Komunismus skončil, znárodnění trvá. Šlechta se dodnes soudí o majetek

  6:10aktualizováno  6:10
Mezi nejvíce sledované kauzy posledních třiceti let patřily šlechtické restituce. Z exilu se vracely rody s německy znějícími jmény a od státu požadovaly zpět své majetky. „Když chtěl pánbůh někoho potrestat, vrátil mu zámek,“ zní letitý bonmot Karla Schwarzenberga. Zpět do rukou Schwarzenbergů se vrátila asi jen desetina původního rodového majetku. Další rody se se státem stále soudí.

Okolí zámku Orlík zatopila v 50. letech Orlická přehrada. I s pozemky Schwarzenbergů. | foto: Jiří Berger

Obavy, že ze staronoví majitelé udělají ze zámků nepřístupné pevnosti, se nevyplnily. Šlechtická sídla zůstala otevřená a v drtivé většině případů jsou dnes v lepším stavu, než když je potomci starých rodů od státu přebírali.

Celý proces restitucí však není ani po třiceti letech u konce, jak dokazuje rozsudek krajského soudu v Hradci Králové z minulého týdne ve věci nároku Karla Des Fours Walderodeho na zámek Hrubý Rohozec.

Návrat domů

Mezi prvními šlechtici se z exilu vrátil Karel Schwarzenberg. „Jakmile jsem dostal v prosinci vízum, přihlásil jsem se do služby,“ popsal svůj návrat v knižním rozhovoru Knížecí život.

Návrat majetku české šlechtě umožnily dva restituční zákony z počátku 90. let. Na rozdíl od většiny dalších ale pro Schwarzenberga správa majetku nebyla nic nového, od poloviny šedesátých let spravoval dědictví po strýci, vídeňský rodový palác, rakouské panství Murau a Schwarzenberg v Německu.

Jak sám s nadsázkou přiznává, restituce nebyly pro jeho rod nic nového. „Statky přicházejí a odcházejí. V dějinách se tohle opakuje stále. Kdybych měl vypočítávat, kdy a kdo nám už zkonfiskoval majetek, byla by to dlouhá řada,“ řekl Schwarzenberg.

Třeba v šestnáctém století po šmalkaldské protireformační válce to udělal habsburský panovník Karel V., potom švédský král, císař Napoleon, pak král bavorský. „Po první světové válce se z majetku něco ulouplo při pozemkové reformě, za druhé světové války nám majetek sebrali Němci a po ní komunisté. Nakonec zjistíte, že majetek postrádá stálost a podléhá času,“ dodal.

Šlechtické restituce

Některé spory o restituce šlechtických majetků se vlečou už tři desetiletí. 

Colloredo-Mansfeldové: Rodu byl vrácen například zámek v Dobříši. Spor o zámek v Opočnu dospěl až k Ústavnímu soudu. 

Czernínové: Potomkům rodu byly vráceny například zámky v Dymokurech a v Hlušicích. V roce 2009 kuriózně získali i kolébku rodu – zámek v Chudenicích. Převedl je na ně plzeňský pivovar, protože restituční spor mu neumožňoval se zámkem nakládat. 

Des Fours Walderode: Potomci rodu požadují od 90. let vrácení rozsáhlého majetku v severovýchodních Čechách, především zámek Hrubý Rohozec. Soud minulý týden potvrdil nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. 

Liechtensteinové: O návrat majetku usiluje i vládnoucí rod v Lichtenštejnsku. Rodina přišla o majetek už po druhé světové válce, kdy byla označena za Němce. Soudně usilují například o Lednicko-valtický areál. 

Lobkowiczové: Rodu se kromě jiného majetku podařilo po dlouhém sporu vysoudit i jeden z paláců přímo v areálu Pražského hradu. 

Karlu Schwarzenbergovi se bez problémů podařilo zrestituovat majetek po svém otci – mimo jiné zámky Orlík a Čimelice a lesy a pole v jejich okolí. Stejně tak restituoval část majetku po předcích na Kutnohorsku. Dodnes mu zde patří třeba bývalý pivovar a hospodářský dvůr v sousedství známé sedlecké kostnice. Kromě budov získal hlavně jedenáct tisíc hektarů lesů a dům v Praze ve Voršilské ulici, kde dnes sídlí knihovna Václava Havla.

Desetina zpátky

Některé části majetku se však Schwarzenbergům už nevrátily. Orlická přehrada zatopila pozemky patřící rodině a stejně tak se rodu nevrátil hrad Zvíkov. „Celý majetek orlické větve rodu byl sotva desetinou hlubockého majetku, který, jak známo, se po konfiskaci gestapem v roce 1940 už nevrátil,“ uvedl v jednom z rozhovorů.

