Setkali jsme se na Kampě na představení Meda. Vy jste tu předávala cenu Beauty of Help Award. Komu?
Paní Medě Mládkové. Samozřejmě v zastoupení. Je nám obrovskou ctí, že přijala naši cenu. Je to ocenění nadace Krása pomoci, kterou věnujeme osobnostem a legendám, které jsou svým životem a dílem obrovskou inspirací pro všechny generace a sami jsou ve vysokém věku. Paní Meda oslavila 101. narozeniny! Úžasné. Takže ta cena je vlastně i tak trošku k jejím narozeninám.
Paní Meda Mládková je hvězdou mezi významnými ženami...
Je to osobnost, které si vážím za řadu věcí a za její odvahu postavit se zlu, bojovat ve prospěch vyššího díla, za správnou věc. Ta životní síla a odhodlání jsou něco nezlomného. Je to fascinující, opravdu paní Medu velice respektuji. Jsem jí nesmírně vděčná, že i díky ní se skloňuje jméno rodilého Opočeňáka, já jsem také z Opočna, Františka Kupky po celém světě. Je to nejprodávanější autor.
Je toho tolik. Jsem opravdu nesmírně vděčná, že jsem mohla v zastoupení předat tuto cenu právě jí. A vlastně i toto místo, Sovovy mlýny, kde založila galerii v osmdesáti letech, je úžasné. Z téhle perspektivy musím říct, že máme všichni ještě spoustu času realizovat své plány a své sny.
Co pro vás znamená česká kultura?
Česká kultura je pro mě například právě celoživotní dílo Medy Mládkové. Je to pro mě chlouba. Nedávno jsem byla na výstavě v Obecním domě, kde se vystavuje Alfons Mucha a tato výstava poputuje na světovou výstavu Expo. Musím říct, že jsem byla unesená, protože je velmi zmodernizovaná. Je to téměř kompletní sbírka jeho věcí a jestli tohle neudělá díru do světa a nebude to špičkově reprezentovat Českou republiku, tak už nevím co jiného. Jsem hrdá na takové vlastence.
Paní Medě jsem vděčná za obrovskou lásku k této zemi a všechno, co z ní pochází. Za to, že si za komunismu vybírala autory, propagovala je venku, pomáhala jim. Jako před mecenáškou a filantropkou opravdu klobouk dolů, pro mě je paní Mládková velkým vzorem. Je to člověk, kterým svým významem i životem nesmírně přispěl do české kultury, takže i ona je naše bohatství a velká chlouba.
Cítíte, že máte v sobě obdobnou vnitřní sílu?
To si vůbec netroufám říct. Já se ze své pozice snažím dělat to, co můžu, a pokud to někdy na sklonku mého života někdo takhle vyhodnotí, budu samozřejmě potěšena. Ale nedělám to prvoplánově pro to. Dělám to, co můžu, co mě naplňuje, co mi dělá čistou radost a vyvolává ve mně zkrátka dobré pocity. A to v dnešní době není málo. Takže to mi stačí. Přála bych si mít její vlastnosti, její odhodlanost, její kuráž a její vnitřní sílu, je to mimořádná osobnost.
Make up & hair inspiration ✨
@spacepraga @mrselfportrait
@ivanatoky
#hairinspo #makeupinspo #whitedress #portreit
Pomáháte seniorům po celé zemi, ve kterých oblastech se vám povedlo udělat největší osvětu?
Doufám, že jsme něčím přispěli. Dvanáct let práce, to už je pořádný kus života dvaatřicetiletého člověka. My jsme pomohli tisícům lidí po celé republice. Upozorňujeme neustále na problematiku stárnutí populace, na důležitost mezigeneračních vztahů a dialogu. Myslím, že jsem byla jedna z prvních, která si veřejně stoupla za toto téma. A v mých dvaceti letech to bylo dost neobvyklé. Byla jsem od toho odrazována a opravdu to chviličku trvalo, než si mě s tím lidé spojili a začali opravdu poslouchat.
Teď je to téma najednou velmi aktuální...
Opravdu globálně celá populace stárne, přináší to velké výzvy a musíme se na to připravit. I naše politická reprezentace by měla tuhle jistotu vzít vážně a mít nějaký konstruktivní dlouhodobý plán. Na to upozorňujeme, lobbujeme za to, jsme součástí několika skupin na úřadu vlády i v parlamentu a tak dále. Přispíváme k mezinárodnímu dialogu v rámci OSN v rámci stárnutí populace. Chceme, aby se přijala nová mezilidská úmluva lidských práv pro seniory a stalo se z toho takové moje životní téma.
Jaký vztah jste vy sama měla s prarodiči?
