„Dáváme všechny síly do kampaně před říjnovými volbami. Do volby prezidenta je to stále více než rok. Museli bychom být navíc domluveni s tím kandidátem, kterého bychom chtěli případně podpořit,“ odvětil první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura na otázku, zda by voliči neměli od stran slyšet, koho by rády viděly na Hradě.
Mandát současného prezidenta Miloše Zemana končí v březnu 2023, téma hledání nové hlavy státu tudíž českou politiku ovládne poměrně brzy po volbách do Sněmovny.
Zeman o víkendu predikoval, že by svůj úřad mohl předávat Babišovi. „Může být nejdřív premiér a potom prezident,“ řekl Zeman v rozhovoru pro Blesk a na otázku, zda o této variantě s Babišem mluvil, opáčil, že pokud se o tom bavili, je to jen jejich soukromá věc.
Kocáb: Nejspíš budu kandidovat na Hrad, dalšího komunistu bych tam nevydýchal |
Premiér na otázku iDNES.cz, zda je tato varianta podle něj možná nebo vyloučená, neodpověděl.
„Také jsem ty spekulace zaznamenal,“ řekl iDNES.cz politolog Josef Mlejnek. Vzhledem k preferencím ANO by měl podle něj Babiš velkou šanci se dostat do druhého kola volby.
„Má ale nevýhodu, že je v jeho případě i velké množství negativních hlasů, lidí, kteří by ho ve druhém kole určitě nevolili. Snad jen kdyby bylo druhé kolo Babiš versus Okamura, někteří by mohli změnit názor,“ odhadl Mlejnek.
Sázkaři favorizují Babiše a Petra Pavla
Sázková kancelář Fortuna nabízí Babiše jako favorita příští prezidenské volby s kursem 2,4:1 (výhra 240 korun za sto vsazených), Pavla v kursu 4,5:1. Na další nabízená jména by výhra činila nejméně desetinásobek vkladu. Mimochodem Okamura má kurs 85:1.
16. listopadu 2020 |
Babiš zatím o funkci prezidenta ale zájem neprojevuje s tím, že chce vyhrát sněmovní volby a být znovu premiér. „Nevyloučit můžeme jenom smrt, bohužel jednou zemřeme,“ odvětil například poněkud komplikovaně Babiš v rozhovoru pro CNN Prima News na opakovanou otázku, zda může vyloučit svou kandidaturu na prezidenta.
Chci Hrad otevřít lidem. Na prezidentku kandiduje obhájkyně vrahů i obětí |
„My se plně soustředíme na volby do Sněmovny,“ odvětil šéf SPD Tomio Okamura na otázku iDNES.cz, zda jeho hnutí neuvažuje o tom, že by voličům řeklo, koho bude SPD podporovat při volbě hlavy státu, až budou občané vybírat příštího prezidenta místo Miloše Zemana.
Právě Okamura měl zájem účastnit se první přímé volby prezidenta všemi občany v roce 2013. Nakonec se jí ale nezúčastnil, nebyly mu uznány některé podpisy občanů, které shromáždil, a v druhém kole volby porazil Zeman exministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
„Debatu o tom, kdo by měl být příštím prezidentem, jsme s Piráty zahájili již před rokem, ale teď to naprosto překrývají volby do Sněmovny. Jakmile bude po nich, vrátíme se k tomu,“ řekl iDNES.cz šéf STAN Vít Rakušan.
„Máme v koaliční smlouvě, že to budeme řešit společně se STAN. Budeme se tomu ale věnovat až ve správný čas,“ uved předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Hamáčkovi by se zamlouval na Hradě Středula
„Zatím z těch, kteří se o tu funkci hlásí a deklarovali ochotu kandidovat, jsem žádného kandidáta, který by měl blízko k levici, nenašel. Spekuluje se o tom, že o kandidatuře uvažuje Josef Středula. Ten samozřejmě by svým naturelem a svým viděním světa odpovídal tomu profilu někoho, koho by sociální demokracie mohla podpořit. Je samozřejmě na něm, zda do té bitvy půjde či nikoli,“ vyjádřil se pro iDNES.cz k příští prezidentské volbě šéf ČSSD Jan Hamáček.
Babiš nevyloučil kandidaturu na Hrad. Nemá šanci, řekl šéf Pirátů Bartoš |
Nabízí své vysvětlení pro to, proč politické strany před volbami do Sněmovny téma další hlavy státu nehrají. „Je to dané tím, že se zatím neobjevilo moc kandidátů. Různě naznačují, že by o tom uvažovali,“ říká Hamáček.
Podobně to vidí komunista Jiří Dolejš. „Musela by to být nadstranická osobnost,“ řekl iDNES.cz. „My to neřešíme,“ dodal poslanec. Komunisté totiž především řeší vlastní přežití, tedy zda se v říjnu znovu dostanou do Sněmovny.
Politolog Jan Kubáček uvedl pro iDNES.cz, že vyjádření stran, kdo má být příští prezident, by voliče určitě zajímalo a část z nich by se podle toho rozhodovala i při volbách do Sněmovny. „Ale řada stran z taktických důvodů mlčí, protože by je tato nominace rozdělila a ohrozilo by to jejich předvolební souhru a jednotu. Je dost dobře možné, že ODS či Piráti budou mít odlišného nominanta než TOP 09 či STAN,“ řekl Kubáček.
Dalším důvodem mlčení je i snaha příliš nedráždit stávajícího prezidenta Zemana, který má v povolebním čase klíčovou pravomoc při jednání o premiérovi. Očekává proto, že debata na Hrad se nastartuje po ustavení vlády během jara příštího roku.
Politolog Josef Mlejnek míní, že strany téma volby prezidenta vynechávají, protože v tuto chvíli není někdo, kdo by přitahoval lidi a zároveň jasně řekl, že bude kandidovat. „Někdo, ke komu by se strany přilíply, takže je pro ně výhodnější nechat to téma být,“ míní.
Zájem projevili Hilšer, Kocáb či Slámová
A kdo zatím řekl či naznačil, že by mohl na Hrad kandidovat? Senátoři Marek Hilšer a Pavel Fischer, kteří to zkoušeli už minule. „Všechno směřuje k tomu, že se rozhodnu kandidovat. Vlastně již jsem skoro rozhodnutý. V podstatě jen čekám, zda se neobjeví jiný kandidát, kterému bych důvěřoval a měl by větší podporu občanů. Hlavně, aby to zase nebyl nějaký bývalý komunista. To už bych nevydýchal,“ řekl na jaře v rozhovoru pro iDNES.cz exministr Michael Kocáb.
Kandidaturu zvažuje rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, kandidatu už oznámila právnička Klára Long Slámová, která zastupovala například Jiřího Kajínka, zvažuje ji šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula.
A také generál Petr Pavel, podle bookmakerů hlavní Babišův soupeř. Pavel ale ještě stoprocentně svou kandidaturu na Hrad nepotvrdil.