Karel Schwarzenberg už v minulosti přiznal, že restituce neprobíhala úplně čistě. Na počátku 90. let přijal nabídku úředníka urychlit vyřízení restitucí za příslib protislužby.

„Nebyla to žádná suma. Nebyly to peníze. Bylo to něco jiného, jakási protislužba, kterou po mně ten úředník tehdy chtěl a kterou jsem pro něj měl udělat. Byla to výjimečná situace.“ Až po letech, kdy byl skutek promlčen, upřesnil, že zmíněný úředník za zahájení restitučního řízení požadoval prodej pozemku.

Spory v rodině

Karel kvůli restitucím řešil od počátku velký rodinný problém. V roce 1960 byl adoptován strýcem z hlubocké větve, a tudíž byl i dědicem mnohem většího majetku – kromě Hluboké třeba Českého Krumlova, Třeboně nebo dalších jihočeských statků, ale i Postoloprt nedaleko Loun.

O tento majetek ale přišla rodina speciálním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Vysvětlení konfiskace ze strany státu tehdy bylo jednoduché – prostě to byl příliš velký majetek na to, aby ho mohl vlastnit jeden člověk.

Karel o návrat majetku neusiloval, do nekonečného soudního boje se tak pustila jeho nevlastní sestra Alžběta Petzoldová. Prolomit zákon se jí až na jedinou výjimku nepodařilo. Stát vrátil Schwarzenbergům pouze rodovou hrobku v Třeboni. Po zásahu soudu byla zapsána do katastru na jméno posledního majitele – knížete Adolfa, který zemřel v roce 1950.

Kromě sporů se státem proběhlo i několik soudů mezi Alžbětou Petzoldovou a Karlem Schwarzenbergem i v Rakousku.

Fotogalerie

Kníže v politice

Někdejší hradní kancléř Václava Havla v období od revoluce do konce Československa se vrhá do politiky v roce 2004, kdy úspěšně kandidoval do Senátu. Tehdy předal správu majetku do rukou prvorozeného syna Jana.

V roce 2007 se poprvé stal ministrem zahraničních věcí za Zelené. Podruhé se jím stal v roce 2010, ale to už za TOP 09, kterou založil spolu s Miroslavem Kalouskem. Za topku je dodnes poslancem. A za TOP 09 kandidoval na prezidenta v roce 2013 v první přímé volbě. Postoupil do druhého kola, kde prohrál s Milošem Zemanem.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Bylo to hrozné, líčí turistka. Při bouři zemřeli v Chalkidiki dva Češi

Převrácený autokaravan v řecké vesnici Sozopoli, v němž zemřeli dva čeští...

Silná bouře na řeckém poloostrově Chalkidiki si ve středu večer vyžádala sedm obětí, šest z nich byli turisté. Mezi...

Misionářka chtěla tak pomáhat Africe, až údajně zabila sto malých dětí

Lékařáská péče v Ugandě

V Ugandě běží soud s americkou misionářkou, která si podle obžaloby hrála na lékařku, přestože medicínu nikdy...

V penzi spolu chtěli procestovat svět. Na řecké pláži je zabila bouře

Na pláži na řeckém poloostrově Chalkidiki v noci na čtvrtek zemřeli dva Češi....

Manželé z Vysočiny si na stáří koupili zánovní obytný automobil. Chtěli procestovat Evropu, být na důchod co možná...

Bouřky, déšť a zima. Počasí kazí Čechům dovolenou v Chorvatsku

Silná bouřka provázená přívalovým deštěm v Praze (6. června 2019)

Chorvatsko je pro Čechy nejoblíbenější letní destinací, každoročně jich tam za mořem vyrážejí stovky tisíc. Na tento...

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Další z rubriky

Přetrvávající sucho kazí plány vodákům. Rafty nejspíš letos vůbec nevyplují

V Rožmberku nad Vltavou čeká vodáci zpestření v podobě jezu.

Letošní sucho trápí vodáky. I po víkendových deštích zůstává část řek nesplavná či na hranici splavnosti. Hladina se...

Vítr zvedl auto několik metrů nad zem, popisují známí smrt páru v Řecku

Převrácený autokaravan v řecké vesnici Sozopoli, v němž zemřeli dva čeští...

Soused tragicky zesnulých důchodců Antonína a Jany Š. z Jihlavy popsal, jak vypadaly poslední okamžiky jejich života....

Ve Sněmovně nevíte, co bude zítra, říká vracející se politik Bendl

Staronový poslanec ODS Petr Bendl (12. července 2019)

Po propočtení hlasů nejdříve Petr Bendl ze Sněmovny vypadl. „Odchod z politiky byl těžký. Vyzkoušel jsem si, co to je,...

Najdete na iDNES.cz