V letošních senátních volbách bylo zvoleno rekordních devět žen. Před dvěma lety uspěly pouze čtyři. Nejméně nových senátorek od vzniku horní komory bylo zvoleno v roce 2018 - jen dvě. Devět žen bylo zvoleno i v roce 1996, tehdy se ale volilo všech 81 členů Senátu.
Experti a expertky nicméně upozorňují, že se tempo postupného růstu žen v politice se může zastavit. „Možná už narážíme na strop, kdy ženy, které tu možnost mají, už v politice jsou. Pokud tam budeme chtít dostat další, podmínky se budou muset zlepšit,“ říká ředitelka Fóra 50 % Veronika Šprincová v rozhovoru pro iDNES.cz
Po volbách v horní komoře zasedne 15 senátorek. V uplynulém volebním období jich bylo o tři méně. Nejvyšší počet senátorek zasedl v horní komoře po volbách na podzim 2016, tehdy jich bylo 16.
Podíl nominovaných žen od vzniku Senátu dosud nikdy nepřesáhl 19 procent. Letos byl historicky i největší počet žen nominován, téměř čtvrtinu míst na kandidátkách obsadily ženy. Nejmenší počet nominovaných žen byl v roce 1996, tehdy byla žena jen každý desátý z kandidujících.
Stárnoucí Senát
Za téměř čtvrtstoletí historie českého Senátu pomalu stoupal průměrný věk jeho členů. Před dvěma lety se poprvé od voleb do voleb tato hodnota snížila, byť mírně. Po letošních volbách se opět zvýšila a průměrný věk senátorů činí 57,8 let. Jde o nejvyšší hodnotu od prvních voleb v roce 1996, kdy byl průměrný věk senátorů 53,07 roku.
Průměrný věk zvolených senátorů je nejvyšší od roku 1996 a dosahuje hodnoty 59 let. Dosud nejvyšší průměrný věk zvolených senátorů byl v roce 2016, kdy dosáhl lehce přes 57 let. Nejmladší byli noví členové horní komory v roce 2000, kdy jim bylo necelých 50 let.
Nejmladším letos zvoleným členem horní komory se stal Jan Paparega za politický subjekt ProMOST, kterému je 41 let a 18 dní. Historicky vůbec nejmladší zvolenou členkou Senátu se před dvěma lety stala Adéla Šípková za Piráty, které bylo v den zvolení 40 let a 18 dní. Byla tedy jen o 18 dní starší, než je hranice, od které se do Senátu může kandidovat.
Do Senátu jdou zastánkyně sexuálního obtěžování a demonstrantka z Václaváku |
Nejstarším mezi nyní zvolenými senátory je Jan Pirk, který letos v dubnu oslavil 74. narozeniny a tento známý lékař se zároveň stane i vůbec nejstarším členem horní komory.
Jen o čtyři týdny mladší je letos zvolený Jiří Růžička za vládní koalici. Dosavadním doyenem horní komory byl Jaroslav Doubrava kandidující za Severočeši.cz, kterému bylo rovněž 74 let, ale v letošních volbách již nekandidoval. Nejstarším zvoleným senátorem vůbec byl František Čuba, který získal mandát v roce 2014 ve věku 78 let. Když v únoru 2018 ze zdravotních důvodů rezignoval, bylo to měsíc po 82. narozeninách a Čubovi tak patří i primát nejstaršího českého senátora v historii.
Sedm lékařů a jeden středoškolák
Dosud byla nejdéle sloužícími senátory trojice zákonodárců z vládních stran, kteří v Senátu pracují již 18 let – Jan Horník, Tomáš Jirsa a Jiří Oberfalzer. Horník jako jediný z této trojice v letošních volbách mandát neobhájil, Jirsa s Oberfalzerem ve volbách uspěli a jejich mandát se prodloužil do roku 2028. Po nich jsou služebně nejstaršími senátory Jiří Čunek a Petr Vícha, kteří zastávají senátorskou funkci od roku 2006.
Senát je považován za „právní pojistku“, právníků je v něm přitom paradoxně poměrně málo. Nově zvolenými právníky jsou nezávislé kandidátky Jana Zwyrtek Hamplová a Daniela Kovářová, dále pak Hana Kordová Marvanová za vládní koalici a Jan Paparega z ProMOST.
Vysokoškolské vzdělání má drtivá většina senátorů, tradičně převažují inženýři z technických, ekonomických a zemědělských fakult. Hodně je i lékařů, letos bylo zvoleno dokonce sedm absolventů lékařských fakult, před dvěma roky jich bylo jen pět. Jeden letos zvolený senátor pak má podle dostupných informací středoškolské vzdělání.
