Ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD) rozhodnutí horní komory potěšilo, podle ní to zajistí zajistí to stabilitu právní úpravy, která už byla schválena. Ministryně také uvedla, že rovnováha ve standardu vzdělávání na konci střední školy, kterou tvoří „triáda český jazyk, cizí jazyk a matematika“, je nezpochybnitelná.
„Opravdu pracujeme a budeme dál pracovat na zlepšení vzdělávání v matematických dovednostech,“ dodala Valachová k obavám senátorů, kteří poukazovali na spory ohledně maturity z matematiky. Ta tak bude pro gymnázia nadále povinná od roku 2021, pro ostatní střední školy o rok později.
Dosud studenti povinně maturovali z češtiny a mohli si vybírat, zda si jako druhý povinný předmět zvolí cizí jazyk, nebo matematiku. Podle Valachové současný systém nevyžadoval dostatečné znalosti od studentů. „Velmi často v minulosti si studenti volili matematiku ne proto, že by ji měli rádi, ale protože cizí jazyk ovládají ještě méně,“ řekla.
Zkouška nebude složitá, hájil povinnou matematiku senátor
Senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN) chtěl zachovat současný stav, kdy si studenti mohou vybrat, zda budou maturovat z matematiky, anebo z cizího jazyka. „Ten stávající stav je v současné době vyhovující a dává velký prostor každému jednotlivci a v profilové části i ředitelům škol,“ uvedl senátor během tříhodinové debaty.
Maturitu jako povinný maturitní předmět obhajoval například senátor ČSSD Zdeněk Berka. „Zkouška nebude příliš náročná, bude v podstatě jenom testovat, zda žák má nějaké znalosti z matematiky,“ uvedl. Michael Canov (SLK) byl naopak proti tomu, aby to byla jen „maturita z počtů“. Podle místopředsedkyně Senátu Miluše Horské (za KDU-ČSL) je třeba různé úrovně maturity s ohledem na typ střední školy.
Podle Valachové je zavedení povinné maturity z matematiky i cizího jazyka nutný standard. Tyto znalosti budou studenti potřebovat na trhu práce.
Pamlsková vyhláška ano, výuka evropských hodnot ne
Senátoři ve středu neomezili ani takzvanou pamlskovou vyhlášku ministerstva školství, která vede podle kritiků k zavírání školních bufetů. Ministryně uznala, že vyhláška otázku zdravého stravování žáků nevyřeší. „Správnou cestou je podpora školního stravování, aby kuchařky mohly dělat zdravé svačiny i obědy,“ připustila.
Do novely školského zákona se tak jako v dolní komoře nedostal ani návrh, aby se mezi obecné cíle vzdělání uzákonilo „pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu“. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Stát by měl podle předlohy nově platit školy podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků. Nyní se podle ministerstva školství výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů. Nově má ministerstvo určit, kolik peněz dostane konkrétní škola. Financování soukromých a církevních škol má zůstat stejné.
Novelu zákona musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman. Valachová ve středu vyjádřila přesvědčení, že tak Zeman učiní.
Senát je opět kompletní
Svou schůzi Senát ve středu zahájil ústavou předepsaným slibem lékařky Aleny Dernerové, která byla znovuzvolená za mostecký volební obvod. Ujala se tak svého mandátu a horní komora je tak po půlroce znovu kompletní. L . Dernerová bude působit v senátním zdravotním výboru. Senátorka za SD-SN poděkovala všem, kdo ji podpořili a pomohl křeslo i napotřetí obhájit.
Dětská neuroložka Dernerová letos v lednu vyhrála už v prvním kole opakovaných voleb, když získala téměř 55 procent hlasů při dvanáctiprocentní účasti. Mandát sice obhájila už loni v řádných říjnových volbách, soud ale následně výsledek voleb anuloval.
Dernerová loni kandidovala stejně jako před šesti lety za rozhádané hnutí Severočeši.cz. Místopředsedkyně tohoto hnutí ovšem těsně před volbami požádala o stažení kandidatury Dernerové. Mostecká radnice však žádosti nevyhověla. Severočeši.cz napadli výsledek u Nejvyššího správního soudu, který nařídil opakování voleb.
