Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Takhle teplý vzduch u nás normálně nevzniká,“ řekl meteorolog Petr Dvořák v Rozstřelu. Současné vedra připutovala do Česka ze severu Afriky, kde se aktuálně teploty pohybují kolem 45 stupňů. Šíření horkého vzduchu navíc u nás napomáhá jasné počasí.
„Třicet nebo šedesát let zpátky bylo typické medardovské počasí,“ popisuje Dvořák, jak vypadal konec června dříve. Počasí bývalo studenější, až pak přišlo skutečné léto.
Takový průběh se však v posledních letech neobjevuje. Horka přicházejí dříve. Navíc je pravděpodobné, že nás čekají o prázdninách spíše další vlny veder, než chladnější a deštivé počasí.
„Dá se očekávat, že letos padne nový absolutní teplotní rekord,“ říká Dvořák. Padesátistupňové extrémy jako v Indii by nás však podle něj v tomto století zasáhnout neměly. Západní proudění v Česku totiž stále převažuje a teploty umírňuje.
Veterináři kvůli vysokým teplotám pozastavili odbavování hospodářských zvířat z Česka na vzdálenosti delší než 600 kilometrů. Omezení platí od středy do pátku. Pokud budou vysoké teploty panovat i nadále, mohou veterináři opatření prodloužit. |
Mezi lidmi kolují pověry, že existují místa, která déšť odpuzují, ale podle Dvořáka žádná taková místa nejsou. Specificky se však chovají velká města. „Tím že je v Praze vzduch rozpálenější než v okolí, je nad ní více mraků,“ říká Dvořák. Horký vzduch z ulic stoupá totiž vzhůru a pomáhá kondenzování vzduchu. Nad rozpálenými velkými městy tak podle Dvořáka prší o něco častěji. Jenže problémy se suchem tato odchylka ovlivnit nedokáže.
„Chybí celý jeden roční úhrn srážek,“ popisuje Dvořák. Situaci by dokázal pomoci pozvolný pravidelný déšť. Toho je v poslední době nedostatek. Intenzivní deště nepomohou, naopak by mohly způsobit ještě více problémů – a to především zemědělcům.
„U nás jsou klimatické rozdíly citelnější než třeba na rovníku,“ říká Dvořák. V tropickém pásu pomáhá velké množství odpařené vodní páry, která dokáže omezit teplotní výkyvy. Nejvíc jsou změny naopak citelné na pólech. Země s větším množstvím vody v krajině se bude díky tomuto mechanismu daleko snadněji vyrovnávat s klimatickými změnami. „Bude třeba udělat z naší země něco jako houbu, která by vodu nasála,“ uzavírá Dvořák.
Horko opadne už v noci, slibuje meteoroložka
Podle meteoroložky Jany Hujslové budou dnes padat teplotní rekordy. „Už noc na středu byla výjimečně teplá. Na dvaceti čtyřech stanicích jsme zaznamenali tropickou noc, to znamená, že teplota neklesla pod dvacet stupňů,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz.
Jsou aktuální vedra z meteorologického pohledu něčím specifická?
Vlny veder se u nás častěji objevují v červenci a srpnu, to že teploty v červnu přesahují třicet stupňů, není až tak neobvyklé. Nicméně očekávaná maxima 33 až 37 stupňů Celsia v Čechách už jsou poměrně výjimečná. Očekáváme, že na mnoha stanicích padne teplotní rekord. Ještě uvidíme, na kolika stanicích to bude.
Zhruba na čtyřiceti procentech stanic, které měří alespoň třicet let, padl rekord nejteplejší noci pro 26. červen. Tropická noc byla mimo jiné v Liberci, Teplicích, nebo Ústí nad Labem a také v Praze, a to i v Klementinu, kde byla nejnižší noční teplota 22,7 stupně Celsia.
Kdy se ochladí?
