Ihned po vítězných volbách se muselo Petru Fialovi začít honit hlavou, jakým způsobem jeho vláda pojme nadcházející české předsednictví. Věděl velmi dobře, s jakou ostudou dopadl poslední pokus a zároveň tušil, že přípravy jsou tak daleko, že již nebude možné příliš měnit koncept připravený bývalým premiérem Andrejem Babišem.
Fiala bude spíše navazovat na to, co již bylo odsouhlaseno, a bude tak zodpovědný za něco, na co neměl doposud vliv.
Naštěstí pro něj a celou novou vládu ale odvedl předchozí kabinet již velký kus práce, a i přes celkové rozpaky z velmi nízkého rozpočtu či centralizaci jednání do Prahy, se může nový premiér opřít o práci úřednického aparátu, který je velmi kvalitní a přípravy předsednictví prozatím zvládal na výtečnou.
Kontakty jsou alfou a omegou
Jednou z hlavních rolí předsednictví v Radě EU je vyjednávání kompromisů mezi vládami národních států a následně i Evropským parlamentem. Evropské směrnice a nařízení totiž musí schválit jak členské státy, tak i Evropský parlament – bez toho zkrátka žádný evropský zákon nevznikne.
Každý má přitom svou představu, co je pro Evropu nejlepší a nalezení schůdného řešení pro všechny je obtížný úkol, který padá na bedra politiků a úředníků předsedajícího státu.
Nová vláda se tedy bude muset během půl roku seznámit s tím, jak v praxi probíhají jednání v Bruselu, navázat se svými kolegy z dalších členských zemí kontakty a získat si jejich důvěru. Je pochopitelně možné se spokojit s metodou autopilota a prostě jednotlivá jednání odřídit bez toho, aby se členské státy dobraly kompromisu. K tomu stačí do Bruselu dorazit a udělovat slovo jednotlivým ministrům během jednání.
Nicméně přesně toto by nemělo být naší ambicí. Musíme si dát jako cíl dotažení klíčové legislativy do konce. Pouze tak si totiž získáme uznání další členských států a budeme moci těžit z dobré reputace v budoucnosti.
S tím souvisí i nedávno diskutovaná otázka znalosti cizích jazyků. Ty jsou opravdu zásadní a bez schopnosti používat angličtinu, francouzštinu či němčinu na pracovní úrovni se nedá očekávat, že by čeští zástupci dosáhli významných úspěchů. Tedy minimálně v oblasti jako třeba energetika, kde panují mezi státy rozdílné názory a je třeba vsadit na neformální vyjednávání.
Koalice slibovala jazykově schopné ministry. Přesto se někteří nedomluví |
Čeští úředníci a diplomaté mohou politikům pomoci, ale zkrátka nedokáží nahradit přímý kontakt mezi ministry s demokratickým mandátem získaným ve svobodných volbách. Přejme si tedy, aby si ministři doplnili jazykové znalosti a zároveň jezdili opravdu na všechna zasedání Rady.
Jistým odstrašujícím příkladem může být v tomto ohledu kabinet Andreje Babiše, jehož ministři moc cizí řeči neuměli a ani se příliš neúčastnili jednotlivých jednání. To se s příchodem předsednictví musí změnit.
Úředníci potřebují jasné zadání
Druhým zásadním úkolem stojícím před novou vládou bude dát našim úředníkům jasné politické zadaní, jak pojmout české předsednictví. Máme zde velké štěstí, že v oblastech týkajících se EU pracují ve státní správě velmi zkušení a schopní úředníci, kteří mají dobrý všeobecný přehled a zároveň mluví plynně cizími jazyky. Nová vláda se o ně bude moci opřít a využít jejich znalostí.
Pro svou práci budou ale potřebovat politické zadání, které určí, na jaké agendě bude Česká republika prioritně pracovat a jakého cíle se mají jednání dobrat.
Kvůli parlamentním volbám se pohybovala česká státní správa v jakémsi vakuu a nebylo jasné, jak bude vypadat nová vláda a co budou její priority. Proto došlo k vytvoření jakéhosi katalogu možných prioritních témat a také přehledu na jaké legislativě bude Česká republika muset pracovat.
Vše je připraveno a na nové vládě je, aby si z katalogu vybrala a určila hlavní část české agendy. S takovýmto politickým zadáním pak budou moci úřednici nadále pracovat a podrobněji ji analyzovat.
Ešus nebo nanoprůmysl. Čím se Češi chtějí při předsednictví EU pochlubit |
Kromě toho se dá i odrazit od nedávno představeného programu tria. České republice se do něj podařilo prosadit pár významných bodů a byla by škoda, kdyby se to neprojevilo v českém programu předsednictví.
Jako vždy zde tedy platí, že štěstí přeje připraveným. Pokud do předsednictví vkročíme s excelentní přípravou, pomůže nám významně naplnit naše ambice. Ostatní členské státy budou slyšet na naši věcnou argumentaci a získáme si respekt při vyjednávání.
Propagace a logistika
Největší problémy z hlediska možnosti ovlivnit směřování předsednictví čekají vládu v oblasti propagace a logistiky. Bývalý kabinet Andreje Babiše rozhodl, že drtivá většina jednání na území České republiky se bude konat v Praze.
Je to velká škoda, protože nastávající předsednictví by mohlo být i příležitostí pro prezentaci jiných částí ČR než jen Prahy a zároveň by mohlo lidem ze vzdálenějších oblastí dodat pocit, že Evropa k nim dorazila.
Premiér Fiala to chce změnit. Mluvil třeba o tom, že by rád část akcí zaměřených na vědu umístil do rodného Brna. Něco takového realizovat bude ale velmi těžké.
Zaprvé by bylo nutné změnit rozpočet, což se nestane dříve než několik měsíců po Novém roce. Zadruhé pak má státní správa již vysoutěžené prostory a vybavení na jednání v Praze a do půl roku by zkrátka nestačila vše přesoutěžit.
Nová vláda tak se samotným umístěním jednání příliš nezmůže a bude se muset omezit pouze na plán připravený Andrejem Babišem a jeho kabinetem. Možná maximálně uspořádat jednu či dvě akce navíc ve městech typu Brno nebo Ostrava.
Vít Havelka
|
Na druhou stranu je však možné zapracovat na propagaci předsednictví a obecně vzdělávání českých občanů o tom, co EU dělá, jakou roli ČR v ní hraje a hlavně, že i země velikosti České republiky mají velký vliv na to, jaká rozhodnutí jsou přijímána na evropské úrovni.
Nedávná analýza STEM uvádí, že na konci srpna vědělo o předsednictví pouze 38 % dotázaných. Lze očekávat, že toto číslo bude stoupat, ale záleží také na zájmu politiků o téma a strategii vlády.
Stačí přitom málo – ministři budou lépe vysvětlovat, co dělají a neprezentovat evropskou legislativu jako něco, co spadlo z Marsu. Naopak mohou zdůrazňovat, že se na vyjednávání kompromisů podíleli jako zvolení zástupci ČR.
Prozatím je vše na dobré cestě
Na závěr je nutné dodat, že ačkoliv úkolů před novou vládou a českou státní správou leží mnoho, je velká šance, že se své předsednické role zhostí se ctí a napraví pošramocenou pověst z prvního a prozatím jediného pokusu v roce 2009. Stačí přitom zapracovat na kontaktech, jazykových dovednostech a dát českému státnímu aparátu jasné politické zadání. Ostatní pak poběží samospádem.
Analýza vznikla ve spolupráci s projektem České zájmy v EU.
