Zeman o vyhazovu lhal a musí přijít omluva, rozhodl soud. Poradce odešel sám

  12:32aktualizováno  13:09
Soud rozhodl, že se Česká republika musí omluvit za nepravdivý výrok prezidenta Miloše Zemana v televizi Barrandov. V pořadu Týden s prezidentem řekl, že svého poradce Zdeňka Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Ten přitom odešel po dohodě. Za prezidentova slova se musí omluvit ministerstvo financí, hlavu státu totiž žalovat nelze.

Právní zástupkyně ministerstva financí nechtěla rozhodnutí soudu komentovat. Na dotaz, jestli podá odvolání, uvedla, že se nejprve zřejmě poradí s prezidentovým advokátem.

V průběhu jednání přehrála soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dagmar Stamidisová spornou pasáž z uvedeného pořadu vysílaného 16. listopadu 2017. Projektor promítl na zeď soudní síně moderátora Jaromíra Soukupa a prezidenta Miloše Zemana. „Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě než (na) Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost,“ prohlásil v pořadu prezident.

Zdeňka Šarapatku výrok rozzlobil. Považuje ho za lživý. Pracovní místo na Úřadu vlády se totiž rozhodl opustit sám od sebe. Výpověď podal v říjnu 2000, ze Strakovy akademie nakonec odešel po dohodě. 

„V návaznosti na průběh kauzy Olovo (Zemanův poradce Vratislav Šíma vytvořil v únoru 2000 hanopis, který měl zdiskreditovat tehdejší ministryni školství Petru Buzkovou, pozn. red.) zaslal žalobce (Zdeněk Šarapatka) dne 4. 10. 2000 tehdejšímu vedoucímu Úřadu vlády ČR Karlu Březinovi dopis označený jako ‚Výpověď z pracovního poměru‘, v němž sděluje své rozhodnutí nadále v daném pracovním vztahu nepokračovat z důvodu ztráty důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana ve vztahu k takzvané kauze Olovo,“ uvádí žaloba.

O pět dní později uzavřel Šarapatka s Úřadem vlády dohodu o rozvázání pracovního poměru. Příslušné dokumenty nyní předložil soudu jako důkaz.

Takto mluvil prezident Miloš Zeman o Zdeňku Šarapatkovi (16. 11. 2017):

„Není to poprvé, co pan prezident lhal. Lže tradičně, je otázka, zda to je s ohledem na jeho zdravotní stav, nebo je to lež vědomá. Tento výrok potom žil svým životem, objevil se v dalších médiích. Domáhám se omluvy, žádné finanční odškodnění nechci,“ řekl iDNES.cz Zdeněk Šarapatka. 

„Zeman nebyl účastníkem sporu o omluvu za výroky o Šarapatkovi,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s tím, že očekává odvolání ministerstva financí, které se má za výrok omluvit.

24.května 2019 v 12:50, příspěvek archivován: 24.května 2019 v 13:06

Zdeněk Šarapatka je lhář. Jeho veřejně pronesený výrok, že pan prezident “táhne tuto zemi zpátky na východ do období před rokem 89” je lživý a dehonestující. Miloš Zeman byl důležitým aktérem revoluce roku 1989 a pro své zásadové postoje byl komunistickým režimem postihován.

Prezidenta republiky přímo žalovat nelze, Šarapatka proto podal žalobu na prezidentskou kancelář. Soudkyně ho později upozornila, že ani to není možné, a vyzvala, aby žalobu upravil. Nejvyšší soud totiž v podobném sporu o omluvu za Zemanův výrok (v kauze Peroutka) rozhodl, že za újmu způsobenou při výkonu funkce prezidenta lze žalovat stát, nikoliv však prostřednictvím prezidentské kanceláře. Protistranou by mělo být ministerstvo financí.

Fotogalerie

Právní zástupkyně ministerstva financí Lucie Nachtmanová žádala u soudu zamítnutí žaloby. „Žalobce (Zdeněk Šarapatka) jako osoba veřejně činná musí takzvaně více vydržet. Dle našeho názoru ten výrok nemohl zasáhnout do jeho osobnostních práv. Máme za to, že nebyla zasažena čest a vážnost žalobce a nebyla porušena povinnost při výkonu veřejné moci, tím pádem nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu,“ uvedla právnička.

„Výrok vynesen byl, měl dehonestační povahu. Jednalo se o výrok zcela zřejmě nepravdivý, který zasáhl do práv žalobce. Proto žádáme soud, aby žalobě vyhověl,“ shrnul Šarapatkův advokát Artur Ostrý.

Soudkyně mu dala za pravdu. Podle jejího názoru lze nepravdivé tvrzení prezidenta republiky, které někoho poškodí, považovat za nesprávný úřední postup.

Ministerstvo financí má do sedmi dnů od právní moci rozsudku poslat Šarapatkovi doporučený dopis, v němž se mu Česká republika za dehonestující výrok prezidenta Miloše Zemana omluví.

„Není pravda, že žalobce byl vyhozen. Řekl to prezident republiky. Takový výrok je objektivně způsobilý zasáhnout čest a vážnost každého člověka. Soud má za to, že omluva, kterou žalobce požaduje, je přiměřená,“ uvedla soudkyně Dagmar Stamidisová.

„Asi bych měl mít radost, ale mám ji jenom poloviční. Verdikt soudkyně potvrzuje, že v čele České republiky stojí člověk, který soustavně lže, a když k tomu připočteme další atributy jeho chování, že táhne tuto zemi zpátky na východ do období před rokem 89, tak je to neveselé,“ reagoval Šarapatka.

