Při současných vyšetřeních totiž musí na hrudi snášet tlak chladných a tvrdých anod mamografů.
Radiolog Martin Tornai z lékařského střediska Dukeovy univerzity v Severní Karolíně sdělil, že na jaře hodlá zahájit testování zařízení na ženách.
Gamakamera by měla být zvláště užitečná při odhalování tumorů ve velkých a plných ňadrech, které lze jen obtížně zachytit tradiční rentgenovou metodou, vysvětlil.
Podle něj může nový aparát odhalit známky toho, že rakovina se šíří do okolních tkání a mízních uzlin. Navíc by údajně měl určit, zda u pacientek zabírá chemoterapie a ozařování. Měl by totiž dokázat vypátrat odumřelé buňky, jichž se tělo zatím nestačilo zbavit.
Gamasnímač je podobný ostatním takzvaným jaderným lékařským přístrojům, při jejichž používání se pacientovi do krevního řečiště nejdříve vstříkne měrná radioaktivní látka. Rakovinné buňky absorbují velká množství tohoto indikátoru (sestamibi), neboť mají vysoký počet mitochondrií, které buňkám dodávají energii. Rakovinné buňky mají mitochondrií více, neboť rychleji rostou.
"Indikátory jaderného zobrazování ukazují buňky před zhoubnou fází i buňky už postižené zhoubným bujením jako malou světlou žárovičku uprostřed šera," popsal Tornai funkci zařízení.
Záření gama, stejně jako rentgenové paprsky, snadno proniká tělesnými tkáněmi, a proto mohou i ony radioaktivní částice odhalit. Jak ale ujišťuje Tornai, pacientky budou díky nové metodě vyšetření vystaveny jen velmi malé, a relativně bezpečné, dávce záření.
Stávající gamakamery jsou velká diagnostická zařízení, která pořizují dvourozměrné snímky celého těla najednou, nedokážou ale zaznamenat komplexní složený pohled. S Tornaiovou malou kamerou je naopak možné kroužit kolem hrudníku a vytvořit detailní obraz, který pak lze pomocí počítače převést na prostorový snímek.
Zatím však bylo zařízení vyzkoušeno jen na umělých prsech.
V Plzni mají ženy mamotom
Jiný unikátní přístroj na vyšetření prsu je k dispozici i v Česku. Už přes sto pacientek bylo za poslední dva roky vyšetřeno v plzeňské fakultní nemocnici na mamotomu. Je to diagnostický přístroj, s jehož pomocí lze šetrně s lokálním umrtvením odebrat kvalitní vzorek z tkáně a jenž pomáhá odhalovat nádorové onemocnění ve velmi ranném stadiu.
V Česku je nádor prsu každoročně odhalen u téměř 5000 žen a na rakovinu prsu zemře téměř 1900 nemocných.
Většina z nich by podle českých lékařů mohla žít, kdyby si ženy nechávaly prsa pravidelně vyšetřit a chodily na mamografické prohlídky. I při nich lze totiž zachytit nádor v časném stadiu. Nedávná švédská studie potvrdila, že díky včasnému vyšetření klesá úmrtnost na rakovinu prsou o 30 procent.
Lékařské statistiky přitom varují, že v roce 2010 má počet žen léčených s nádorovým onemocněním prsu v Česku překročit hranici 55 tisíc (oproti 39 tisícům v roce 2000).
Zatím jen čtvrtina žen starších 45 let využila podle údajů z letošního června toho, že jim zdravotní pojišťovna zaplatí jednou za dva roky preventivní vyšetření prsou na mamografu. V Česku je 56 mamografických pracovišť.
Nádorové onemocnění prsou se objevuje z celé jedné třetiny u žen nad 70 let, ze čtvrtiny u žen od 60 do 69 let a z 21 procent jím trpí ženy od 50 do 59 let.
