Pro ODS i TOP 09 je nepřijatelné, aby bylo schválení církevních restitucí spojováno s dalšími podmínkami, jak o nich začali mluvit politici VV. "Žádáme Věci veřejné, aby splnily uzavřenou dohodu," řekl po jednání koaličních špiček na Úřadu vlády předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.
Věci veřejné podle Johna na úterý ráno svolávají výkonnou radu strany, která se bude zabývat tím, zda strana na ultimátum, které od partnerů dostala, přistoupí.
Když se iDNES.cz Johna po jednání zeptal, co přesně Nečas při jednání řekl, předseda VV odvětil, že si od premiéra zástupci jeho strany vyslechli, že Nečas navrhne prezidentovi Václavu Klausovi odvolání těch ministrů, kteří budou hlasovat proti církevním restitucím.
Ministr školství Dobeš chce, aby VV dodržely dohodu
Ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných už dal najevo, že se mu kvůli církevním restitucím vládu opouštět nechce. "Já jsem člověk, který říká, že jestliže je něco v programovém prohlášení vlády, tak je to třeba dotáhnout," prohlásil Dobeš v rozhovoru pro rádio Impuls.
Pokud by Nečas navrhl vyhazov ministrů, kteří ve vládě odmítnou církevní restituce podpořit, samo o sobě by to ještě pád vlády, o němž John mluvil, neznamenalo. Jedině kdyby se VV spojily s opozicí a hlasovaly pro nedůvěru kabinetu.
Ministr financí Miroslav Kalousek
Vládu by také mohla položit TOP 09, pro níž jsou církevní restituce klíčovou prioritou. Ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek po jednání řekl, že Věci veřejné mají do středy čas, aby se rozhodly, zda dodržují uzavřené koaliční dohody, nebo jsou stranou, se kterou se už nikdo nebude chtít bavit.
Už před Vánocemi, když si Věci veřejné poprvé vynutily přerušení jednání vlády o církevních restitucích, pohrozil Kalousek pádem vlády. "Brali bychom to jako naprosto fatální porušení koaliční dohody se všemi důsledky, které fatální porušení koaliční dohody má. Jde totiž o mimořádnou vládní prioritu," zdůraznil už tehdy ve vyjádření pro iDNES.cz Kalousek (více zde).
Věci veřejné si vymyslely sloučení ministerstev. Ale narazily
Věci veřejné se snažily koaliční partnery přesvědčit, aby spolu s nimi hledali úspory ve vládě, které by vedly k redukci počtu ministerstev. "O tom se s námi odmítli bavit," prohlásil John.
Resort životního prostředí by se podle VV mohl sloučit s ministerstvem pro místní rozvoj, které vede "jejich člověk" Kamil Jankovský. Nečas to ale odmítl.
Ministr vnitra Jan Kubice
Šéf poslanců VV Vít Bárta pozdě večer kategoricky odmítl, že by pak jeho strana chtěla dostat ministra životního prostředí Tomáše Chalupu z ODS na křeslo ministra vnitra místo nestraníka Jana Kubiceho. "Je pravda, že v zákulisí se o této variantě laškovalo, ale ne ve Věcech veřejných, ale v ODS. VV by tuto variantu nikdy nepřipustily," sdělil iDNES.cz Bárta.
Pozoruhodné je, že o možném pádu vlády se začalo mluvit právě v den, kdy policie Bártu navrhla obžalovat a poslat k soudu za uplácení (více zde).
Spor původně vznikl o to, kde vzít peníze na církevní restituce
Celý spor o církevní restituce vznikl proto, že se VV ohradily proti tomu, že jim Kalousek podle jejich názoru dostatečně nevysvětlil, kde na finanční část vyrovnání s církvemi vezme stát peníze. Vláda proto jednání o odškodnění církví přerušila (více zde).
Kalousek po koaličním jednání řekl, že jasně VV vysvětlil, ve kterých kapitolách by se daly peníze ušetřit. Zmínil i to, že ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský sám mluvil o tom, že se díky již schválenému zákonu o veřejných zakázkách podaří státu ušetřit za rok 60 miliard korun. Dát z toho 2 miliardy ročně na vyrovnání s církvemi by tedy podle ministra financí nebyl problém. Teď už je podle něj jasné, že výhrada Věcí veřejných, kde se najdou peníze, byla pouze záminka.
Podle návrhu na odškodnění, na kterém se loni dohodly tři vládní strany se sedmnácti církvemi a náboženskými společnostmi, by se církvím měly v příštích pěti letech vrátit nemovitosti, lesy a pole v hodnotě 75 miliard korun. K tomu jim má stát příštích třicet let vyplácet 59 miliard korun navýšených o inflaci. Spolu s tím by se postupně 17 let snižoval příspěvek státu na platy duchovních, a to až na nulu. Odškodnění církví by tak bylo zároveň spojeno s jejich odlukou od státu.
