„Počítá se s tím, že prostřednictvím zřizovatelů budou školy získávat finanční prostředky právě proto, aby zvýšenou sazbu energií zvládly. Nebude to program studená sprcha či otužování do škol, ale skutečně podpora energií. Zvládnutelné by to být mělo,“ uvedl ministr. Podle něj bude nezbytné kvůli drahým energiím rozpočty škol podpořit.
Balaš řekl, že o podpoře by mělo být jasno v první polovině září. „Je lépe podpořit školy, je to ekonomicky a energeticky méně náročné než držet děti doma. Domácnosti tak nemusí topit. Je logická úvaha podpořit děti, aby zůstaly ve škole. Tímto směrem se budou ubírat i kroky vlády,“ uvedl.
Balaš zmínil, že podporu by měly získat základní, střední a také vysoké školy. Ty podle ministra zvažují i další opatření. Rektoři diskutují třeba o posunutí semestru do teplejších měsíců, dřívějším zahájení výuky či přesunu zkouškového období, přiblížil ministr.
Návštěva Ukrajiny
Tiskovou konferenci uspořádalo ministerstvo školství zejména v souvislosti s Balašovou návštěvou Ukrajiny. Představitelé obou zemí chystají dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Má mimo jiné sladit postup ve výchově a výuce. Uzavřít by se měla na podzim, řekl Balaš.
„Vrátili jsme se z návštěvy na Ukrajině, byli jsme tam na pozvání ukrajinského ministra školství. Řešili jsme otázky bilaterální spolupráce i našeho předsednictví EU,“ uvedl ministr.
Ministr Balaš je na Ukrajině, jedná tu o pomoci pro ukrajinské školáky |
S ukrajinským protějškem projednali dohodu o spolupráci ve vzdělávání. „Dohoda byla připravena před obdobím covidu, který všechno zpozdil. Po určité revizi, která by měla zhodnotit stav s ruskou agresí na Ukrajině, by měla být dohoda upravena v září nebo říjnu. V jejím rámci bychom měli domluvit koordinaci výchovy ukrajinských dětí a podporu jejich kultury,“ řekl Balaš na tiskové konferenci.
Povinná školní docházka
Podle původních odhadů se očekávalo, že do škol v Česku může nastoupit v novém školním roce až 130 000 žaček a žáků z Ukrajiny. Balaš ve čtvrtek řekl, že skutečný počet bude asi poloviční. Minulý týden uvedl, že se zapsalo kolem 57 000 dětí a mladých a že kapacity škol by měly být ve většině míst v republice dostatečné. V některých místech by mohly fungovat ukrajinské třídy, uvedl Balaš.
Docházka do základní školy bude pro ukrajinské uprchlíky v Česku od září povinná. Její kontroly ale podle ministra nejsou v gesci ministerstva školství. „Primárně by se tím měly zabývat školy,“ řekl. Podle ministra není možné připustit, aby běženci odmítali posílat děti do škol. „Musíme se zaměřit na rodiny a provázat naše informace s informacemi, které má ministerstvo práce a sociálních věcí,“ řekl.
Ministerstvo práce má mimo jiné přehled o vyplácených sociálních dávkách. Informace o povinné školní docházce bude podle Balaše mezi uprchlíky šířit i ukrajinská ambasáda, dodal. Doplnil, že za problém považuje nejasnosti v tom, kolik běženců by v Česku mělo být ve středních školách.
Bezprizorní mladí Ukrajinci? K přijetí na střední školy potřebují češtinu |
Dál by měly být v provozu také adaptační skupiny, jejich počet od září klesne. Ministerstvo počítá s tím, že kurzy pro ně bude do prosince pořádat do 150 organizátorů, v červenci jich bylo asi 400.
Ukrajinská strana podle Balaše stojí i o takzvané ukrajinské sobotní školy. V Brně a Praze by pak měla vzniknout centra, kde by ukrajinští žáci mohli skládat přijímací či jiné zkoušky.
Balaš dále zmínil, že na Ukrajině diskutoval o možnosti zřízení českého lektorátu. „Je to krok správným směrem. Bohemistika se učí ve Lvově i Kyjevě, lektorát však přispěje ke zkvalitnění tohoto procesu,“ dodal ministr.
Na cestě do Kyjeva navštívil Balaš školy v Irpini a Hostomelu. „Obraz zkázy je velmi smutný, bylo to velmi emocionální. Pozitivní ale bylo, že Ukrajinci jsou připraveni se s tím vypořádat. Myslí na budoucnost,“ popsal ministr zážitky z Ukrajiny. Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové navštívil šéf resortu také Lvovskou národní univerzitu Ivana Franka, kde hovořil s vedením univerzity o spolupráci s českými vysokými školami.
 |
