MÍSTO A DOBA PRVNÍHO SETKÁNÍ
Marie: Bylo to na podzim v roce 2004, kdy mě navštívil společně s textařkou Jiřinou Fikejzovou a tenkrát ještě svojí ženou.
Milan: Osobně jsme se poprvé setkali na návštěvě u Marie v Kolovratech koncem roku 2004, seznámila nás Mariina dlouholetá kamarádka Jiřina Fikejzová, která pro Marii napsala celou řadu skvělých textů. Přišli jsme s mojí tehdejší ženou Lídou a já si na toto setkání vzpomínám jako na příjemný čas v dámské společnosti s velmi milou a pozornou hostitelkou, která ten večer uvařila výbornou večeři. Pravda ovšem je, že já jsem se s Marií seznámil už mnoho let předtím, když jsem jako teenager začal poslouchat její písničky. V šedi českého popu začátku 70. let pro mě byla "zjevením", zpívala živelně i dojemně, fantasticky ve výškách, za sebou měla skvěle šlapající Flamingo s vynikající dechovou sekcí. Ta muzika mě nikdy nepřestane bavit.
ČÍM MĚ OKOUZLIL/A
Marie: Při prvním setkání mě neokouzlil, protože se celkem úspěšně maskoval velkým nakrouceným knírem. Považovala jsem to setkání za formální, jednorázovou návštěvu, ale potěšilo mě, že sleduje moji pěveckou kariéru a je mým dlouholetým fanouškem.
Milan: Jako fanouška mne okouzlila písničkami, ale nejvíce hlasem a projevem, tím, jak zpívala a dodnes zpívá. To se těžko vyjadřuje slovy, člověk to prostě cítí, je to velká síla. Jako muže mne okouzlila krásou a noblesou, citem pro uměřenost, neokázalostí. Jako partnera mě nepřestává okouzlovat láskyplností a laskavostí, skromností a pokorou, pozitivním přístupem k životu a světu. Tím vším mě velmi inspiruje.
ČÍM MNE VŽDY DOSTANE
Marie: Umí dávat najevo lásku. Vždycky mě dostane něžnými esemeskami, které mi napíše třeba i doma, když už spím a on něco dělá. A také kytkami a drobnými dárky.
Milan: Vždycky mě dostane když zpívá "Ten vůz už jel", ta písnička se mi odjakživa moc líbí. Dostane mě i tehdy, když se vracím domů z cest a ona na mě čeká v příletové hale. To mám moc rád. A úplně vždycky mě dostane, když velmi výjimečně utrousí sprosté slovo. To miluju!
NA CO NIKDY NEZAPOMENU
Marie: Máme hodně pěkných společných zážitků. Ale ten první a možná zásadní byl, když dlouho po prvním setkání přijel na můj koncert do Ostravy hladce oholený. Možná intuitivně vytušil, že se mi tím trefí do vkusu. A udělal správnou věc.
Milan: Nikdy nezapomenu na Mariin ostravský koncert na podzim 2005 a na zpáteční cestu domů. Z Ostravy jsme jeli každý zvlášť a vyměnili jsme si pár esemesek… Lístek z toho koncertu mám schovaný na památku.
CO NÁS NEJVÍCE SPOJUJE
Marie: Jsme si hodně blízcí, spojuje nás láska, vzájemný respekt a také to, že jsme oba rodinné typy. Nemusíme moc chodit do společnosti, rádi trávíme čas doma.
Milan: Nejvíc nás spojuje láska.
KDY SE DOSTAVUJE ŽÁRLIVOST
Marie: Nejsem žárlivý člověk, věřím, že je náš vztah autentický a pevný. Kdybych zjistila, že tomu tak není, cítila bych velké zklamání.
Milan: Kdybych byl žárlivý, měl bych myslím jako partner Marie Rottrové dosti těžký život. Já ale naštěstí příliš žárlivý nejsem a myslím, že ani Marie nemá důvod žárlit na mě. Když se dva milují, není co řešit.
KDY MĚ NEJVÍCE PŘEKVAPIL/A
Marie: Těch překvapení bylo hodně a já nevím, které bylo největší. Ale ano, byl to zásnubní prsten k mým narozeninám, to jsem nečekala.
Milan: Když se mnou vyrazila do Afriky na safari. Jela se mnou, i když se jí nejdřív moc nechtělo. Měla z Afriky trošku obavy. Nakonec mi ale řekla, že to byla nejkrásnější dovolená v jejím životě a já jsem šťastný, že to tak cítí.
ZLOZVYKY, KTERÉ TAKTNĚ PŘECHÁZÍM
Marie: Jsou to banální věci, drobnosti, já se v tu chvíli podívám do sebe a říkám si, že mám také chyby, které ho kupodivu nechávají v klidu. Umíme žít spolu se všemi chybami, které máme, a to mě baví.
Milan: Nikdo není dokonalý, ale v Mariině případě se jedná o takové drobnosti, že vůbec nestojí za zmínku.
KDE A JAK NÁS VIDÍM ZA PÁR LET
Marie: Říká se, že když chceš pobavit boha, tak mu předlož své plány. Já žiju přítomností a vím, že když má být vztah trvale dobrý a pěkný, musí se na něm pracovat a pořád si to připomínat. Není to těžké, když se mají lidi rádi.
Milan: Vidím nás jako dva lidi, kteří jsou spolu stále šťastní a vděční za to, že se v životě potkali. Protože k sobě prostě patříme.
ČÍM TEĎ NEJVÍC ŽIJE
Marie: Zrovna teď se připravuje na roli dědečka a pomáhá, jak jenom může. Svému synovi a jeho partnerce je k ruce při budování jejich společného rodinného hnízda.
Milan: Marie teď určitě nejvíc žije svými nastávajícími vánočními koncerty a pečlivou přípravou na ně. Mám možnost se denně přesvědčovat, jak moc pracuje a jak jí záleží na tom, aby potěšila všechny své příznivce. I já se už moc těším a držím Marii palce, aby i ona měla z vánočního turné radost.
VZKAZ MÉ LÁSCE
Marie: Miloušku, jenom zůstaň takový, jaký jsi. Mám Tě ráda.
Milan: Maruško, Ty a já, my jsme dva!
