Podle ankety by nová česká vláda měla prezentaci Česka v Evropě postavit na kreativním představení technologických úspěchů a české vynalézavosti, například v oblasti nanotechnologií a 3D tisku.
„Během předsednictví bude na Prahu upřena pozornost médií z celého světa a my můžeme tuhle situaci využít k propagaci české vědy, kultury, ale i firem a technologií, nejen pověstného českého humoru,“ uvedla Iva Fialová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
Anketa se konala především na Facebooku, kde lidé odpovídali na otázku, v čem jsou Češi nejlepší a čím by se země měla v Evropě pochlubit. Cílem bylo podle Českých zájmů v EU najít jediný předmět, který by Česko v Bruselu reprezentoval podobně, jako v roce 2009 Entropa Davida Černého.
„Zejména podnikatelé vnímají české předsednictví jako příležitost - možná ještě více než řada vládních politiků, pro které to dosud bylo spíše okrajové téma. Proto jsme spustili tuhle anketu. Samozřejmě, socha není z hlediska komunikace českého předsednictví zdaleka to nejdůležitější. V této fázi je to ale dobrá příležitost k dialogu o tom, jak si lidé přejí, aby bylo Česko v Evropě vnímané, na co jsou hrdí,” dodala Fialová.
Kontroverzní EntropaPlastika Entropa vznikla jako doprovodné umělecké dílo k českému předsednictví EU a způsobila, že o půlročním českém vedení Unie věděli možná i lidé, které politika nezajímá. Sochař David Černý ji vytvořil na objednávku tehdejší vlády premiéra Mirka Topolánka, která předsednictví zahájila, ale v jeho průběhu jí Sněmovna vyslovila nedůvěru a vláda padla. Konečná podoba díla však zaskočila nejen tehdejší české ministry, ale vyvolala i diplomatické roztržky. Plastika se strefovala do stereotypů spojovaných se zeměmi evropské sedmadvacítky. Osmitunová skládačka nakonec byla předčasně demontována.  Lidé si v Bruselu prohlížejí provokativní plastiku Entropa od výtvarníka Davida Černého (12. ledna 2009) |
S nejzajímavější náměty chce projekt České zájmy oslovit i Úřad vlády, který historicky druhé české předsednictví v EU připravuje. Mezi favority patří kombinace vícero nápadů, například na 3D tiskárně vyrobená socha v nano velikosti, na kterou se lze dívat elektronovým mikroskopem.
„Jde o technologie, ve kterých jsou Češi skutečně dobří. V návrzích máme sochu houbaře umístěnou na borovicové jehličce, anebo hudebníky - v tomto případě by u faktické prezentace mohla znít třeba Novosvětská, která Čechy reprezentovala ve vesmíru,” popsala Fialová.
Z montovny na mozkovnu a nanoprůmysl
V anketě odpovídaly i známé osobnosti, například ekonomka Danuše Nerudová vyzdvihla českou vědu. V předsednictví vidí i příležitost pro proměnu země “z montovny na mozkovnu”. „Loni jsme dokázali, jak naše týmy v oblastech technologií dokážou rychle odpovědět na celosvětové problémy. Nanoroušky, filtrační masky, ventilátory, štíty pro zdravotníky vytištěné na stovkách tiskáren firem i běžných uživatelů. To není náhoda. I přes dojem průmyslu, ve kterém se převážně montují zahraniční nápady, máme špičkovou vědu, která plní díry na trhu, umí přijít s něčím novým a stojí za investici,“ uvedla.
Co by mělo Českou republiku reprezentovat příští rok během evropského předsednictví?
„Vzkázala bych Evropě, ať sleduje naše inovace, možná tu totiž leží odpověď na jejich otázky. Jsme od přírody pyšní na to, co jsme schopni vymyslet. Přejeme si zase jezdit po světě a častěji vidět cedulku Made in Czech Republic,“ dodala.
Obdobně se vyjádřil i Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. „Předsednictví je příležitostí ukázat, že Česko dokáže hrát v Evropské unii aktivní roli, a že máme co nabídnout. Že nejsme potížista nebo uplakánek, ale kreativní, technologická země, která chce aktivně Evropskou unii spoluvytvářet,“ popsal. Podle něj by měly Česko prezentovat technologie pro 21. století, například počítačové hry, 3D tisk či technologie pro kosmický výzkum.
„Česko je malá země v srdci Evropy, ale zároveň nanosuperman, dokázali jsme jako jedni z prvních přenést nanotechnologie z laboratoří do průmyslu a výrobků. Vynalezli jsme například už na počátku 21. století stroj na výrobu nanovlákna a v současnosti jsme jednou z největších výroben nanomembrán na světě,“ odpověděl na otázku, co by mělo být hlavní zprávou Evropě.
Škoda, ešus a knedlíky
Českou kreativitu vyzdvihl i tanečník a bývalý sólista Národního divadla Vlastimil Harapes. „Jako národ jsme schopni o problémech a výzvách přemýšlet a vidět je z různých úhlů pohledu. V mnoha obdobích, ať už za Rakouska-Uherska či okupace Němci nebo Rusy, jsme museli být opravdu vynalézaví a chytří, aby přežily naše hodnoty a kultura,“ uvedl.
Modelka a miss z roku 2011 Jitka Nováčková, která žije v současné době v Helsinkách, uvedla, že lidé v zahraničí mají Česko spojeno s pivem či automobilkou Škoda. „Když se o Česku bavím s lidmi v zahraničí, nejčastěji zmiňují tradiční značky, jako je Škoda nebo česká piva, a také charakteristiky české krajiny, jako je kopcovitý terén nebo barevná architektura v historických centrech měst,“ popsala.
V anketě padlo i několik vtipných návrhů. Lidé zmiňovali v odpovědích například Maxipsa Fíka, Pata a Mata nebo Brouka Pytlíka. „Anketu jsme nijak neomezovali a nechali jsme na lidech, aby sami psali, co by mělo Česko reprezentovat. Díky tomu nám přišlo několik pohádkových postav, ale i mnoho nečekaných předmětů, třeba ešus, knedlík, ponožky v sandálech nebo busta Járy Cimrmana. A nechyběly ani tradiční české aktivity, jako je houbaření nebo pití piva,“ vysvětlila Fialová.
Předsednictví Rady Evropské unie České převezme 1. července 2022. Jedná se o o druhé předsednictví, to první se uskutečnilo v roce 2009. V předsednictví Radě se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země určuje agendu a priority Rady a proto je předsednictví považováno za jeden z nejdůležitějších nástrojů k posílení prestiže, ale i schopnosti prosazovat zájmy jednotlivých členských států. Předsedající země se stává na půl roku centrem rozhodování o unijní politice - premiér předsedající země reprezentuje Unii navenek.
Entropa vznikla jako doprovodné umělecké dílo k českému předsednictví:
15. ledna 2009 |