Miloš Zeman a (ne)omluvy

  • Stále není vyřešen spor o Zemanův výrok, že novinář Ferdinand Peroutka napsal v době nástupu nacismu článek s název „Hitler je gentleman“. Omluvy se dožaduje Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Zeman, který je vedlejším účastníkem sporu, již v dubnu 2015 slíbil, že pokud se článek nenajde, omluví se. Později prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný.
  • V dubnu 2019 se prezident Miloš Zeman omluvil bývalému starostovi Vídně Michaelu Häuplovi za to, že řekl, že za jeho vlády radnice neposlala vídeňské českojazyčné Komenského škole ani šilink. Oznámil to na sociálních sítích mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s tím, že se omluvila i česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková, která Zemanovi poskytla nepřesné informace. Za posledních deset let získala škola od vídeňské radnice v přepočtu nejméně 40 milionů korun.
  • V říjnu 2017 se Zeman omluvil občanům Žatce za hanlivá slova o zdejším náměstí. „Až přijedu do Žatce, vysvětlím žateckému starostovi, že jeho náměstí vypadá jako vybombardované,“ uvedl prezident 3. října při návštěvě Bíliny. Další den dorazil do Žatce a když viděl, jak je tamní náměstí pěkné, omluvil se.
  • V srpnu 2017 se Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech na serveru Blesk.cz omluvil expremiérovi Petru Nečasovi za to, že uvěřil tvrzení tehdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty a vrchního státního zástupce Ivo Ištvána ohledně „obří“ kauzy související se zátahem na Úřad vlády. Nečas posléze podal demisi a Zeman nenechal vládu vybrat nového premiéra, zvolil cestu úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka.
  • V listopadu 2016 se prezident Zeman nepřímo omluvil velvyslanci USA Andrewu Schapirovi, o kterém řekl, že se „jako téměř jediný z velvyslanců“ nezúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Americké velvyslanectví tvrzení odmítlo a doložilo velvyslancovu účast. Zeman řekl, že chybnou informaci dostal od protokolu prezidentské kanceláře.
  • České televizi se Zeman v červenci 2015 omluvil za to, že její kanál ČT1 v případě reportáže o dovolené na Vysočině zaměnil za TV Nova. O České televizi v souvislosti s reportáží tvrdil, že „jako vždy lže“.
  • V dubnu 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit za svůj výrok o novináři Ivanu Brezinovi. Zeman v roce 1999 jako premiér řekl, že Brezina psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Vrchní soud v Praze Zemanovi nařídil, aby se omluvil a zaplatil Brezinovi odškodné 50 tisíc korun a soudní náklady. Zeman se omluvil o dva měsíce později novinovým inzerátem.
  • V únoru 2001 se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi. Wagner Zemana zažaloval v roce 1997 kvůli Zemanovu prohlášení, že Wagnera po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci. Způsob, jakým se tehdy Zeman omluvil, vyvolal „úsměv a rozpaky“. Soud mu totiž nařídil, aby se omluvil na veřejném zasedání. Zeman požádal na uzavřeném zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD, aby bylo na chvíli veřejné, a omluvil se. Přítomné novináře přitom nikdo neinformoval o tom, že mohou jít dovnitř. „To, že byli nebo nebyli pozváni novináři mě upřímně řečeno srdečně nezajímá," komentoval tento fakt Zeman.
  • V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Zeman dlužil Mackovi omluvu za to, že v televizi prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za „jednoznačné tunelování“.
  • V lednu 2000 se uzavřela takzvaná kauza Zieleniec, kterou odstartoval tehdejší premiér Zeman v červnu 1999 prohlášením v ČT, že ministerstvo zahraničních věcí uzavřelo za působení ministra Josefa Zieleniece (tehdy ODS) asi 60 smluv na jeho osobní prezentaci. Zieleniecovi se omluvil ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), z jehož informací Zeman čerpal.
  • Spor s šéfem ČSSD Zemanem vedl také bývalý poslanec a pozdější policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška, o němž Zeman v květnu 1993 veřejně prohlásil, že měl „s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy“. Podle soudu se Zeman měl Hruškovi omluvit a dát odškodnění 100 tisíc korun. Podle MfD z března 1997 Zeman pokutu, kterou soud snížil na 20 tisíc korun, zaplatil, ale omluvu rozhlas neodvysílal. Zeman listu řekl, že omluva byla záležitostí tiskového oddělení strany.
Autor:

Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Další z rubriky

Bratři Mašínové byli důsledkem krvavého režimu, říká Jiří Padevět

Historie se může opakovat, říká spisovatel Jiří Padevět. Na mysli má především...

Památník tří odbojů by měl vzniknout do tří let na Mašínově rodném statku. Předsedou spolku, který se přestavbě objektu...

Boj o Vidkun. K soudu míří jedna z největších kauz posledních let

V kauze Vidkun míří před soud vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý (vlevo),...

V kauze Vidkun podle obžaloby unikaly od policie informace směrem k politikům a podnikatelům. Při policejní razii byli...

KOMENTÁŘ: Petice proti rušení nemocnic. Hlas odborů není hlasem pacientů

Ilustrační snímek

Zdravotnické odbory rozjely kampaň za zachování dnešní sítě nemocnic. Prospěje to spíše jim, anebo pacientům? Malé...

Foldynu nedokázalo vedení ČSSD těsně vyloučit ze strany

Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna přichází v létě 2019 na jednání vedení...

Vedení ČSSD neuspělo ve snaze vyloučit poslance Jaroslava Foldynu ze strany. Pro nebyl potřebný nadpoloviční počet...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz