Zeman o vyhazovu lhal a musí přijít omluva, rozhodl soud. Poradce odešel sám

  • 1049
Soud rozhodl, že se Česká republika musí omluvit za nepravdivý výrok prezidenta Miloše Zemana v televizi Barrandov. V pořadu Týden s prezidentem řekl, že svého poradce Zdeňka Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Ten přitom odešel po dohodě. Za prezidentova slova se musí omluvit ministerstvo financí, hlavu státu totiž žalovat nelze.

Právní zástupkyně ministerstva financí nechtěla rozhodnutí soudu komentovat. Na dotaz, jestli podá odvolání, uvedla, že se nejprve zřejmě poradí s prezidentovým advokátem.

V průběhu jednání přehrála soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dagmar Stamidisová spornou pasáž z uvedeného pořadu vysílaného 16. listopadu 2017. Projektor promítl na zeď soudní síně moderátora Jaromíra Soukupa a prezidenta Miloše Zemana. „Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě než (na) Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost,“ prohlásil v pořadu prezident.

Zdeňka Šarapatku výrok rozzlobil. Považuje ho za lživý. Pracovní místo na Úřadu vlády se totiž rozhodl opustit sám od sebe. Výpověď podal v říjnu 2000, ze Strakovy akademie nakonec odešel po dohodě. 

„V návaznosti na průběh kauzy Olovo (Zemanův poradce Vratislav Šíma vytvořil v únoru 2000 hanopis, který měl zdiskreditovat tehdejší ministryni školství Petru Buzkovou, pozn. red.) zaslal žalobce (Zdeněk Šarapatka) dne 4. 10. 2000 tehdejšímu vedoucímu Úřadu vlády ČR Karlu Březinovi dopis označený jako ‚Výpověď z pracovního poměru‘, v němž sděluje své rozhodnutí nadále v daném pracovním vztahu nepokračovat z důvodu ztráty důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana ve vztahu k takzvané kauze Olovo,“ uvádí žaloba.

O pět dní později uzavřel Šarapatka s Úřadem vlády dohodu o rozvázání pracovního poměru. Příslušné dokumenty nyní předložil soudu jako důkaz.

Takto mluvil prezident Miloš Zeman o Zdeňku Šarapatkovi (16. 11. 2017):

„Není to poprvé, co pan prezident lhal. Lže tradičně, je otázka, zda to je s ohledem na jeho zdravotní stav, nebo je to lež vědomá. Tento výrok potom žil svým životem, objevil se v dalších médiích. Domáhám se omluvy, žádné finanční odškodnění nechci,“ řekl iDNES.cz Zdeněk Šarapatka. 

„Zeman nebyl účastníkem sporu o omluvu za výroky o Šarapatkovi,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s tím, že očekává odvolání ministerstva financí, které se má za výrok omluvit.

24.května 2019 v 12:50, příspěvek archivován: 24.května 2019 v 13:06

Zdeněk Šarapatka je lhář. Jeho veřejně pronesený výrok, že pan prezident “táhne tuto zemi zpátky na východ do období před rokem 89” je lživý a dehonestující. Miloš Zeman byl důležitým aktérem revoluce roku 1989 a pro své zásadové postoje byl komunistickým režimem postihován.

Prezidenta republiky přímo žalovat nelze, Šarapatka proto podal žalobu na prezidentskou kancelář. Soudkyně ho později upozornila, že ani to není možné, a vyzvala, aby žalobu upravil. Nejvyšší soud totiž v podobném sporu o omluvu za Zemanův výrok (v kauze Peroutka) rozhodl, že za újmu způsobenou při výkonu funkce prezidenta lze žalovat stát, nikoliv však prostřednictvím prezidentské kanceláře. Protistranou by mělo být ministerstvo financí.

Právní zástupkyně ministerstva financí Lucie Nachtmanová žádala u soudu zamítnutí žaloby. „Žalobce (Zdeněk Šarapatka) jako osoba veřejně činná musí takzvaně více vydržet. Dle našeho názoru ten výrok nemohl zasáhnout do jeho osobnostních práv. Máme za to, že nebyla zasažena čest a vážnost žalobce a nebyla porušena povinnost při výkonu veřejné moci, tím pádem nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu,“ uvedla právnička.

„Výrok vynesen byl, měl dehonestační povahu. Jednalo se o výrok zcela zřejmě nepravdivý, který zasáhl do práv žalobce. Proto žádáme soud, aby žalobě vyhověl,“ shrnul Šarapatkův advokát Artur Ostrý.

Soudkyně mu dala za pravdu. Podle jejího názoru lze nepravdivé tvrzení prezidenta republiky, které někoho poškodí, považovat za nesprávný úřední postup.

Ministerstvo financí má do sedmi dnů od právní moci rozsudku poslat Šarapatkovi doporučený dopis, v němž se mu Česká republika za dehonestující výrok prezidenta Miloše Zemana omluví.

