Jaká je vaše úloha v seriálu?
Míša je podle mě optimistická bytost, která nezkazí legraci. Má smysl pro rodinu, baví ji její práce a kolektiv. Jsem ráda, že je ukotvená a není unylou sestřičkou, která jen tak proplouvá díly a tu je s tamtím a tu s jiným. Jde hodně ze mě. Má hezkého manžela, hezké dvě děti a kamarádky, které hrají Sabina Laurinová a Kristýna Frejová. S holkami se známe už od školy a pořád se vídáme při různých projektech, a tak jsem ráda, že scénáristé napsali Míše přátelství v seriálu s nimi, protože nám to funguje a odpadla ta počáteční seznamovací clona.
S Petrem Vaňkem, vaším seriálovým manželem, jste se také znala?
Neznala. Já jsem sice trochu hlava děravá, a tak je možné, že jsme se potkali při nějakém seriálu, ale určitě ne takhle úzce. Seznámili jsme se až tady a mám pocit, že jsme si hned padli do noty. Mezi herci musí něco proběhnout, neříkám veliká chemie, ale něco, co zabrání ostychu dát si přirozeně pusu. S výběrem manžela jsem spokojená. Dávala jsem produkci tipy: Brad Pitt byla jasná volba, Leo DiCaprio nebo Ewan McGregor... ale asi neměli čas. A z Čechů Petr Vaněk. V tom jsem měla jasno. (smích)
V příběhu máte dvě děti, pubertální dceru a malé mimino. S miminkem vám to moc sluší.
Děkuju, je to hezké, ale náročnější. Naše miminko je statečné a nemůže za to, že mu natáčení občas nesedne. První den v ateliéru odehrál s brekem. První klapku zvládl statečně, další už jsme museli odehrát bez něj. Petr předstíral, že ho drží v náručí ve chvíli, kdy byly záběry na někoho jiného. Pořád se pohupoval, jako by ho konejšil. Chtělo se nám smát, ale drželi jsme to. Jsme profíci.
Když vám to s tím miminkem tak jde a sluší, neuvažujete, že si ještě pořídíte jedno domů?
My jsme si teď v podstatě jedno mimino domů pořídili, štěně retrívra. Chodím nakupovat hračky, protože je rychle ničí, čímž ho přestávají zajímat, a tak se pídí po všem, co ho zaujme – rohy, skříně.
Co vás to napadlo?
Přála si ho moje dcera Nela. Je jí šestnáct a já mám od ní šestnáct dopisů Ježíškovi a šestnáct přání k narozeninám a ve všech je to samé: „Jediné, co si přeji, je pejsek.“ Nelinka je zvířecí maminka. Studuje v Benešově zemědělku-veterinu, obor Pet specialista. A protože byla jediná ve třídě, která neměla žádné zvíře, konečně jsme ho pořídili.
Tak to teď máte doma podobně jako v seriálu. Mimino a pubertální dceru. Tu seriálovou vám hraje Amélie Pokorná, kterou znáte od miminka.
To je pravda. Amálka je dcera mojí kolegyně a kamarádky Lucky Zedníčkové, se kterou jsem se alternovala v různých divadelních představeních u Háty. Obě jsme byly těhotné ve stejnou dobu. Pamatuju si, jak jsme ke konci těhotenství hrály už jenom zepředu a neotáčely se do strany, aby to nebylo poznat. A s Amálčiným tatínkem Vítkem Pokorným jsme spolupracovali při mnoha televizních pořadech. S Luckou máme dokonce společnou fotku s našimi miminky, šestnáct let starou...
A vaše dcera Nela se do herectví vůbec nehrne?
Naštěstí ne a já bych jí to asi i tvrdě vymlouvala. Mě konzervatoř bavila a hodně mi dala, ale zpětně si myslím, že je lepší mít klasickou střední školu a pak ať si jde zkusit DAMU. Ale už bude umět něco, k čemu se případně bude moct později vrátit, pokud třeba nebude mít to štěstí jako jsem měla já. Kdybych ho neměla, nevím, co bych dělala, neumím nic jiného. Mnoho hereček z konzervatoří a různých hereckých škol nedostane příležitost a jsou nešťastné celý život.
27. srpna 2020 |
Vy si na nedostatek práce stěžovat nemůžete. Divadlo, televize, rádio… Jaké to bylo vrátit se po letech zase do rádia a vést hodinové živé interview?
Z rádia jsme s Dádou (bratr Dalibor Gondík – pozn. red.) vzešli. A vždycky jsme věděli, že se do něj jednou vrátíme. Nabídky jsme dostávali, ale přijmout jsme je nemohli. Nedalo se to skloubit. Vysílat brzy ráno nemůžete, protože do noci hrajete v divadle, dopoledne vysílat nemůžete, protože zkoušíte v divadle, odpoledne jedete na zájezd a o víkendech chcete trávit čas s rodinou. Mám teď jeden den v týdnu, a to se skloubit dá. Z živých televizních přenosů jsem byla na rozdíl od mého bratra, který je miluje, šílená, v rádiu mě baví.
Co vás na nich baví?
Baví mě příprava, nakoukám a na přečtu spoustu rozhovorů, je to trošku „estébácká“ práce, při které „lustruji“ svoje hosty. Pak vás nic nepřekvapí, trošku víte, co odpoví. Je to obohacující. A při vysílání jede mozek naplno. Pořád něco hlídáte, hlavně čas a techniku. Beru to jako prevenci proti Alzheimeru.
Plánujete ve svém pořadu vyzpovídat i manžela Jiřího Langmajera?
Uvažovalo se o tom, ale já jsem nechtěla. Všechno o něm vím a asi bych se ho neuměla ptát tak, aby to bylo pro posluchače zajímavé. Lékaři také neoperují svoje rodinné příslušníky.
12. ledna 2016 |
