Deváťáci ze základní školy ve středočeské Krásné Hoře nad Vltavou si letos jako volitelné předměty nevybrali žádné „oddechovky“, ale téměř všichni zvolili semináře z matematiky a českého jazyka. Doufají, že jim extra hodiny pomohou připravit se na přijímačky, které je čekají už za dva měsíce.
„Náplní těchto hodin je klasické shrnující opakování a procvičování typových příkladů k přijímacím zkouškám. Někdy si zkoušíme přímo loňské testy Cermatu,“ říká ředitelka krásnohorské školy a matematička Eva Šedivá.
Jednotné přijímací zkoušky se v předchozích dvou letech konaly zkušebně, letos poprvé se už jimi musí ředitelé středních škol při hodnocení uchazečů řídit. Podle ministerstva školství (MŠMT) tím získají „srovnatelné a jednotné kritérium v rámci přijímacího řízení“. Státní přijímačky zároveň každá škola může doplnit o vlastní zkoušku, ta však bude mít v celkovém výsledku menší váhu (40 procent) oproti jednotné zkoušce (60 procent).
„Jednotné přijímací testy nebudou obsahovat nic, co by bylo nad rámec rámcového vzdělávacího programu. K jejich úspěšnému absolvování by proto mělo stačit dobré zvládnutí učiva základní školy ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura a Matematika a její aplikace,“ uvedl k blížícím se přijímačkám Jiří Zíka, ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které testy pro MŠMT připravuje.
Pro uchazeče o střední se mnoho nezmění. Zatím
Jednotné přijímačky z matematiky a češtiny však neznamenají velkou změnu. Ministerstvo totiž prozatím nestanovilo žádnou minimální bodovou hranici, kterou musí student k přijetí překonat.
Seriál MF Dnesk přijímacím zkouškám |
Hypoteticky se tak může stát, že škola s málo uchazeči přijme všechny, přestože někteří dosáhnou ve státním testu špatného výsledku. A jelikož jsou v současnosti v devátých třídách populačně slabé ročníky a ředitelé středních škol mají co dělat, aby naplnili kapacity tříd, nebude tento scénář pravděpodobně nijak výjimečný.
„Nepodkročitelná hranice pro výsledky v testech centrálně stanovená není a MŠMT o ní v této chvíli neuvažuje,“ uvedl k tomu na dotaz iDNES.cz tiskový odbor ministerstva.
Ani krásnohorské děti a učitelé neočekávají žádnou radikální změnu. „Školy, na kterých je standardně převis zájmu, budou dál vybírat na základě přijímacích zkoušek. Děti ale vidí, že na přijímačkách záleží a že je nemohou úplně zkazit. Takže když ne vnitřní motivací, tak alespoň tou vnější je to nutí, aby se na přijímačky připravovaly,“ říká Šedivá.
Jednotné přijímací zkoušky si pochvaluje také předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. „Já to velmi vítám, protože v poslední době některá gymnázia přijímala studenty i zcela bez zkoušek, což není dobré. Pochopitelně, že to bude administrativně náročnější a přinese to zpočátku nějaké problémy. Ale obecně to schvaluji,“ říká.
Sama by prý dokonce podpořila stanovení minimální bodové hranice pro přijetí studentů. „Na druhou stranu ale chápu některé ředitele, kteří bojují o každého žáka, že tu hranici nechtěli,“ dodává Schejbalová, která vede pražské Gymnázium Nad Štolou.
Děti mířící na učiliště zůstanou na druhé koleji, míní Kartous
Podle organizace Eduin však jednotné přijímací zkoušky přinášejí i rizika. „Největší problém vidím v tom, že výuka bude zaměřena na testy, nikoli na širší obsah učiva. K maturitním oborům, kam jsou přijímačky povinné, se hlásí zhruba sedmdesát procent dětí. Na ty se pravděpodobně zaměří pozornost učitelů v posledních ročnících. Zbylých třicet procent dětí bude na druhé koleji, protože ty se na maturitní obory nehlásí, a tak nebudou připravovány,“ obává se mluvčí Eduinu Bohumil Kartous.
Jednotné zkoušky podle něj mohou mít negativní dopad zejména na děti ze socioekonomicky slabších rodin. „Hrozba přijímacích zkoušek zvýší tlak zejména na ty rodiče, kteří mají ekonomické problémy a nemohou svým dětem dopřát extra přípravu. U některých rodičů to může vést k tomu, že svým dětem budou doporučovat nematuritní obory, které nepředstavují překážku v podobě přijímacích zkoušek,“ vysvětluje své obavy Kartous.
Ještě dva týdny na volbu školy
Na webu Cermatu si děti mohou projít testy ze zkušebních jednotných přijímaček a další ilustrační testy. Zjistí tak například, že test z češtiny pro čtyřleté maturitní obory obsahuje třicet otázek - otevřených i uzavřených.
Text z matematiky pro čtyřleté obory čítá šestnáct úloh. „Oceňuji, že příklady z matematiky jsou připravené dobře. Děti nad nimi musí trochu víc přemýšlet, musí si pročíst text a pochopit ho. Úlohy vyžadují prostorovou představivost a logické uvažování,“ pochvaluje si Šedivá.
Deváťáci si na střední školy mohou podat maximálně dvě přihlášky. Na rozhodování jim zbývá ještě čtrnáct dní. Nejzazší termín odeslání přihlášek je 1. března.
 |
