Nesnil sám, ale spolu se svými rodiči. Hlavně díky obětavému otci se mohl vydat na závodní dráhy. On ho učil v prvních krůčcích za volantem. Hervé Leclerc však zemřel v roce 2017, nestihl ani moment, kdy jeho syn podepsal u týmu Ferrari. Natož monacké vítězství. Přesto, nebo možná právě proto, nejvíce myslel Charles při vítězné jízdě právě na něj.
„Hodně mi dnes za volantem běhaly v hlavě myšlenky na mého otce. Dal bych za to všechno, aby tady dnes mohl být. Spolu jsme snili o tom, že budu závodit tady v Monaku a že vyhraju. Je to pro mě hodně emocionální,“ povídal šestadvacetiletý závodník.
Emoce vzplály nejen u vítěze, ale také u vládců knížectví. Když mu velký sportovní fanoušek Albert II. Monacký, sám bývalý olympionik či účastník Rallye Dakar, předával pohár za vítězství, stékaly oběma po tvářích nefalšované slzy štěstí. A naměkko byla i monacká kněžna Charlene, mimochodem olympijská vítězka v plavání. Na triumf domácího závodníka v Monaku čekali 74 let, tedy od samotného startu Grand Prix formule 1.
V úvodu havárie, pak nuda v krásných kulisách. První triumf v Monaku slaví Leclerc |
Monako není velké, milionářská vesnička na břehu moře, na pomezí francouzské a italské riviéry. S nadsázkou každý zná každého. Jako byste autem projížděli po své ulici, tak se Charles Leclerc cítil při předváděcí jízdě jezdců před závodem, i při vítězném kole po projetí cílem.
„Pro mě byla výjimečná už paráda jezdců,“ vyprávěl v cíli. „Viděl jsem hodně svých přátel na balkonech kolem trati, hodně lidí, které znám, a bylo to pro mě celkově strašně moc dojemné. Silný zážitek,“ popisoval.
Leclerc vyhrál naposledy před dvěma lety v Rakousku. I z toho důvod byl tak nadšený. Ale v Monaku to bylo úplně poprvé, dokonce nikdy nebyl v domácím podniku na stupních vítězů. Přestože už dvakrát vyhrál kvalifikaci. V roce 2021 ale po nešťastné nehodě ještě v závěru kvalifikace ani nenastoupil do závodu a o rok později zase doplatil na chybnou týmovou strategii. O vedení ho připravila špatně načasovaná zastávka v boxech.
„Dvakrát jsem tady byl na pole position a nic. Po těch všech neúspěších je to pro mě skoro jako zázrak,“ přiznával. Vedl od startu do cíle, po většinu času nejel naplno, aby šetřil pneumatiky. Přesto vítězství nepokládá za snadné.
„Bylo hodně složité odjet celý závod na jedné sadě pneumatik. Museli jsme je hodně šetřit a jet pomalu. Ale auto bylo úžasné, celý tým odvedl v posledních třech měsících fantastickou práci a bez problému jsem dojel až do cíle.“
Let the celebrations begin 🥳
#F1 #MonacoGP @Charles_Leclerc https://t.co/0EhVL8QcLF
Vadilo mu, jak pomalu musel jet. Dokonce žádal tým do vysílačky, aby mohl zrychlit a ukázat, co v něm je. Ale nedovolili mu to. „Až na konci jsem mohl zabrat. A ukázat svou rychlost,“ přiznal. Australanu Piastrimu v mclarenu, který nebyl daleko, náhle uletěl na rozdíl osmi sekund.
Ocenění se dočkal také od týmového kolegy Carlose Sainze, který před závodem slíbil, že se mu ze třetí příčky pokusí pomoci, bude-li třeba. „Charles si vítězství opravdu zasloužil, po celý víkend jel skvěle, byl nejrychlejší,“ nechal se slyšet Španěl.
Vzhledem k formě Ferrari to nemusely být v Monaku letošní poslední Leclercovy oslavy. Dokonce se zdá, že by mohl myslet na titul. Red Bull je po letech v krizi a soupeři cítí krev. V Poháru konstruktérů už Ferrari ztrácí jen 24 bodů a daleko není ani Leclerc za Verstappenem. A je asi jasné, komu by případný titul Charles Leclerc věnoval.
