Bát se navíc nemusí jen dítě, ale obavy mohou chovat i někteří rodiče a podle odborníků je to přirozené.
"Každý rodič má obavu, aby jeho dítě u zápisu předvedlo to, co opravdu umí, a bojí se, že pokud tomu tak nebude, ovlivní to jeho přijetí na školu," soudí pražský psycholog Jan Vyhnálek.
Ten proto zvláště u nejistých dětí doporučuje, aby rodiče šli k zápisu s dítětem oba a povzbuzovali je, dávali mu najevo, že mu věří. Na druhou stranu by dítě nemělo mít pocit, že na tom, jak se předvede u zápisu, extrémně záleží, protože by je to mohlo ještě více svazovat.
"Je dobré vzít s sebou třeba výkresy dítěte z domova, které namalovalo, když bylo v pohodě, a ukázat je případně ve škole, kdyby dítě nechtělo před učitelem nic nakreslit," doporučuje psycholog.
Zrovna tak není na škodu procvičit s dítětem nějakou básničku nebo písničku, které po něm mohou ve škole rovněž chtít, a říci mu pak, že předvést je u zápisu bude stejné, jako když jim je zpívá či přednáší doma.
Na škodu není, ani když si rodiče s dítětem kreslí, protože to potomek uplatní nejen u zápisu, ale i později při nácviku psaní.
Nechte učení na škole
"Rozhodně však nemá smysl s dítětem cvičit psaní, čtení nebo počítání, a to ani před zápisem, ani po něm jako přípravu na školu," varuje Vyhnálek. Podle něj je to vyloženě nešikovné, protože dítě pak nic nemotivuje k tomu, aby se do školy těšilo a snažilo se tam.
To, že potomek při nástupu do školy neumí číst, psát a počítat, nijak nevadí, naopak. "Pro děti je nejlepší, když se učí společně se spolužáky. Navíc nehrozí, že si zafixují nějaký odlišný postup, než jaký používá škola," upozorňuje psycholog, který je rozhodně zastáncem přirozeného vývoje.
U předčasného nácviku čtení a psaní se může stát, že se včas nepodchytí nějaká skrytá porucha učení. Zatímco ve škole by si toho učitelka záhy všimla, pokud už dítě bude třeba umět číst, unikne to její pozornosti a ukáže se to později, až bude škola brát náročnější učivo. Včasná náprava by přitom byla lepší.
Uvažujete o odkladu pro dítě? Učitelka Markéta Procházková se přimlouvá spíše za to, aby ho rodiče nedávali dětem zbytečně, protože většina dětí je na školu v šesti letech zralá.
Smysl uvažovat o něm podle ní má - kromě jednoznačných případů jako je třeba nerovnoměrný či mírně opožděný vývoj - jen u dětí, které by měly narozeniny až na konci školního roku a jsou kromě toho třeba drobnější, nejisté nebo hodně hravé.
Častěji se to podle ní týká chlapců, protože jejich vývoj je ve srovnání s dívkami pomalejší.
PŘIPRAVTE DÍTĚ NA NÁSTUP DO ŠKOLY
Mnozí rodiče se snaží připravit dítě na nástup do školy tím, že ho učí předem číst, psát a počítat. Zaměřit by se přitom měli spíše na něco jiného.
1. Naučte ho sebeobsluze
Školák by se měl umět sám dobře a rychle obléknout, obout, zavázat si boty, umět se obsloužit na WC i v koupelně a najíst se příborem.
2. Podporujte samostatnost
Nechte dítě, ať si samo koupí v obchodě vybranou věc. Zatímco určitý ostych je normální, je třeba, aby se dítě nebálo vyjádřit před cizími lidmi a o něco požádat. Samozřejmostí by mělo být i zapamatování vlastní adresy.
3. Neučte dítě v předstihu
Nemá smysl dítě předem učit číst a psát nebo počítat, pokud o to samo nejeví zájem. Mohlo by se pak ve škole nudit. Nesrovnávejte je s ostatními, to, že to některé děti umějí, neznamená, že budou mít ve škole stále náskok.
4. Zkoušejte znalosti nenápadně
Můžete s dítětem procvičovat dovednosti, které jsou předstupněm školního učiva. Nedávejte mu vysloveně matematické příklady, ale počítejte třeba jablka nebo bonbony.
5. Rozvíjejte komunikační dovednosti
Hodně si s potomkem povídejte, aby se naučil vyjadřovat své pocity i vyprávět své zážitky, čtěte mu a chtějte po něm, aby svými slovy převyprávěl obsah.
6. Procvičujte jeho jemnou motoriku
Psaní půjde spíše dětem, které nemají problémy s jemnou motorikou - jejímu rozvoji pomůžete, když bude dítě hodně kreslit, modelovat, střihat a navlékat korálky.
