„Já jsem to konzultoval se zástupci všech poslaneckých klubů, nemá šanci projít. Člověk v politice musí být realista,“ řekl Chvojka. „Možná jeden i jeden důvod je, kdo dnes tu funkci vykonává,“ řekl ministr. „Je pravda, že v tomto případě si mnoho poslanců tyto návrhy spojovalo s osobou paní Šabatové a tam si myslím, že byl zásadní problém,“ dodal.
To, aby pravomoci úřadu ombudsmana vzrostly, vláda navrhla, když byl ještě ministrem pro lidská práva Chvojkův předchůdce Jiří Dienstbier. Teď tento svůj plán vzdala.
Místo zákona, který vláda kvůli odporu poslanců, a to i vládních, stáhne ze Sněmovny, připraví ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka jinou novelu, která bude řešit jen monitorování situace zdravotně postižených.
„Předložíme ji ve zrychleném režimu a požádáme kluby, zda by to nepodpořily,“ řekl ve středu novinářům premiér Bohuslav Sobotka ještě před jednáním vlády.
Proti rozšíření pravomocí ombudsmana vystupovali ve Sněmovně i poslanci z vládních ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Ve hře byla navíc i úprava zákona od Radky Maxové z ANO, která by Sněmovně dala právo veřejného ochránce práv v některých případech odvolat.
Exministr Dienstbier trval na tom, aby koalice plán posílit pravomoci veřejného ochránce práv dodržela. Vládní program předpokládá, že kabinet „posílí právní možnosti obrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení protiústavních zákonů“.
Podnět Ústavnímu soudu může dát prezident, nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů, za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Žaloby kvůli diskriminaci nyní může podávat jen oběť takové diskriminace.
