Koho baví horory, ten nedá na Hostel dopustit. Ostatní přiznají zábavnost alespoň jeho režisérovi Elimu Rothovi, jenž se loni na karlovarském festivalu žertem děsil: "Doufám, že tady nepotkám slovenského ministra kultury?!"
Slovensko se totiž cítilo dotčeno, neboť mučírnu turistů, v níž se děj odehrává, umístil Hostel do Bratislavy. A nepomohlo, že se natáčela v Česku.
Mučí Rus i Američan
Nečekaný úspěch nízkorozpočtové podívané, jemuž pomohlo i jméno producenta Quentina Tarantina, zrodil vzápětí Hostel 2. Historie se opakuje včetně režisérova pozvání do Varů, jen Roth se letos z festivalu omluvil a karty se lehce obrátily.
Nyní se může pro změnu ukřivděně tvářit Česko, neboť hvězdička druhého dílu, Bijou Phillipsová, která prý do pražského obchodu vešla s cigaretou, odvodila z prodavačovy reakce velmi nelichotivou charakteristiku českého národa - i když teď tvrdí, že její výrok zkreslil bulvár a že natáčení v Česku bylo naprosto dokonalé.
Možná si dotyčný prodavač o to více vychutná hereččino filmové trýznění: v Hostelu 2 se totiž do mučírny, kde minule skončila parta mladíků, dostanou tři studentky. Naopak Slovensko tentokrát vstoupilo do projektu dobrovolně: shodou náhod právě v osobě bývalého ministra kultury Milana Kňažka, jenž si v Hostelu 2 zahrál klíčovou postavu zločinecké organizace Elite Hunting, bezcitného Rusa jménem Saša.
Nabídku prý herec přijal, aby se zábavnou formou pomstil za invazi roku 1968. "To, že Saša je Rus, bylo jedním z důvodů, proč jsem roli vzal," směje se Kňažko. "My Slováci jsme pořád ještě nedokázali na sovětskou okupaci Československa tak docela zapomenout."
Vůbec se v Hostelu 2 o tábor zlosynů podělilo spravedlivě více národů. Firmu, jež na slovenské půdě nabízí sadistickým klientům nevědomé oběti, vede Rus, ale mezi zákazníky jsou i dva úspěšní Američané v podání Rogera Barta a Richarda Burgiho.
Mezinárodní je rovněž obsazení. Hlavní americké trio hrdinek - Phillipsová, Lauren Germanová a Heather Matarazzo - původně putuje po Itálii. Když plánují víkendový výlet, vyláká je náhodná známá, půvabná modelka, za krásami Slovenska, kde pak bojují o přežití.
Volavku hraje skutečná modelka Vera Jordanova, rodačka z Bulharska, jež vyrostla ve Finsku a pro režiséra ztělesňuje neurčitou záhadnou exotiku. Z Bulharska pochází rovněž herec Stanislav Janewski, z Ruska do Prahy přišla Lilian Malkina a řadě českých tváří vévodí Monika Maláčová, jejíž postava se jmenuje paní Báthoryová.
Hlavou dolů
"Vyděšené ženy tvoří do určité míry základ celého hororového žánru," prohlašuje režisér. "Působí zranitelněji než ohrožení muži, pro diváky je to lákavější." Pohodová idylická dovolená studentek se začne měnit v okamžiku, kdy navštíví středověký trh - v Českém Krumlově.
"Je tak nádherný, že působí neskutečně. Pro naše filmové Sněhurky je Český Krumlov jejich pohádkovou zemí - až příliš dokonalou, takže se tu prostě musí něco pokazit." Nevyhnutelné mučení dívek se točilo postupně, každá scéna krvavé série vyžadovala kolem pětačtyřiceti záběrů.
Nejvíce si vytrpěla Matarazzo: dvě noci prý visela zcela nahá hlavou dolů s rukama svázanýma za zády. Podzemní katakomby vyrostly v ateliérech na Barrandově, náladu "drsného podsvětí" našli filmaři v jistém zdejším nevěstinci, jenž nabízí hostům služby zdarma za to, že je budou přes internet sledovat platící diváci. V Česku byl opět hlavní stan štábu, ale natáčelo se i ve Francii a na Islandu.
Brutální detaily, o něž se podělili maskéři a počítače, každý divák neunese. Ale tvůrci tvrdí, že nejsou samoúčelné - Hostel 2 má podle nich i varovnou funkci. "Každý má někde hluboko v sobě uloženou potřebu ovládat druhé nebo jim ubližovat. Většina z nás ji drží pod kontrolou, někteří jí dávají průchod. Ale hrozné je, že tu touhu zneužívat jiné v sobě nosíme všichni," míní Eli Roth.