Očekáváme, že dnešek by měl být nejteplejší. Během noci na čtvrtek by měla přejít nad naším územím studená fronta, která přinese ochlazení. Zítra (ve čtvrtek) už nebude v platnosti výstraha pro vysoké teploty. Očekáváme, že se teploty budou pohybovat od 26 do 30 stupňů. Na jihu a na jihovýchodě území by mohlo být až 32 stupňů.
Posílejte fotky a videa
Máte zajímavé záběry z událostí způsobených dnešními vedry a extrémními teplotami?
Pošlete své záběry do rubriky Očima čtenářů.
Použité fotografie či videa odměníme honorářem. Podmínky použití fotografií a videozáznamů najdete zde.
Jak aktuální horká vlna vznikla?
Od jihu z Afriky proudí hlavně do jihozápadní a aktuálně i střední Evropy horký vzduch. Saharský vzduch je také hodně suchý. U nás se čeká teplota kolem 35 stupňů, ale ve Francii nebo ve Španělsku bude vlna veder ještě výraznější, tam se očekávají teploty i kolem čtyřicítky.
Už dnes je nad Beneluxem studená fronta, která by měla přecházet nad střední Evropou během noci na čtvrtek. Teploty by tak měly klesnout i v Německu a Polsku, kde je dnešek také nejteplejším dnem z tohoto týdne.
Ve Francii ale přijde ochlazení pravděpodobně až během víkendu, ve Španělsku zůstanou teploty na úrovni čtyřiceti stupňů i na začátku příštího týdne. Při postupu se totiž bude studená fronta rozpadat a na jih Evropy zřejmě vůbec nedorazí.
Podívejte se na rozpálenou Prahu v přímém přenosu iDNES.tv:
Podívejte se i na naše další živé přenosy
Sledovat na iDNES.tvObjeví se nad naším územím také saharské písky, které občas horký vzduch z Afriky doprovázejí?
V tomto případě by se u nás saharské písky objevit neměly. Záleží na rozložení tlakových útvarů, které tentokrát neodpovídají tomu, že by se u nás pouštní prach mohl objevit.
Jak extrémní vedra vznikají, kdy skončí?Na otázky spojené s aktuální vlnou vysokých teplot, které zaplavily Česko a Evropu odpoví v pořadu Rozstřel meteorolog Petr Dvořák. Pořad začíná ve středu ve 13:30. |
Bývá obvyklé, že s ochlazením po vysokých teplotách přicházejí také bouřky. Tentokrát ale výrazné deště meteorologové neočekávají, jak je to možné?
Je to taková zvláštnost. Studená fronta, která bude nad našim územím přecházet je sice docela výrazná z hlediska rozdílů teplot, ale vzduch je tak suchý, že silné deště neočekáváme. Počítáme jen s výjimečnými přeháňkami a bouřkami. Největší pravděpodobnost deště je na severovýchodě našeho území hlavně během noci a čtvrtečního rána, ale oproti většině studených front, na kterých prší, je tato fronta spíše takovou frontou „nasucho“.
Rekord pro Prahu na 26. červnaV pražském Klementinu byla tento den naměřena nejvyšší teplota v roce 1935 (37,2 stupně Celsia) a nejnižší v roce 1923 (7,4 stupně Celsia). |
S vysokými teplotami bývá spojen také vznik přízemního ozónu, jak to vypadá tentokrát?
To uvidíme podle dnešního vývoje, v pondělí byly koncentrace přízemního ozónu mírně zvýšené, včerejšek ale nebyl až tak výrazný a to hlavně díky jihovýchodnímu větru, který zlepšoval rozptylové podmínky a díky tomu ozón nevystoupal na vysoké hodnoty. Dnes předpokládáme, že jeho koncentrace mírně zvýšené budou. Případná smogová situace se vyhlašuje, pokud hodinová koncentrace dosáhne 180 mikrogramů na metr krychlový. Pokud by k tomu došlo, vydá ČHMÚ výstrahu.
Pro koho je zvýšená koncentrace ozónu nejnebezpečnější?
Přízemní ozón je škodlivý hlavně pro osoby s respiračními onemocněními. Je to přece jenom letní forma smogu. Ozón je škodlivý mimo jiné také pro rostliny.