Naprosto úžasný. Nadaci jsem založila a začala se tomu věnovat naprosto spontánně. Bylo mi to ze všeho nejbližší a určitě velice respektuji a velice si cením práce ostatních neziskovek, spolupracujeme s nimi. Nemám ráda takové to propadání iluzornímu soutěžení mezi charitami, to je špatně. Vždycky jsem byla a vždycky budu proti tomu. Naopak, my se máme spojit a podporovat se. Když jsem se osamostatnila, tak jsem si řekla, že s tím úspěchem a popularitou, které jsem nabyla, chci udělat něco dobrého.
24. března 2020 |
Zatím je to v nedohlednu, ale jak vy sama byste chtěla prožít své stáří?
Určitě bych si moc přála, aby mi byl dopřán dlouhý život. Ono záleží na mnoha okolnostech, ale spíše delší, než kratší. Přála bych si být obklopena svou milující rodinou a přála bych si realizovat se až do vyššího věku. Třeba se ta práce změní, určitě to nebude modeling a určitě bych si přála přispívat k něčemu, v čem já sama vidím smysl.
Chci určitě pracovat a mít možnost seberealizace, což také velice často řešíme, protože je tu ageism, diskriminace na trhu práce z hlediska věku. To je něco velice aktuálního. Česká společnost je bohužel velice ageistická a to je také další z oblastí, které naše nadace řeší. Pokud chceme do budoucna dosáhnout společnosti, kde věk už nebude hrát žádnou roli a myslím, že je to smysluplné a logické, tak se v tomto budeme muset změnit. Hodlám do tohoto rýpat a mluvit.
Myslíte si, že ageismus je ten důvod, proč jste se rozhodla realizovat v pomoci druhým? Protože když ageismus ve společnosti bude, tak i vy jako modelka budete mít omezenou spotřební lhůtu, ošklivě řečeno.
Teď se to právě mění a já jsem ráda, že se z toho stává trend, nejen ve světě, ale i tady a můžeme to vidět. Dnes nemusí být člověk omezen věkem, ani barvou kůže, ani velikostí, už ani diktát módního průmyslu není. Musíme jít s dobou. Já si myslím, že to správně sahá na všechny limity, které móda v minulosti dávala.
Dnes už to vůbec neplatí a nebude to platit, a tak je to správně. Protože móda je tu pro všechny. To není elitářská věc pro omezenou maličkou skupinku lidí, kteří mají určitý look, velikost a věk. Prostě je to blbost. Móda je tady pro všechny. A já jsem velká zastánkyně udržitelnosti v módě. Sama ji miluji, hodně ji podporuji, nosím ji. Všechny věci v módě se mění a budou muset změnit. Jsem moc ráda, že to došlo i k nám.
Krásné vzpomínky ...
#missworld #anniversary
V módě vidíme několik průkopnic, které po padesátce fotí plavky, půjdete do toho v tomto věku také?
Tak to uvidíme. (smích) Možná se rozhodnu, že z modelingu odejdu mnohem dříve, uvidíme. Ale na druhou stranu proč ne? Já byla dnes odpoledne se sto padesáti klienty na Chodově a byla tam dáma, které bylo sto let a její kamarádky, sedmdesátileté babičky, mi říkaly: „My jsme věkem mladé holky oproti ní. Ale ona chodí třikrát týdně cvičit, a když si na něco nemůžeme vzpomenout, ona to ví. Večer nám ještě říká, přijďte holky na dvojku!“
A byly nádherné. Byly upravené, spokojené a nikam nespěchaly. Já mezi tyhle lidi chodím strašně ráda a často. A fascinuje mě, jakou vnitřní krásu mají. Jaké mají nádherné oči, takový ten duch, co zůstává v člověku... Samozřejmě budu mít vrásky, třeba budu tlustá, budu mít méně vlasů, tu hodnotu má ale ve stáří zase člověk někde jinde. Ono se to mění a neztrácí ji. A to je také důležité komunikovat ve společnosti, aby na to nezapomínala.
Zbavujete se v přítomnosti seniorů řekněme nešvarů mládí?
Určitě. S věkem má člověk jiné kvality, než že má šedesát centimetrů v pase a super bílé zuby. To je prostě o něčem jiném a vůbec ta lidská hodnota je někde jinde, ne jen v zrcadle. Vždycky jsem to takhle cítila. Proto jsem se rozhodla podporovat seniory a vyzdvihovat tu krásu a noblesu žen, kterým se ani nemá říkat, kolik jim je. A dneska mě ty dámy zase naprosto uchvátily. Krása je velmi relativní věc a to hodnotné v člověku je uvnitř.
12. dubna 2019 |
