Divoký sex pod stromečkem (Patrik Kincl)
„O Vánocích si vždy chci pokud možno užít klid a pohodu a večer na gauči pohádku S čerty nejsou žerty, kterou beru jako vánoční povinnost. Žádný specifický rodinný vánoční zvyk nemáme, ovšem vlastně... No prostě ke Štědrému dni kromě stromečku, večeře, cukroví, dárků či pohádky patří i divoký sex s manželkou. (smích) Mým nejoblíbenějším cukrovím je linecké. Předminulý rok žena připravovala a napekla dopředu linecké cukroví, jak byl ještě covid, tak mi odložili zápas a asi 14 dní předtím jsem všechno to cukroví vyluxoval. Asi si dovedete představit, co jsem pak schytal doma, to bylo horší než zápas.“ (smích)
Původně měl mít Patrik Kincl ale Vánoce o týden „odložené“, protože se měl chystat na svůj boj o titul střední váhy proti Vlastu Čepovi v rámci Oktagonu 51. „Týden před zápasem budu doma hlavně shazovat váhu, což je nejhorší. Při tom jsem jak tělo bez duše, taková zombie, soustředím se čistě na tréninky, regeneraci a přípravy do toho zápasu. Až bude po všem, při odložených Vánocích si odpočinu,“ řekl pro 5plus2, když ještě netušil, že jej do zápasu nepustí zlomenina očnice, kterou tento týden utrpěl během tréninku. Čeká jej tak klidový režim, operaci by se však měl vyhnout.
Vidět zlaté prasátko? U mě je to bez šance (Petr Švancara)
„Vánoce i silvestr u mě startují vždycky nějakým sportem, což u bývalého ligového fotbalisty není takové překvapení. Většinou vždy ráno ale hraji hokej. Kolem poledne přijíždím domů, a ačkoliv bych se měl snažit o to, abych viděl zlaté prasátko, nikdy se mi to nepovedlo, protože ta rybí polévka od maminky je pro mě úplně největší lákadlo. Těším se na ni celý rok, nevydržím to a pochutnám si na ni již během oběda. Při večeři si dávám jak kousek kapra, tak řízek, a samozřejmě nemohou chybět chlebíčky a dobroty na stole celý den. Vanilkový rohlíček nebo pusinky jsou něco, co také miluji a pouštím se do nich pravidelně. Vánoce zkrátka patří k těm dnům, kdy o sebe vůbec nedbám. Miluji sváteční atmosféru i to, že lidé se v tom týdnu mají nějak raději. Všechno je klidnější včetně dopravy, takže celkově to období mám moc rád, protože jsme na sebe hodnější. Máme i jeden rodinný zvyk – a to, že aby k nám Ježíšek měl komfortní cestu a vlezl se k nám s tím pytlem dárků, tak se vždycky chodí se psem na procházku těsně před tím, než by měl přijít, a doufáme v to, že opravdu dorazí. Časy, kdy jsem měl Vánoce nebo silvestra spojené s tím, že půjdu někam slavit, pařit, nebo prostě někam ven, už jsou dávno pryč. Zůstáváme i na silvestra v rodinném kruhu a jsme pohromadě.“
