Teprve nyní však nová americká studie odhalila, že odpolední posilující "šlofík" může zvýšit schopnost zpracovat a uložit informace až desetinásobně. Velmi důležité jsou také vaše sny, konstatovali vědci ve studii, jejíž závěry se objevily v časopise Current Biology.
"Když sníte, váš mozek se snaží prohlédnout si spojení, o kterých nepřemýšlíte anebo si jich nemusíte všimnout, když jste vzhůru," vysvětluje vedoucí autor studie Robert Stickgold, ředitel Centra spánku a vědomí z lékařského centra v Bostonu v Massachusetts.
"Ve spánku se mozek snaží vyřešit, co je důležité a co by si měl udržet, co naopak vyhodit, protože to je bezcenné," dodává Stickgold.
V testu dopadli lépe ti, co snili
Studie Stickgolda a jeho kolegů spočívala ve zkoumání 99 univerzitních studentů. Ti měli za úkol zapamatovat si komplex labyrintu na počítači. Poté byli umístěni do virtuální 3D verze tohoto labyrintu a jejich úlohou bylo uvnitř bludiště navigovat.
Po několika pokusech si polovina účastníků 90 minut zdřímla, zatímco druhá půlka zůstala vzhůru a sledovala různá videa.
O pět hodin později studenti znovu postoupili labyrintový test, přičemž ti, kteří spali, byli v celkovém výsledku lepší než ti, kteří zůstali vzhůru. Studenti, kterým se nějakým způsobem zdálo o bludišti - jeden například popsal, že se ztratil v netopýří jeskyni - předvedli až 10x lepší výsledky než jejich kolegové, kteří neměli žádné sny.
Složité úkoly se promítají do snů
Sny o labyrintu se zdály především těm studentům, kterým připadalo bludiště velmi složité. Podle vědců to nemusí být náhoda. Pokud stojíte před složitým úkolem, mozek si to uvědomuje a bude se vám o tom pravděpodobně i zdát.
"Pokud nejste v něčem dobří a zdá se vám o tom, pravděpodobně se v tom zlepšíte. Zvláště pokud může být tato informace použita v různých situacích," říká Michael Breus, klinický ředitel spánkového oddělení v Glendale v Arizoně, který se bostonské studie neúčastnil.
Podle Breuse, autora knihy "Krásný spánek", zpracovává mozek ve spánku zvláště ty informace, které jsou relevantní nebo nápomocné v různých životních zkušenostech.
Při monitorování činnosti mozku spících studentů odborníci zjistili, že není ani tak podstatné, jak moc je spánek hluboký. Ačkoli je se sněním obvykle spojován hluboký takzvaný REM spánek, sny se u studentů objevily už po jedné minutě i v NREM spánku.
Bojíte se zkoušky? Zdřímněte si
Doktor Breuse má jedno doporučení pro studenty, které před zkouškou trápí černá můra.
"Pokud studujete něco těžkého, naučte se základy a jděte si zdřímnout. Když se vám o tom bude zdát, budete tomu pravděpodobně i lépe rozumět," tvrdí.
Podle Breuse můžete rovněž zkusit jít den před zkoušku spát o trochu dříve a ráno dříve vstát, znovu si pročíst materiály a poté si ještě dát krátkého šlofíka, abyste si vědomosti upevnili.
S tím souhlasí i doktor Rafael Pelayo, profesor spánkové medicíny ze Stanfordské lékařské univerzity v Palo Alto v Kalifornii.
"Namísto biflování studujte intenzivně, zdřímněte si a poté znovu studujte," říká. Krátký spánek může být dobrým nástrojem k podpoření vaší schopnosti zapamatovat si informace.
