Hašek se při projednávání restitucí ve Sněmovně podivil nad tím, že majetek, o který se jedná, byl ohodnocen u zemědělské půdy na více než 44 korun za metr čtvereční a u lesní půdy na více než 27 korun. "Tržní cena u zemědělské půdy je přitom od 6 do 13 korun," řekl. Podobně nadhodnocená je i podle něj i cena lesní půdy a vláda by to měla vysvětlit.
Celková hodnota majetku, o který jde, je tak - jak upozornil hejtman - maximálně 81 miliard korun, o 53 miliard méně, než jak s tím počítá dohoda mezi vládou a sedmnácti církvemi a náboženskými společnostmi. "Fakticky je to tedy dar, ne restituce," řekl iDNES.cz první místopředseda ČSSD Hašek.
Podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury příloha k vládního návrhu popisuje, jak se k výpočtu ceny dospělo. "A je něco jiného cena pozemku mimo obec a něco jiného cena v intravilánu obce," odmítl výhrady sociální demokracie Stanjura.
Když majetek nevrátíme, vrátí ho soud, řekla ministryně
Vláda dohodu s církvemi o jejich odškodnění hájila. "Pokud bude zákon odmítnut, proběhne vydávání soudní cestou, a to velmi živelně," řekla poslancům ministryně kultury Alena Hanáková při projednávání zákona o církevních restitucích. Debatu nedokázali poslanci v pátek dokončit a vrátí se k ní opět příští týden.
"Tento stát se v roce 1991 zákonem zavázal, že historický církevní majetek vypořádá, ale dosud tak neučinil. Pokud se skutečně hlásíme k hodnotám právního státu, musí být naše povinnost jasná," prohlásila Hanáková, kterou do vlády nominovalo hnutí Starostové a nezávislí úzce spolupracující s TOP 09. "Majetek bude církvím vydán, ať už si to tady většina přát bude nebo ne, protože tak stanovil Ústavní soud," podpořil ji poslanec za ODS Marek Benda.
Lesy, pole a další nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun by měl stát podle vládou schválené dohody se 17 církvemi a náboženskými společnostmi vydat do pěti let. Finanční část vyrovnání by vyplácel příštích třicet let. Dohodnutou částku 59 miliard korun by tedy ještě zvýšila inflace. (podrobnosti o návrhu, na který už kývla vláda, najdete zde) "Je pravděpodobné, že církve nebudou nárokovat vydání celého rozsahu majetku, který návrh zákona umožňuje," řekla ministryně.
Zároveň se stát s církvemi dohodl na tom, že bude ještě v příštích 17 letech hradit mzdy duchovních. V prvních třech letech účinnosti zákona o narovnání s církvemi by částka na platy zůstala v současné výši - jde o necelých 1,5 miliardy korun - v dalších čtrnácti letech by klesala, postupně vždy o pět procent, až na nulu. Hanáková zdůraznila, že dosud neschválené restituce blokují mnohde rozvoj obcí.
"Půjde o největší majetkový přesun od kupónové privatizace," upozornil šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Sociální demokraté prosazují, aby byl bývalý církevní majetek vložen do fondu, z jehož výnosů by byly církve financovány.
Komunista Grebeníček zmínil Husa a namíchl vládní koalici
"Vůbec nejde o zmírnění křivd, ale o rozsáhlé majetkové poškození státu a jeho občanů," kritizoval plán vlády komunistický poslanec Miroslav Grebeníček. A svou kritiku katolické církve vzal zeširoka, zmiňoval i upálení Jana Husa v roce 1415. "Římsko-katolická církev příliš nezpytovala vlastní svědomí, nelitovala upřímně zla, které v minulosti způsobila," prohlásil Grebeníček.
Svým vystoupením, ve kterém se odvolával i na různé projevy církevních autorit, naštval vládní koalici. "Kde bere tento člověk odvahu hovořit o pokání, když sám ho není schopen," prohlásil poslanec Jan Husák z TOP 09. Šéfka Sněmovny Miroslava Němcová připomněla Grebeníčkovi, že to byli právě komunisté, kteří pronásledovali církve a církevní hodnostáře.
Komunistický poslanec Vladimír Koníček v parlamentní debatě poukázal na nejasnosti v plánovaném vydání majetku. Naznačil, že se vláda chystá jít před rok 1948 a vydávat i majetek, o který katolická církev přišla už pozemkovou reformou za první republiky. O tom mluvili i poslanci sociální demokracie.
Věci veřejné, které váhaly, vydání majetku církvím podpoří
Díky početní převaze, kterou vládní koalice ve Sněmovně má, zřejmě církevní restituce prosadí, i když původně váhaly Věci veřejné. Žádaly o to, aby byl vydán jen nemovitý majetek a finanční odškodnění bylo odloženo.
Když ale premiér Petr Nečas při koaličním jednání pohrozil odvoláním ministrů za Věci veřejné z vlády a řekl VV, že tentokrát je nezachrání ani "ten z Hradu", nejmenší vládní strana "vyměkla" a její ministři restituce také podpořili.
"Stojíme za garancemi, které poskytl v lednu Věcem veřejným premiér Petr Nečas. Převod majetku by měl být transparentní, a to díky požadavku Věcí veřejných na soupis majetku, který by měl jít přes vládu. Toto je samozřejmě ještě v jednání," řekla místopředsedkyně VV a Sněmovny Kateřina Klasnová.
Připomněla, že koalice se zavázala, že do konce března najde úspory ve státním rozpočtu a bude pracovat na omezení státního aparátu, aby se ušetřily peníze nejen pro vyrovnání s církvemi a aby stát nemusel zvyšovat daně.