Pospíšil uvedl, že se jejich náklady na energie podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku asi čtyřnásobně z 1,5 miliardy korun na přibližně osm miliard.
Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit. Předseda České konference rektorů (ČKR) Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
„Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl Pospíšil. RVŠ a ČKR podle něj teď zároveň připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru.
Školám dáme podporu na úhradu energií, slíbil ministr Balaš. Jasno bude v září |
RVŠ a ČKR podle Pospíšila teď zároveň připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru.
„Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na online výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ řekl. Tímto opatřením by se podle jeho odhadu mohlo za energie ušetřit možná deset procent peněz.
To, že univerzity kvůli energiím zvažují různá opatření včetně posunutí semestru do teplejších měsíců, zmínil ve čtvrtek dopoledne i ministr školství Vladimír Balaš z hnutí STAN.
Náklady na energie podle něj činily v letech 2019 až 2021 každoročně kolem 1,5 miliardy korun. „Letos jsou zhruba o miliardu vyšší,“ vypočetl. „V roce 2023 se předpokládaly náklady ve vývoji cen z dubna a května 3,5 miliardy korun, na přelomu července a srpna se odhad podle aktuálních cen zvýšil na sedm miliard a nyní dosahuje už osmi miliard,“ popsal další vývoj.
Například Masarykova univerzita (MU), kterou vede Bareš, zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun a za letošek odhad vychází na částku 201 milionů, řekl mluvčí školy Radim Sajbot. „Predikce na rok 2023 hovoří dokonce o 543 milionech Kč,“ uvedl. Za plyn podle něj univerzita loni uhradila devět milionů korun, letos to bude asi 35 milionů a příští rok může být 89 milionů.
Hejtmani vládě: Nemáme na energie. V ohrožení jsou opravy silnic i škol |
Vedení školy podle mluvčího uvažuje o různých možnostech energetických úspor. „Samozřejmě, pokud by bylo úplně nejhůř, jsme v mnoha aspektech s velkou pravděpodobností schopní přejít do online režimu fungování univerzity,“ řekl. Zdůraznil, že nový akademický rok ale začne na MU 12. září standardně.
Na vzdělávání na vysokých školách jde letos z rozpočtu ministerstva školství zhruba 28,6 miliardy korun. Bareš už v červnu uvedl, že rektoři budou požadovat pro příští rok přidání kolem pěti miliard. Vzhledem k dalšímu razantnímu růstu cen od té doby by ale nyní podle Pospíšila měla být potřebná částka asi kolem devíti miliard. Vysoké školy přitom podle něj počítají s tím, že část nákladů na zdražování zaplatí ze svých rezerv.
Doplnil, že školy trápí i nedostatečné mzdy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti příjmy nižší než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře.
Na desetiprocentní růst tarifů by podle Pospíšila bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun. Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí, protože očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších ročníků mladých lidí, dodal.
