"Považuji za důležitý výsledek, nikoli cestu, jak jsme se k tomu dopracovali," prohlásil po jednání vlády premiér Nečas. Zdůraznil, že se tím řeší více než dvacet let neřešený problém křivdy spáchané komunistickým režimem na církvích po únoru 1948. Za historickou označila dohodu ministryně kultury Alena Hanáková (za TOP 09 a Starosty a nezávislé)
Klaus: Snad to církvím pomůžeZ debaty o majetkovém vyrovnání s církvemi zmizela podle prezidenta Václava Klause kvůli mediálnímu a politickému balastu racionální podstata. "Já bych si přál, kdyby to církvi pomohlo, kéž by," reagoval Klaus na to, že vláda nakonec jednomyslně schválila zákon o odškodnění církví. |
Ráno se kvůli tomu sešel poslanecký klub VV. "V noci jsme jednali jak s církvemi, tak dovnitř koalice o zárukách transparentního převodu církevního majetku a úsporách ve státním rozpočtu, které mohou vytvořit zdroje nejen pro financování narovnání s církvemi," řekla iDNES.cz Peake.
Biskupská konference rozhodnutí vlády uvítala
Představitele církví rozhodnutí vlády potěšilo. "Česká biskupská konference s povděkem kvituje, že kabinet podpořil zákon o narovnání vztahů mezi státem a církvemi a že nedošlo k rozpadu vládní koalice. Rovněž si velmi váží toho, že koalice dodržela slovo dané 17 církvím a náboženským společnostem," uvedla biskupská konferenci v reakci na rozhodnutí vlády.
Fotogalerie |
Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml zatím nejásá. Jako důvěřivý občan by sice čekal, že většina, kterou má koalice ve Sněmovně, rozhodnutí vlády podpoří. "Jako občan, který je infikován poznáním, jak to všechno chodí trošku jinak, spíše předpokládám, že i tam se něco kousne," uvedl Ruml.
Jeho odhad nemusí být chybný. Někteří politici VV mají totiž stále pochybnosti. "Uvěřili jsme slibům a garancím premiéra. I když já osobně ne," prohlásil místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím. Poslanci podle něj plnění garancí budou kontrolovat. "Nechtěli jsme, aby to bylo financováno třeba na úkor důchodů. To je důvod, proč jsme kolem toho celé úterý blbli," řekl iDNES.cz Jarolím.
Šéf poslanců VV Vít Bárta navíc tvrdí, že jeho strana "ještě s něčím" ohledně církevních restitucí do 14 dnů přijde. Nechtěl přitom ani naznačit, o co půjde a zda to nebude nějaká nová podmínka, která by schválení zákona ještě ohrozila.
Šéf poslanců sociální demokracie Jeroným Tejc
Opoziční ČSSD církevní restituce nepodpoří ve Sněmovně ani v Senátu. Jde podle nich o nešťastný návrh, který nemá podporu veřejnosti a navíc může prolomit hranici 25. února 1948. Podle ČSSD o něm mělo být referendum nebo měl být odložen. Tím, že ho ministři za VV schválili, staly se podle sociálních ČSSD "onucí" Petra Nečase a Miroslava Kalouska.
Šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Jeroným Tejc už dříve uvedl, že se jeho straně nelíbí hlavně finanční část vyrovnání s církvemi. Podle ČSSD by měl být majetek, který se má církvím vrátit, vložen do veřejnoprávního fondu, z jehož výtěžků by byly církve financovány.
VV chtěly odložit finanční vyrovnání. ODS a TOP 09 to odmítly
VV na dohodu s církvemi o vracení části jejich bývalého majetku a finančním vyrovnání kývly už loni, stejně jako ODS a TOP 09. Pak ale začaly tvrdit, že kvůli špatné ekonomické situaci by stát vyplácení finanční náhrady měl odložit.
ODS i TOP 09 to odmítly. Premiér Petr Nečas při koaličním jednání zástupcům VV řekl, že když jejich ministři již dojednané restituce nepodpoří, navrhne prezidentovi Václavu Klausovi jejich odvolání z vlády (o koaličním jednání najdete více zde).
Věci veřejné se celé úterý dohadovaly o tom, zda mají ustoupit a na restituce v původně dojednané podobě kývnout, nebo riskovat vyhazov z vlády a její pád. Radek John, Vít Bárta a Karolína Peake pak jednaly i s kardinálem Dominikem Dukou a předsedou Ekumenické rady církví Joelem Rumlem (více zde).
Lesy, pole a další nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun by měl stát podle vládou schválené dohody se 17 církvemi a náboženskými společnostmi vydat do pěti let. Finanční část vyrovnání by vyplácel příštích třicet let. Dohodnutou částku 59 miliard korun by tedy ještě zvýšila inflace.
Zároveň se stát s církvemi dohodl na tom, že bude ještě v příštích 17 letech hradit mzdy duchovních. V prvních třech letech účinnosti zákona o narovnání s církvemi by částka na platy zůstala v současné výši - jde o necelých 1,5 miliardy korun - v dalších čtrnácti letech by klesala, postupně vždy o pět procent, až na nulu.
