Ve skupině Burma Jones jste nahradil Bohouše Josefa. Byla to náhoda, nebo si vás kapela vybrala?
Vzniklo náhodné propojení, protože jeden z členů kapely mi přiznal, že si mě musel vygooglit. Byl to kytarista Vašek Křivanec, který skládá všechny písně. On na mě narazil a hrozně se mu má práce líbila. Dali jsme si schůzku, padli si lidsky, což je hlavní, a pak na zkoušce to fungovalo i hudebně. V tu chvíli už nebylo co řešit a šlo se do toho. Už jsme měli první vystoupení. Byly to strašné nervy, přitom jsem si byl jist, že tohle už mám dávno za sebou. Moc jsem si to ale užil.
Máte z této spolupráce nějaká očekávání?
Určitě, protože má cílovka jako sólisty a cílovka Burmy jsou dvě odlišné věkové kategorie. Pro mě to je samozřejmě přínosné, dostanu se teď víc mezi starší lidi. Vydali jsme i nový singl Co mě čeká, ke kterému se točil kontroverznější videoklip. Chlapi řekli, že když už vzali obličej jako cedník a barevně tetovaného šílence, tak i ten klip musí být odvázaný.
Jak si na vás zvykají fanoušci Burmy Jones? Nejste pro ně trošku exot?
Doufám, že na mě reagovali dobře. Žádná rajčata nelítala, ale počítám s tím, že jsem dost jiný leader, než byl Bohouš, a pár lidí si bude muset zvyknout na můj vzhled exota. Já jsem od Burmy znal jen dvě písničky a musel se za měsíc naučit dalších čtrnáct. Sám poslouchám i dělám jako sólista trochu jiný žánr. Většinou nechodím se stádem, ono to je asi docela vidět. Ale v hudbě asi stádo budu. Mě se prostě líbí pop, takže takový ty dupačky, to je něco pro mě. Teď mě baví s Burmou funky, ale ve své tvorbě jsem byl vždy hodně sentimentální a lyrický. Jednu takovou dupačku mám, skvěle se uchytila na Slovensku, ale v Čechách vůbec. Tak jsem se zase vrátil k baladám.
V létě vás čeká spíš práce nebo odpočinek?
Po SuperStar jsem si myslel, že to bude jako u většiny finalistů - vystřelím raketově nahoru a raketově zase rychle spadnu dolů. Musím zaklepat, zadařilo se a práce je pořád dost. Díky Burmě je toho ještě víc. Skládám i texty na zakázku pro další interprety. V létě mám nejen sólo vystoupení, ale i několik festivalů s kapelou. Nikdy jsem na žádném ještě nevystupoval. Strašně se těším.
Budete mít tedy pod širým nebem premiéru?
Když pominu své mladé folkaření s kytarou, kdy jsem fesťáky samozřejmě objížděl, tak vlastně premiéru velkých festivalů opravdu mít budu. A jsem rád, že to bude právě s Burmou 19. června na Císařské louce spolu s Klárou Vytiskovou, Petrem Kolářem a dalšími zajímavými hosty. Mě festivaly vždy bavily i jako diváka. Jedu si zatančit na tři dny na Tomorrowland, což je jeden z největších tanečních festivalů v Belgii.
Jaro Smejkal se stal novým lídrem kapely Burma Jones
Máte čas i na soukromí?
Už před Burmou na soukromí času moc nebylo a teď už vůbec není. Mně to vlastně ani nějak nevadí, práce mě naplňuje. Člověk si vždycky najde nějakou ruku, kterou přes sebe v noci přehodí. Já vím, že to asi zní blbě, ale osobní život ještě moc neřeším. Se vztahem přichází hodně omezení a já jsem se to ještě asi moc nenaučil.
Začínal jste v SuperStar, v níž byla i Gabriela Gunčíková, která se letos dostala až do finále Eurovize. Vnímáte toto mezinárodní pěvecké klání pozitivně, nebo je to zbytečná soutěž?
Mě to nepřijde zbytečné. Jde spíš o to, na co ta soutěž cílí. Předloňský produkt je fousatá zpěvačka Conchita Wurst, což je super extravagantní, mně se to líbí, ale už to nebylo úplně postavené na hlasu. Já jsem s ní vystupoval v rámci Prague Pride v Praze. Úspěch Gábiny je úžasný, moc jsem jí držel palce. Konečně do Eurovize vyslali někoho, kdo má hlasový fond a dokázal něco i v Americe.
Jaké bylo vystupovat s Conchitou Wurst?
Byla strašně milá a přirozená - na to, kolik toho už objela ve světě v rámci těch různých show. Gayové ji zbožňují. Ne za písničky, spíš za to, že je to chlap a ženská v jednom. Dokázala svoje a to je asi hlavní. Pokud jí to vyhovuje, stačí jen přát, aby se jí dařilo. Každý máme nějaký cíl, kam se chceme dostat a k čemu směřujeme. Důležité je nekoukat na ostatní a jít do toho na plno.