„Není pravda, že žalobce byl vyhozen. Řekl to prezident republiky. Takový výrok je objektivně způsobilý zasáhnout čest a vážnost každého člověka. Soud má za to, že omluva, kterou žalobce požaduje, je přiměřená,“ uvedla soudkyně Dagmar Stamidisová.

„Asi bych měl mít radost, ale mám ji jenom poloviční. Verdikt soudkyně potvrzuje, že v čele České republiky stojí člověk, který soustavně lže, a když k tomu připočteme další atributy jeho chování, že táhne tuto zemi zpátky na východ do období před rokem 89, tak je to neveselé,“ reagoval Šarapatka.

Miloš Zeman a (ne)omluvy

  • Stále není vyřešen spor o Zemanův výrok, že novinář Ferdinand Peroutka napsal v době nástupu nacismu článek s název „Hitler je gentleman“. Omluvy se dožaduje Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Zeman, který je vedlejším účastníkem sporu, již v dubnu 2015 slíbil, že pokud se článek nenajde, omluví se. Později prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný.
  • V dubnu 2019 se prezident Miloš Zeman omluvil bývalému starostovi Vídně Michaelu Häuplovi za to, že řekl, že za jeho vlády radnice neposlala vídeňské českojazyčné Komenského škole ani šilink. Oznámil to na sociálních sítích mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s tím, že se omluvila i česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková, která Zemanovi poskytla nepřesné informace. Za posledních deset let získala škola od vídeňské radnice v přepočtu nejméně 40 milionů korun.
  • V říjnu 2017 se Zeman omluvil občanům Žatce za hanlivá slova o zdejším náměstí. „Až přijedu do Žatce, vysvětlím žateckému starostovi, že jeho náměstí vypadá jako vybombardované,“ uvedl prezident 3. října při návštěvě Bíliny. Další den dorazil do Žatce a když viděl, jak je tamní náměstí pěkné, omluvil se.
  • V srpnu 2017 se Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech na serveru Blesk.cz omluvil expremiérovi Petru Nečasovi za to, že uvěřil tvrzení tehdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty a vrchního státního zástupce Ivo Ištvána ohledně „obří“ kauzy související se zátahem na Úřad vlády. Nečas posléze podal demisi a Zeman nenechal vládu vybrat nového premiéra, zvolil cestu úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka.
  • V listopadu 2016 se prezident Zeman nepřímo omluvil velvyslanci USA Andrewu Schapirovi, o kterém řekl, že se „jako téměř jediný z velvyslanců“ nezúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Americké velvyslanectví tvrzení odmítlo a doložilo velvyslancovu účast. Zeman řekl, že chybnou informaci dostal od protokolu prezidentské kanceláře.
  • České televizi se Zeman v červenci 2015 omluvil za to, že její kanál ČT1 v případě reportáže o dovolené na Vysočině zaměnil za TV Nova. O České televizi v souvislosti s reportáží tvrdil, že „jako vždy lže“.
  • V dubnu 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit za svůj výrok o novináři Ivanu Brezinovi. Zeman v roce 1999 jako premiér řekl, že Brezina psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Vrchní soud v Praze Zemanovi nařídil, aby se omluvil a zaplatil Brezinovi odškodné 50 tisíc korun a soudní náklady. Zeman se omluvil o dva měsíce později novinovým inzerátem.
  • V únoru 2001 se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi. Wagner Zemana zažaloval v roce 1997 kvůli Zemanovu prohlášení, že Wagnera po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci. Způsob, jakým se tehdy Zeman omluvil, vyvolal „úsměv a rozpaky“. Soud mu totiž nařídil, aby se omluvil na veřejném zasedání. Zeman požádal na uzavřeném zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD, aby bylo na chvíli veřejné, a omluvil se. Přítomné novináře přitom nikdo neinformoval o tom, že mohou jít dovnitř. „To, že byli nebo nebyli pozváni novináři mě upřímně řečeno srdečně nezajímá," komentoval tento fakt Zeman.
  • V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Zeman dlužil Mackovi omluvu za to, že v televizi prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za „jednoznačné tunelování“.
  • V lednu 2000 se uzavřela takzvaná kauza Zieleniec, kterou odstartoval tehdejší premiér Zeman v červnu 1999 prohlášením v ČT, že ministerstvo zahraničních věcí uzavřelo za působení ministra Josefa Zieleniece (tehdy ODS) asi 60 smluv na jeho osobní prezentaci. Zieleniecovi se omluvil ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), z jehož informací Zeman čerpal.
  • Spor s šéfem ČSSD Zemanem vedl také bývalý poslanec a pozdější policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška, o němž Zeman v květnu 1993 veřejně prohlásil, že měl „s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy“. Podle soudu se Zeman měl Hruškovi omluvit a dát odškodnění 100 tisíc korun. Podle MfD z března 1997 Zeman pokutu, kterou soud snížil na 20 tisíc korun, zaplatil, ale omluvu rozhlas neodvysílal. Zeman listu řekl, že omluva byla záležitostí tiskového oddělení strany.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video